Baroko coby bestseller

Zcela nové dílo, věnované barokní architektuře v Čechách, má přes svoji poměrně vysokou cenu (1200 Kč) a značný rozsah (takřka 800 stran) nečekaný úspěch mezi zájemci a čtenáři. Ten je důkazem, že se jedná o konstantně přitažlivé a vděčné téma; jako přidaná hodnota samozřejmě působí i kvalita a rozsah díla.

Publikace, jejíž celý název zní Barokní architektura v Čechách, vznikla vlastně na popud dnes již zemřelého profesora Mojmíra Horyny, který svým zájmem o poměrně dlouho edičně opomíjené téma doslova infikoval hlavní autory celého díla. Ti vytvořili, jak je vidět z ohlasů, potřebnou práci, zdárně doplňující doposud zveřejněná a citovaná bádání.

Pojali také celý projekt spíše jako sborník ucelených jednotlivých textů od celkem čtrnácti autorů, kteří se věnovali jednotlivým časovým obdobím barokní tvorby a realizacím na našem území, a tím také logicky i jednotlivým slavným tvůrcům. Neoddělitelnou součástí díla je samozřejmě velmi vděčná a rozsáhlá část obrazová (autory fotografií byli hlavně Vladimír Uher a Martin Micka, svoji roli hrají nově zveřejněné materiály nejrůznějších vědeckých institucí).

Potřebným úvodem a vlastně i průběžně se prolínajícími komentáři obdařil knihu Vít Vlnas, který nejen uvádí jednotlivá časová období barokní tvorby do jasných dalších bohatých souvislostí, zejména dějinných, čímž myslíme jasně ekonomicko-politických, ale propojuje dílo pro čtenáře nezbytným dějovým tokem, pomáhajícím ke zvládnutí faktograficky přebohatého textu. Vlnas se v úvodu znovu vrací, s potřebným odstupem a nadhledem, ke stále oživovanému tématu národního otupení a poroby v době rekatolizace, probíhajícím v jasným vazbách a souvislostech s rozkvětem baroka v českém veřejném prostoru. Pečlivě cituje oba proudy převládajících názorů, které se českou vědou i veřejným míněním prolínají po celé dvacáté století.

Editoři Petr Macek, Richard Biegel i Jakub Bachtík zjevně dostáli svému gigantickému úkolu. Jednotlivé v publikaci vydané texty mají stejnorodý jazyk, cíleně zaměřený k tématům, čtenář nemá pocit, že se probírá pracemi tolika rozdílných autorů, ústřední vděčné téma je dostatečně jasným rámcem všech sdělení. Čím se samozřejmě autoři po právu chlubí, je to, že se podařilo doposud známé podklady o barokním období dále rozšířit o nové informace, jasně obohacující naše všeobecné znalosti. Sekundárním zážitkem je určitý pocit hrdosti a uspokojení nad zjevně viditelným dobrým stavem pečlivě udržovaných interiérů, staveb i jednotlivých uměleckých děl, v knize uvedených a představených.

Publikace vyznívá jednoznačně jako oslava nesmírného bohatství, které české baroko znamenalo a znamená v českém prostoru a nepřímo i v myšlení a další tvorbě. Vydavatel realizoval skutečný ediční počin roku. Je velkou škodou, že dílo nebylo uvedeno v ještě alespoň jedné jazykové mutaci, protože automaticky dochází k jeho znevýhodnění. Evropská i světová věda zpřístupnění takto dokonalého badatelského a edičního počinu samozřejmě vyžaduje.

Barokní architektura v Čechách, editoři Petr Macek, Richard Biegel a Jakub Bachtík, fotografie Vladimír Uher a Martin Micka. Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum, 2015.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...