Praha - Olympijská vítězka Věra Čáslavská je hlavní postavou celovečerního dokumentu Olgy Sommerové. Slavnostní premiéra filmu Věra 68 proběhla dnes v kině Lucerna. Premiéra pro veřejnost se koná zítra 3. května, tedy v den, kdy Věra Čáslavská oslaví sedmdesáté narozeniny. Ve stejný den také vyjde kniha Život na Olympu, životopis nejúspěšnější české sportovkyně všech dob z pera historika Pavla Kosatíka.
Devadesátiminutový snímek střídá záběry z archivů přibližující průběh vrcholných sportovních klání s intimním vyprávěním. „Vždycky mě fascinovalo Věřino vlastenectví, které je dnes bohužel omšelým pojmem. Díky němu bojovala jako lvice a dala na frak sovětským gymnastkám na mexické olympiádě po okupaci Československa sovětskou armádou,“ říká režisérka Olga Sommerová.
Než babička došla do konzumu, měla jsem čtyři zlaté
Ve filmu Čáslavská opět přihlíží svému mexickému triumfu z roku 1968. V kuchyni na obrazovce běží autentické video a z rozhlasového záznamu stejnou situaci emotivně komentuje reportér Karel Malina. „Spadla … nespadla…,“ dramaticky vykřikuje při těžkém prvku na bradlech - a Čáslavská se slzami v očích prožívá situaci znovu.
„Moje babička to tehdy sledovala podobně, všude byl puštěný rozhlas. Než došla do konzumu, měla jsem čtyři zlaté,“ směje se. Podobně i legendární moment, kdy na protest proti okupaci Československa na stupních vítězů odvrátila hlavu od sovětské vlajky, viděla při natáčení dokumentu od té doby poprvé. „To udělal Brežněv moc špatně, že mě tam pustil,“ glosuje Čáslavská.
Za toto její tiché gesto se jí totalitní režim „odvděčil“ perzekucí a výslechy Státní bezpečností. Nedostala práci, vydělávala si úklidem domů. Po příjezdu z olympiády ji na Pražském hradě přijal prezident Ludvík Svoboda, ale o něco později se už k němu nedostala. Vzkázal jí, aby odvolala podpis pod protirežimním manifestem Dva tisíce slov, což neudělala. Od Rudé hvězdy dostala 27. února 1971 dopis, že ji vylučují z řad členů tělovýchovné jednoty.
Deprese - nejbolestivější nemoc, jaká existuje
„Během svého života byla zavalena poctami, nikdy se ale neusadila v pozici oslavované hrdinky, všechno si ve svém životě musela vydřít. Nikdy nevyužívala svého postavení k výhodám,“ zdůrazňuje Sommerová. Na veřejnost se Čáslavská vrátila až po listopadu 1989 v poradním týmu Václava Havla.
Krátce po angažmá v prezidentské kanceláři ji však potkala rodinná tragédie. Její syn byl v listopadu 1996 odsouzen za zabití svého otce Josefa Odložila a ona se ocitla na 16 let opět v ústraní. „Deprese, to je nejbolestivější nemoc, jaká vůbec existuje,“ říká k tomu Sommerová v pořadu Film 2012.
„Byla v nedobrovolném ústraní. Celý její život byl hrozně namáhavý na nervy. Ona má obrovskou vůli, tak se pořád angažovala,“ říká režisérka. Začátkem roku 1997 dal prezident mladému Odložilovi milost. „Dostal ji, protože jsme věděli, že to byla tragická nešťastná náhoda,“ vysvětluje v dokumentu Václav Havel své rozhodnutí.
Sommerová se s Věrou Čáslavskou poprvé setkala v roce 1996 při práci na portrétu GEN. „Pak jsem se o ní dozvěděla jen občas a bylo mi to hrozně líto. A najednou na konci roku 2009 mi zavolala a pro mě to bylo zjevení,“ vzpomíná Sommerová. „Dali jsme si schůzku v hospodě a tam se domluvil tenhle film.“
Věra 68. Vzlety a pády nejslavnější české gymnastky Věry Čáslavské – Režie Olga Sommerová, kamera Olga Špátová. Účinkují Věra Čáslavská, Václav Havel, John Bok, Radka Čáslavská, Jan Potměšil, Martin Vačkář, Dana Zátopková a další. Film produkovali Evolution Films – Pavel Berčík a Česká televize. 90 minut.
V den sedmdesátin Věry Čáslavské vychází také knižní podání jejího života, které napsal Pavel Kosatík pod názvem Život na Olympu. „Ještě nikdy s nikým jsem o svém životě nemluvila tak otevřeně jako s Pavlem Kosatíkem a po přečtení jeho knihy toho nelituji. Přemýšlím, čím vším v té knize je: historikem, psychologem, soudcem lidských osudů a v neposlední řadě také znalcem sportu. Bez rozpaků by splnil podmínky pro specializaci trenér první výkonnostní třídy. Myslím si, že je to kniha pravdivá, lépe bych svůj život popsat nedokázala,“ komentuje knihu sama Věra Čáslavská.
Kniha Život na Olympu je autorizovaným životopisem, zachycuje vůbec poprvé uceleně celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby. Věnuje se nejen její sportovní kariéře, ale samozřejmě také osobnímu životu. „Zdálo se mi, že společnost se k Věře nezachovala úplně pěkně. Někdy máme – a nejen my Češi – s idoly problém. Vyzdvihujeme je, ale něco za to chceme. A někdy chceme vděk za to, že jsme je někam vyzdvihli. Jenže oni se někam dostali sami, nikoliv naším přičiněním,“ uvažuje Kosatík.
První křest před čtenáři bude mít kniha 3. května v ostravském knihkupectví Librex. V Praze se představí 10. května v Paláci knih Luxor a později také na veletrhu Svět knihy. „Kniha je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby,“ uvedl Ondřej Vohnický z nakladatelství Mladá fronta, které knihu vydalo.
Věra Čáslavská - Život na Olympu – Napsal Pavel Kosatík, Mladá fronta, 2012.
Věra Čáslavská dnes při setkání s filatelisty pokřtila poštovní dopisnici se svým portrétem od Oldřicha Kulhánka. „Ale vymaloval mě opravdu moc krásně,“ rozplývala se nad obrázkem, když se podepisovala v prostorách hlavní pošty v Praze.
Den před svými sedmdesátinami ale měla velké štěstí. Při vylézání z vany totiž uklouzla a upadla. „Nejdřív jsem pořádně zaklela, ale pak mi nezbylo než prohlásit: Panebože, já ti děkuji,“ řekla Čáslavská. „Mohla jsem totiž mít rozlámané nohy a celé tělo, ale to mě dnes podrželo, zůstala jsem celá,“ dodala. „Měla jsem bouli na hlavě jako vejce. Trefila jsem hlavou přesně hranu dveří.“
