Nová publikace přibližuje jednu z nejvýznamnějších uměleckých škol moderní doby. Německý Bauhaus loni oslavil sto let od vzniku. Byl hybatelem umění a architektury své doby a zároveň inspirací pro budoucí tvůrce. Kniha Fenomén Bauhaus od tří českých autorů se mimo jiné zabývá vlivem této školy na československé prostředí.
Bauhaus trval na propojení umění s řemeslem a prosazoval jednoduché tvary a funkčnost. Geometrický střih ovlivnil estetiku celého domu. „Hledal jsem metodický přístup k vyřešení různých problémů v oblasti designu. To šlo jedině s pomocí mnoha dalších lidí prostřednictvím školy,“ vysvětloval vznik Bauhausu jeho zakladatel, architekt Walter Gropius.
Experimentální umělecká škola posouvala studentskou kreativitu zcela novým směrem. „Platil zde velmi otevřený přístup. Studenti často určovali, jak bude výuka vypadat. Bylo to velmi demokratické,“ upřesňuje výtvarný kritik Miroslav Zelinský. Spolu s Markétou Svobodovou a Jiřím Kudělou je autorem publikace Fenomén Bauhaus.
Škola zahrnovala textilní ateliér i truhlářskou dílnu, aby se zde mohl vzdělávat nový typ řemeslníka-umělce. Pod vedením malířů Vasilije Kandinského a Paula Kleeho nebo architekta Miese van der Roheho, který právě dokončil brněnskou vilu Tugendhat.
Vliv na Sutnara i Baťu
Bauhaus vznikl ve Výmaru v roce 1919, budova z oceli a betonu s neobvyklou skleněnou fasádou byla ve své době senzací. Jen nedaleko od ní se otevřelo u příležitosti stého výročí nové muzeum věnované slavné škole.
Její vliv přesáhl hranice Německa, těžila z ní třeba československá meziválečná avantgarda. Jednou z mála tehdejších architektonických realizací je dům na pražském Smíchově od architekta Václava Zralého, absolventa Bauhausu. Škola zapůsobila i na desítky českých výtvarníků, třeba designéra a grafika Ladislava Sutnara či teoretika umění Karla Teigeho, který na Bauhausu i přednášel.
V Německu se škola postupně musela přestěhovat do Desavy a Berlína, skončila s nástupem nacismu. Nacisté ji považovali za destrukci architektury a obviňovali ji z „bolševické rozvratné činnosti“. Ideu Bauhausu ale šířili učitelé a studenti dál v zahraničí. A svou estetikou barev a tvarů vychovává i nejmladší generaci. „V době zrodu Bauhausu byla Evropa otevřená, jak je dnes,“ vidí jistou podobnost historik architektury Dan Merta. „Perioda socialistického experimentu to ale velmi narušila.“
Vlivy Bauhausu lze dnes pozorovat například ve způsobu výuky na tuzemských uměleckých školách. „Rezonují principy a jakýsi duch, který byl přinesen do Zlína koncem třicátých let,“ podotýká Richard Vodička z Fakulty multimediálních komunikací na Univerzitě Tomáše Bati. Výukou Bauhausu se inspirovalo už učiliště pro průmyslové výtvarníky, které v roce 1939 ve Zlíně vzniklo díky firmě Baťa.
