Spojuje je téma kůže, oddělení vnitřního těla od vnějšího prostoru a malířské výlety do bizarních a snových světů. Český malíř Josef Bolf, budapešťský výtvarník Alexander Tinei a slovenský autor Martin Gerboc jdou se svou „Skin/Kůží“ na trh v pražské DSC Gallery.
Bolf, Gerboc a Tinei jdou s kůží na trh, aby se jí dostali pod kůži
Mnohdy bizarní svět postav Martina Gerboce vzniká na papíře kašírovaném na plátně, kde se mísí akryl, pastely, olej i stříkací pistole. Kůže je v tomto případě stigmatizovaná znaky a symboly, je prostorem pro vyjádření víry, názorů nebo politických hesel.
„Přes Lacanovo heslo, že všechno se odehrává na povrchu a kůže je důležitá. Zdá se mi, že na základě toho se dá dojít k hloubkám myšlení, různých záludností i toho mentálního v člověku. A to řešíme na svých obrazech všichni tři,“ domnívá se Gerboc.
„Kůže ukazuje problémy, které se odehrávají uvnitř těla,“ přitakává Alexander Tinei. „Mluvíme tu o kůži, ale vlastně je to celé o duši, démonech…“ Původem moldavský umělec žijící v Budapešti využívá často módní fotografii, kterou upravuje a přenáší na plátno. Kůži špiní, pomalovává barevnými skvrnami a čmouhami, místo malířského štětce využívá nůž. Ovlivněn je estetikou Paula Gaugaina i Henriho Matisse.
U třetího vystavujícího – Josefa Bolfa – je kůže často poraněná, pořezaná nebo poškrábaná. Podivné figury – napůl zvířata, napůl lidé – sugerují melancholii a zranitelnost. Pod kůži se tvorba Bolfa a jeho uměleckých kolegů může dostat návštěvníkům výstavy Skin do konce května.