To není věc pro ženy, zní častý názor writerů v graffiti komunitě. Zvlášť pokud jde o graffiti ilegální. Dokument Girl Power je vyvádí z omylu. Sedm let jej natáčela česká writerka Sany a představí v něm své „kolegyně“ z celého světa. Snímek odvysílá ČT art v úterý 1. srpna ve 21:05.
„Buchty graffiti nechápou.“ Girl Power na ČT přesvědčuje o opaku
Film ukazuje mimo jiné, jak náročné je pro ženu pohybovat se v mužském světě graffiti. „Když jsem začínala malovat, tak všechny holky, které malovaly přede mnou, zrovna skončily, a bylo spostu lidí, kteří říkali, že to nemůžu dělat, protože jsem holka. Byla to taková doba, kdy v graffiti panovala větší hierarchie, hodně se řešilo, kdo jak maluje a proč maluje,“ mluví o svém vstupu na graffiti scénu autorka dokumentu Sany.
Její snímek nenabízí tradiční pohled na život sprejerů. Writery nepředstavuje jen jako noční malíře neustále se pohybující na hraně zákona, ale nahlíží také do jejich každodenního života. „Většina writerů má dva životy. Chodí normálně do práce, platí daně, mají rodinu – a zároveň dělají tohle,“ říká Sany, jejíž nejbližší o jejím druhém životě neměli dlouho tušení.
V Česku aktivně působí stovky writerů. Každý z nich vyráží do ulic s jinou motivací. Pro některé není graffiti nic víc než adrenalin, jiní zase doufají, že se jejich umění dostane z nádražních zdí na ty galerijní. Jako se to podařilo třeba Jakubovi Matuškovi aka Maskerovi nebo Zdeňku Řandovi, známém pod přezdívkou Pasta Oner.