Na Velikonoce roku 1899 byla u Polné zavražděná mladá švadlena. Vyšetřování mordu brzy přesáhlo hranice kraje, když byl obviněn židovský vandrák Leopold Hilsner. Do dějin se následné období antisemitismu zapsalo jako hilsneriáda. K dodnes nejasnému případu i tehdejší vášnivé diskusi se vrací dvoudílný televizní film Zločin v Polné. Týden před televizní premiérou 31. ledna snímek s aktuálním tématem nebezpečnosti předsudků uvidí obyvatelé města, kde to všechno začalo.
Byl Hilsner vrahem, nebo obětí? ČT vyšetřuje sto let starý Zločin v Polné
Tělo devatenáctileté švadleny Anežky Hrůzové bylo nalezeno na Bílou sobotu 1899 mezi obcí Věžničkou a městečkem Polnou. Po ohledání bylo zjištěno, že nebohá dívka vykrvácela, což údajně neodpovídalo množství krve nalezenému na místě činu. Zfušované vyšetřování a šířená pověra o panenské krvi, kterou prý židé přidávají do macesů, ale místo rozumného a objektivního pátrání vedly k podezření z rituální vraždy a ukázaly na jednoznačného vraha - žida Leopolda Hilsnera, ne úplně nejbystřejšího místního příživníka.
V televizním dramatu jej ztvárnil Karel Heřmánek ml. „Nejnáročnější na Hilsnerovi bylo představit ho ve více rovinách,“ říká. „On byl velice prostý člověk – vandrák, který, nebýt oné nešťastné vraždy, nikoho příliš nezajímal. Od začátku jsme se snažili, aby postava působila pestře, aby divák šel s tím, co Hilsner v danou chvíli prožívá.“
Hilsner byl odsouzen k trestu smrti, k tíži mu byla přičtena ještě neobjasněná vražda jiné mladé ženy, která byla zavražděna podobným způsobem na téměř stejném místě o rok dříve. Císař František Josef I. mu ale zmírnil trest na doživotí a v roce 1918, deset let před svou smrtí, byl císařskou milostí propuštěn na svobodu.
„Jako člověk Hilsner Masaryka nezajímal“
Soudní proces s židem, obviněným z podílu na rituální vraždě, vzbudil obrovskou vlnu antisemitismu, proti níž se postavil mimo jiné budoucí československý prezident, tehdy univerzitní profesor a politik T. G. Masaryk (ve filmu jej hraje Karel Roden), který se dal na menšinovou stranu boje proti pověrám a za spravedlnost.
„Hilsner jako člověk ho příliš nezajímal. Viděl ho jako ‚ničemu, který měl být dávno v polepšovně‘,“ vysvětluje Masarykovo angažování scenárista Václav Šašek. „Šlo mu především o národ, aby nepropadl ponižující rituální pověře.“
I když nás od zločinu v Polné dělí více než století, je podle tvůrců „až mrazivě aktuální“.
- „V hilsneriádě jsem cítil ozvuk politických procesů, které byly traumatem mé generace. V mém prvním ročníku na vysoké škole vrcholily politické procesy, zejména ten se Slánským (jedenáct rozsudků smrti), takže jsem byl k úvahám na téma justiční vraždy připravený,“ uvedl scenárista Václav Šašek.
- Režisér Viktor Polesný vnímá přetrvávání některých témat i v současné společnosti: „Xenofobie, rasismus, antisemitismus, jiskra, která zapálí nenávistnou reakci části společnosti, to vše je v občas rozpolceném českém prostředí silně obsaženo.“
Zločin v Polné začne ČT1 sledovat v neděli 31. ledna od 20:00, druhý díl odvysílá o týden později. Už v pátek 22. ledna ale drama v předpremiéře uvidí obyvatele Polné.