Král obuvi se stal hlavním hrdinou románu. Nová biografie Tomáše Bati uvádí dosud nepublikované informace. Život zlínského podnikatele vypráví spisovatel Pavel Hajný. Kniha Tomáš Baťa zblízka rozebírá kromě faktů z minulosti také různé fámy.
„Používám metody zpřítomnění některých okamžiků jeho života, jako kdybychom skutečně v té chvíli mohli s ním být,“ uvedl autor knihy Pavel Hajný. Spisovatel a dramaturg se od roku 1999 angažuje ve sběru historických dat a autentických záznamů baťovců a dalších pamětníků baťovského fenoménu po celém světě.
„Překvapilo mě, kolik úžasných a chvályhodných věcí stále nacházíme na jeho příběhu. On je tak vzorný, až je to skoro místy nepříjemné,“ říká Hajný na adresu Tomáše Bati.
Publikaci Tomáš Baťa zblízka vydalo nakladatelství Omega. „Čtenář si může představit, jak Tomáš Baťa pracoval, jak se choval k lidem. Jsou to všechno podložené příběhy,“ říká ředitel Nadace Tomáše Bati Pavel Velev.
Nejslavnější podnikatel
Tomáš Baťa (1876 až 1932) je patrně nejslavnějším českým podnikatelem. Jeho „baťovky“ udělaly z Československa obuvnickou velmoc, a na jméno Baťa (Bata) může člověk narazit po celém světě. Baťova činnost přerostla dílo běžného podnikatele. Zaváděl novátorské metody řízení a širokou péči o zaměstnance, podporoval umění a byl i veřejným činitelem.
Obuvnickému řemeslu se Tomáš Baťa vyučil u otce. V roce 1894 se se starším bratrem Antonínem a sestrou Annou rozhodli osamostatnit a založili ve Zlíně vlastní obuvnický závod. Po předčasné smrti bratra Antonína v roce 1908 se Tomáš stal majoritním vlastníkem firmy, kterou dovedl k nevídané prosperitě.
V roce 1904 Baťa odjel na pobyt do Spojených států, kde mu padly do oka dělnické domky Fordovy automobilky. Baťa také okoukal u Henryho Forda systém výroby, který se stal později jedním z pilířů úspěchu. Rozmach zaznamenal Baťa za 1. světové války, kdy se podílel na vojenských zakázkách. Zlatou érou pak bylo svobodné Československo.
Baťa zaváděl moderní metody řízení a organizace práce: pásovou výrobu, samostatně účtující jednotky, pobídkový systém, podíl na zisku a reklamu. Díky tomu udělal během 30. let z firmy největšího světového exportéra obuvi. Dělníkům poskytoval sociální výhody, okolí areálu Baťových závodů bylo plné rodinných domků pro zaměstnance.
Baťa byl od roku 1922 až do své tragické smrti v roce 1932 starostou Zlína. Zahynul v troskách malého letadla Junkers, které se zřítilo 12. července 1932 u Otrokovic, když mířilo do Švýcarska. O tragédii ihned informovaly světové tiskové kanceláře i deníky.
