Praha – Včera jsme o budoucnosti snili, dnes budoucnost sní o nás, zní motto výstavy v holešovickém Centru současného umění DOX. Na otázky, jaká nás čeká budoucnost a jaký vztah k ní vlastně máme, odpovídají umělci různých zemí a generací do 25. října letošního roku. Součástí expozice Budoucnost budoucnosti je i multimediální román, který přibližuje vidění 20. století z pohledu roku 1901.
Kurátor výstavy Jaroslav Anděl se domnívá, že „se nacházíme na prahu zásadní sociální a kulturní změny, která znovu nastoluje téma budoucnosti“. „Je patrné, že zejména v posledních dvaceti letech nejen u nás, ale i celosvětově, se zájem obracel spíše k minulosti. Mluvilo se o vyrovnání s minulostí,“ upozorňuje Anděl.
Dodává, že jde o péči o budoucnost jiného druhu než dosud, kdy hlavním zájmem obyvatel technicky vyspělých zemí byla snaha o neomezený růst a pokrok bez ohledu na fatální škody, jež za sebou tento hon a trysk za prosperitou zanechával.
Málokdo ví, že výraz budu původně znamenal bdím, neboli jsem duševně čilý. Teprve později tento tvar přešel ke slovesu být jako jeho budoucí čas. A příbuzné slovo je také budit, povzbuzovat. Není tudíž divu, že jsou to často především umělci, kdo bdí (např. Franz Kafka sám sebe označoval jako bdícího), kdo má vhled, kdo budoucnost „rozpoznává, předvídá nebo jí pomáhá na svět vytvářením nových forem a konceptů“.
Podle amerických i evropských tvůrců v DOX má budoucnost určovat hlavně vztah k životnímu prostředí. Přinese konec chladných přetechnizovaných vizí, patřit bude ekologii. Jak dokládá i projekt skupiny Terreform ONE, která vytvořila novou ekologickou podobu New Yorku. „Je to skupina, kde vedle sebe pracují architekti, designéři, umělci, vědci…. Součástí jejich dílny je i biologická laboratoř,“ vysvětluje Jaroslav Anděl.
Společným jmenovatelům různorodé tvorby umělců vystavujících v DOX je vážný i hravý zájem o podobu budoucnosti, důraz na udržitelný rozvoj a pátrání po způsobech, jak ho dosahovat a snad i dosáhnout.
Jochen Gerz je zastoupen internetovým projektem Antologie umění.
Marysia Lewandowska a Neil Cummings předvádí ve filmu Museum Futures podobu muzea moderního umění v roce 2058.
Barbara Holub se představí projektem nové instituce v instalaci Společnost modré žáby, jež je vystavena vůbec poprvé.
Terreform ONE, skupina designérů a architektů z New Yorku se prezentuje modelem Brooklynu budoucnosti a množstvím překvapivých návrhů sledujících ekologii velkoměst.
Norman Klein, kulturní kritik, historik měst a médií, romanopisec a autor nových mediálních forem, přináší interaktivní multimediální román The Imaginary 20th Century.
Ve spolupráci s Respekt Institutem a s Fórem 2000 připravilo centrum DOX v rámci výstavy na 9. října 2010 dvanáctihodinový maraton vystoupení čtyřiceti zástupců nejrůznějších oborů, reagujících na současné výzvy, nazvaný 12 hodin budoucnosti, který bude 12. října následován besedou s významnou mezinárodní osobností.
- Budoucnost budoucnosti zdroj: Centrum současného umění DOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183513.jpg
- Silvie Gruner, Mexico City, Pryč od tebe, 2001 (video z projektu Jochen Gerz, Antologie umění, 2001-2002) zdroj: Centrum současného umění DOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183522.jpg
- Marysia Lewandowska & Neil Cummings / Museum Futures 2058 zdroj: Centrum současného umění DOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183521.jpg
- Barbra Holub / Společnost zelené žáby zdroj: Centrum současného umění DOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183514.jpg
- Mitchell Joachim (Terreform ONE) / měkké vznášedlo zdroj: Centrum současného umění DOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183519.jpg
- Norman Klein / Imaginární 20. století zdroj: Centrum současného umění DOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1836/183518.jpg
