Brakový detektiv Léon Clifton je sám případ. Jeho autorem je i anonymní švec

6 minut
Michal Jareš o Případu Clifton
Zdroj: ČT24

Detektiv Léon Clifton, když byl v mládí kovbojem, měl v brašně sedla vždycky jednu dvě knihy. Ty, které vznikaly o něm, ovšem strážci dobrého literárního vkusu označovali za pokleslé čtivo. Ale nic naplat, čtenářstvo takzvané cliftonky hltalo. Možná i proto, že šlo o první původní seriálovou detektivku psanou v češtině, přestože hrdina potíral zločin ve Spojených státech. K fenoménu z počátku dvacátého století se nedávno vrátil literární historik Michal Jareš v monografii Případ Clifton.

Zločinecké případy rozlouskával newyorský a později chicagský detektiv Léon Clifton každý týden. Sešity označené jako „detektivní novely“ vycházely v desetitisícovém nákladu od roku 1906 do roku 1911 a v reedicích či s pozměněnými původními příběhy se cliftonky vracely až do dob protektorátu.

Léon Clifton měl sice konkurenci třeba v německém překladu šestákového detektiva Nicka Cartera (který se třeba mnohem později objevil také jako jedna z postav ve filmové komedii Adéla ještě nevečeřela), Cliftonově popularitě ale podle Jareše nahrávalo, že šlo o původní české texty.

Autor (skoro) neznámý

Případy vymýšleli čtyři autoři, známé je ale podle Jareše jméno jen jednoho z nich – Alfonse Bohumila Šťastného, publikujícího jako A. B. Šťastný. „O ostatních víme, že jeden z nich byl prý zručný švec z Prahy a další pracoval na dráze,“ doplnil Jareš.

Proč autoři zůstávali v anonymitě, mělo zřejmě více důvodů. Příběhy se před čtenáři tvářily jako překlady z angličtiny, kterými ovšem nebyly. O slávu spojenou s cliftonkami nestáli zřejmě ani samotní spisovatelé, např. A. B. Šťastný zároveň přispíval do katolických časopisů a psal pro děti a mládež, takže spojování s brakem mu nemuselo být zrovna vhod.

Monografie Případ Clifton
Zdroj: Academia

Zajímavá byla pro čtenáře i forma. Nekonečné sešitové romány na pokračování vystřídaly s počátkem dvacátého století příběhy se začátkem a koncem. Takové byly nejen cliftonky, ale i třeba o něco mladší rodokapsy čili dobrodružné sešitové „romány do kapsy“. „Předtím vycházely kolportážní romány, které měly dva až šest tisíc stran, zatímco tady byl příběh na třiceti dvou stranách uzavřený,“ upřesnil Jareš v souvislosti s případy Léona Cliftona.

Známe Cliftonovu nohu, ale ne dceru

Sám Léon Clifton byl typem detektiva s geniální intuicí, mužnou zálibou v kouření a spoustou převleků, v nichž ho nepoznala ani jeho vlastní žena. Už jako tříleté dítě zanechané napospas osudu v prérii si věděl rady. „I když, ruku na srdce, nejsou to příliš detektivky, spíše bizarní příběhy, které dost často vyřeší náhoda,“ dodává ke cliftonkám Jareš.

I informace, které si mohl čtenář z celkem 275 sešitů o Léonu Cliftonovi poskládat, jsou podle autora monografie trochu bizarní. „Třeba známe velikost jeho nohy, ale neznáme, jak se jmenuje jeho dcera křestním jménem. Víme, který den se narodil, ale nevíme který rok,“ uvedl příklad.

Tajemné Cliftonovo kladívko

Pověstnou se také staly detektivovy rekvizity – košile z ocelového pletiva, kterou žádná dýka neprobodne, nebo kladívko, jímž Clifton dokázal otevřít všechny zámky. Podivný, protože ne úplně spolehlivě popsaný předmět se dokonce stal námětem pro divadelní parodii od Voskovce a Wericha.

O cliftonkách se kromě monografie Michala Jareše lze více dozvědět i v jednom z dílů série Česká detektivka dostupné v iVysílání. V Digitálním archivu populární literatury, vedeném Ústavem pro českou literaturu, si pak lze cliftonky přečíst a spolu s nimi i další brakovou literaturu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Veřejný prostor ve městech ožívá, podle architektů by mohl i více

Část architektů a aktivisté vybízejí k tomu, aby města podporovala projekty, které dokáží přivést život do veřejného prostoru. Často jsou to přitom zdánlivé drobnosti – místo k sezení, možnost občerstvení nebo prvky, které zabaví děti i dospělé. Z malého parku v pražských Holešovicích například „živé místo“ udělaly občerstvení, toalety, tekoucí voda, mlžítko nebo barevné umělecké dílo.
27. 4. 2025

Zůstáváme při zemi, říká o seriálu Andor hlavní tvůrce Gilroy

Sci-fi fenomén Star Wars už dávno přesáhl filmová plátna. Čítá i seriály jako Mandalorian, Akolytka a Bludná banda. Ze světa kosmických lodí a světelných mečů nyní přichází pokračování seriálu Andor. Jeho příběh předchází původní filmové trilogii. Šlo nám o pravdivost, podotkl hlavní tvůrce Tony Gilroy v rozhovoru, který vedl s redaktorem ČT Filipem Karbanem.
27. 4. 2025

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
27. 4. 2025

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025
Načítání...