Bob Dylan zakázal mobily na koncertech. Kde to skončí, ptá se Damon Albarn

V písni I Shall Be Free Bob Dylan zpívá: „Well, my telephone rang it would not stop.“ Můj telefon zvonil a nepřestával. Slova zamýšlená v jiném kontextu by se dnes dala vztáhnout na jakoukoliv hudební akci, kde se svítící les smartphonů už stal koloritem. Americkému písničkáři všudypřítomné mobily vadí, proto je na svých koncertech zakázal. Platí to i pro tři pražské koncerty, jimiž v říjnu zahájí evropskou část turné. Ne všichni Dylanovi muzikantští kolegové ovšem takový zákaz považují za dobrý nápad.

„Buď můžeme hrát, nebo pózovat,“ napomenul v roce 2019 Bob Dylan fanoušky, kteří si ho vyfotili poté, co při koncertě ve Vídni na chvíli ztratil balanc a málem upadl. Je paradoxem, že poznámka jednoho z nejtvrdošíjnějších odpůrců mobilů na koncertech je známá proto, že ji někdo natočil a nasdílel na sociálních sítích.

Telefon do zamykacího pouzdra

Dylan je už několik let na turné k albu Rough and Rowdy Ways, na podzim 2024 se s ním vrací do Evropy, do Česka ale s tímto koncertním setem zavítá poprvé. Evropské turné vykopne koncerty čtvrtého, pátého a šestého října v Praze a zakončí v polovině listopadu v Londýně. Mezitím stihne zastávky v dalších britských městech, Belgii, Německu a Francii.

Selfíčko z atmosféry v sále si ale žádný fanoušek nepořídí, své telefony totiž před začátkem „zapečetí“ ve speciálních pouzdrech Yondr s magnetickými zámky, které lze odemknout jen mimo vymezený prostor.

Nahrávám video

„Věříme, že umožňuje lepší prožitek pro všechny fanoušky v sále. Naše oči se o něco více otevřou a naše smysly jsou o něco bystřejší, když ztratíme technologickou berličku, na kterou jsme si zvykli,“ vysvětluje k opatření pořádající agentura Live Nation.

Technologie společnosti Yondr se začala používat před deseti lety. Využití našla na amerických školách, kde se snaží přijít na co nejméně problematický způsob, jak zabránit studentům, aby se v hodinách rozptylovali kontrolováním mobilů.

V showbyznysu patřil k průkopníkům tohoto systému při vystoupeních komik Dave Chappelle. Zákaz užívání telefonů má v neposlední řadě pragmatickou motivaci – zabránit nahrávání a sdílení produkce. Jde ovšem i o rušivý efekt svítících a blikajících obrazovek při vystoupení. Vadí také zpřetrhání kontaktu mezi umělcem a publikem. Zprostředkovateli z chladného kovu jsou totiž emoce naprosto cizí.

Chybí nám reakce publika, stěžují si hudebníci

„Způsob, jakým posluchači reagují, mi napovídá, co mám dělat dál,“ vysvětloval už v roce 2018 Jack White. Kytarista z někdejšího rockového dua The White Stripes jako jeden z prvních hudebníků odehrál celé turné s využitím technologie Yondr.

„Nikdo nechce stát za tisíci telefony natáčejícími celou show,“ podotkl White. Vzbuzuje to v něm prý pocit, jako by jeho publikum v sále snad ani nebylo. Podobně se vyjádřili jeho kolegové z hudební branže Mitski či Bruno Mars.

Jack White
Zdroj: Reuters/Jonathan Ernst

Podle recenze v časopise NME na Whiteův londýnský koncert v roce 2022 je proměna atmosféry bez mobilů nepřehlédnutelná. „Publikum bylo nadšené víc než kterékoliv jiné, které jsem v digitálním věku viděl. Místo obrazovek ve vzduchu visely ruce. Osvětlené obličeje skloněné jako na modlitebních shromáždění 4G nahradily pokyvující hlavy lidí zcela zaujatých show,“ popisoval tehdy recenzent. Pravdivost jeho dojmu mohli posoudit i čeští posluchači, když White předloni vystupoval v Česku.

Bob Dylan zákaz mobilů uplatnil rovněž už dříve na svých koncertech jak v Americe, tak i v Evropě. K odložení telefonů na svých vystoupeních vyzývají také kapely Guns N’ Roses, Placebo nebo zpěvačky Björk a Alicia Keys. „Myslím, že na našich koncertech byste měli být příliš sjetí na to, abyste zvládli používat mobil,“ přesvědčoval svérázně fanoušky rockové formace The Black Crowes její frontman Chris Robinson.

Lidé platí za koncert naživo a pak se nedívají

Přijatelnějším argumentem pro „bezmobilové“ koncerty bývá, že dělat si selfies při jiných kulturních akcích, třeba koncertě symfoniků nebo v divadle, by snad nikoho nenapadlo. Proč tedy nepožadovat stejný respekt třeba při rockové show.

A když ne kvůli umělcům, tak kvůli sobě. Pokud fanoušci utratí často nemalé peníze za vstupenky na koncert, aby svůj idol viděli a slyšeli naživo, jak moc dává smysl kazit si takové setkání po dobu show sledováním spíš mobilu než pódia?

„Smyslem sociálních médií je vyvolat ve vás pocit, že byste měli být někde jinde a s jinými, zajímavějšími lidmi. Když jste on-line, je opravdu těžké cítit se spokojeně v přítomném okamžiku,“ cituje Los Angeles Times profesorku psychologie Jean Twengeovou ze Státní univerzity v San Diegu.

(Ne)žádoucí marketing

A pak je tu druhá strana mince. Nic naplat, mobily jsou součástí digitálního věku a sdílení na sociálních sítích je mocným marketingovým nástrojem, čehož si je řada hudebníků dobře vědoma. Zvláště ti s mladším publikem. Ovšem hvězda Dylanova formátu – tedy bez nadsázky žijící hudební legenda s Nobelovou cenou za literaturu – promo své tvorby příliš nepotřebuje.

Záleží také na žánru. Na koncertech Ryana Adamse působí les rukou natažených, aby dosáhly na co nejlepší úhel live streamu, rušivěji než na koncertní show Justina Timberlakea, tlumočil magazín Rolling Stone názor z koncertního byznysu.

Koncert Damona Albarna (2023)
Zdroj: Reuters/Aude Guerrucci

Rovněž Timberlake systém Yondr použil třeba při poslechovém večírku k tehdy novému albu Man of the Woods, což je ovšem typ komorní akce, kde je žádoucí, aby „to, co se stane na party, zůstalo na party“. Podobně loni ex-Brouk Paul McCartney podmínil vstup na své vystoupení v malém brazilském klubu zapečetěním mobilů. Na velkých pódiích při následném turné po Brazílii už takové opatření neplatilo.

Kam vedou zákazy, zajímá se Damon Albarn

Kritika „phone free“ politiky rovněž zmiňuje obavy ze zásahu do svobody. Nesouhlas v tomto smyslu s přístupem Boba Dylana vyjádřil například frontman skupiny Blur Damon Albarn.

„Když začnete něco zakazovat, kde to skončí?“ nadhodil řečnickou otázku v ranní show BBC. A naznačil, že problém s nadužíváním mobilů nemusí vězet v jejich majitelích. „Lidé nebudou chtít být na telefonu, pokud dovedete jejich pozornost správně upoutat,“ poznamenal.

Loňský koncert Blur na stadionu ve Wembley označil Albarn za nejlepší, jaký kdy kapela odehrála, přičemž podíl na nezapomenutelné atmosféře měly podle něho i rozsvícené mobily, jimiž tisíce fanoušků mávají při hitech namísto kdysi oblíbených zapalovačů.

Zdá se, že ideálem by byla pověstná zlatá střední cesta – mít možnost udělat pár fotek či krátké video na památku hudebního zážitku, ale pak mobil vrátit do kapsy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Objevená Havlova hra vrací na scénu Ferdinanda Vaňka. Ten kdysi přelstil Rudé právo

V New Yorku má světovou premiéru nově objevená hra Václava Havla. Jednoaktovka Varování uzavírá tetralogii s dramatikovým stylizovaným alter egem Ferdinandem Vaňkem. Do podoby scénického čtení neucelený text připravil režisér Jiří Havelka.
včera v 09:00‌‌

Dokumentem o bratrovi upozorňuje na problém závislosti. Kandidát na Oscara je v kinech

Do kin vstoupil dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato. Režisérka Pepa Lubojacki v něm pět let zaznamenávala příběhy vlastní rodiny, především bratra, který žije se závislostí na alkoholu. Snímek, natočený v koprodukci České televize, na letošním festivalu Berlinale získal cenu pro nejlepší dokument.
25. 9. 2026‌‌

Naši lidé. Nvotová natočila minisérii o vraždě Kuciaka a Kušnírové

Osm let po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové vznikla hraná minisérie, která tyto události zpracovává v širších souvislostech. Šestidílný seriál Naši lidé pro Českou televizi natočila slovenská režisérka Tereza Nvotová. Zároveň se s Mirem Šifrou a Tomášem Hrubým podílela na scénáři. Názvem Naši lidé tvůrci odkazují ke slovnímu spojení, které na Slovensku označuje síť blízkých osob spojených klientelismem, korupcí a napojením na politickou reprezentaci.
24. 9. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: V srdci divočiny, Zapomenutý ostrov a oceněný dokument

Ve filmu V srdci divočiny se snaží vysloužilý vojenský expert v podání Brada Pitta a jeho pes dostat po havárii letadla z hlubin aljašské přírody do civilizace. Animovaný Zapomenutý ostrov odkazuje k místu, kam se dostanou dvě kamarádky. Musí se vyrovnat s magickou silou, která je připravuje o vzpomínky. Po úspěchu na Berlinale se k tuzemským divákům dostane český dokument Kdyby se holubi proměnili ve zlato, v němž režisérka Pepa Lubojacki pojednává o závislosti svých blízkých. A na plátna se vrací Avengers: Endgame, aby zkrátil čekání na nový snímek superhrdinského týmu Avengers: Doomsday.
24. 9. 2026‌‌

Propaganda, ne kultura. Ukrajina vyzývá k zavření Ruských domů

Ukrajina vyzývá ostatní státy k přísnějšímu postoji vůči Ruským domům. Podle kritiků slouží pod záštitou kulturní instituce k šíření dezinformací a špionáži. Německo vypovědělo smlouvu Ruskému domu v reakci na hybridní útok, z něhož viní Moskvu, ta ale své zapojení odmítá. Ruská federace plánuje otevřít nová kulturní centra v Africe, kde tak posiluje svůj vliv.
24. 9. 2026‌‌

Weinstein dostal v opakovaném procesu 15 let

Soud v New Yorku ve středu v opakovaném procesu uložil někdejšímu hollywoodskému producentovi Harveymu Weinsteinovi 15 let vězení za sexuální napadení televizní produkční v roce 2006. Informovala o tom agentura AP. V roce 2024 soud původní odsouzení z roku 2020 zrušil a nařídil nový proces. Čtyřiasedmdesátiletý Weinstein, který si už ve vězení odpykává trest za jiné případy znásilnění a sexuálního napadení, za mřížemi stráví pravděpodobně zbytek života.
23. 9. 2026‌‌

Festival Zlatá Praha se ohlédne za Oceánem a zatančí se StarDance

V Praze začíná mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Nabídne novinky z hudebních, divadelních a tanečních počinů jak z produkce pořádající České televize, tak z dalších zemí. Program je určen pro profesionály i širokou veřejnost. Součástí třiašedesátého ročníku je mimo jiné Zlatý parket StarDance.
23. 9. 2026‌‌

Divadelní Letnice podle oceněného románu věří na zázraky

Městské divadlo Brno uvádí vůbec první adaptaci románu Letnice od Miroslava Hlauča. Příběh o střetu starého a nového světa se stal Knihou roku 2024 v cenách Magnesia Litera. Brněnské zpracování klade důraz na naději jako most do budoucnosti.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.