„Babička je nudná.“ Kdo jsou obyvatelé České čtenářské republiky?

4 minuty
Rozhovor s Jiřím Trávníčkem o čtení
Zdroj: ČT24

Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi – tato věta tak úplně neplatí. Důležité je vědět také „proč“. Právě tento kontext se pokouší postihnout Česká čtenářská republika. Její autor, Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu AV ČR, rozebírá tzv. čtenářské životopisy z pohledu generačního, tematického i v souvislosti s konkrétními, osobními příběhy.

Literární historik, teoretik a kritik Jiří Trávníček se výzkumu čtení a čtenářů věnuje dlouhodobě, své závěry už také několikrát publikoval knižně (např. Čteme? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke čtení; Čtenáři a internauti; Překnížkováno).

V nejnovější publikaci svou činnost označuje za „čtenářologii“. Vychází ze 138 anonymních čtenářských životopisů sesbíraných v letech 2009 až 2015. Data narození nejstaršího a nejmladšího „vypravěče“ dělí bezmála sto let.

Česká čtenářská republika
Zdroj: Host

Třicítku biografií uveřejnil už před pěti lety v publikaci Knihy a jejich lidé. Do České čtenářské republiky jich vybral devět, slouží jako ilustrativní příklady pro obsáhlou teoretickou část.

Čtenářské generace: od rozhlasu po internet

Výzkum se snažil postihnout čtyři čtenářské generace, nazvané podle charakteristického „konkurenčního“ média knih. Autor k nim zároveň přiřazuje i společenský a politický kontext. Setkáváme se tak s generací rozhlasovou (65+) neboli generací února 1948, televizní (45–64 let) čili generací srpna 1968, počítačovou (25–44 let) spojenou s listopadem 1989 a nakonec internetovou (15–24 let), která čtenářské zkušenosti nabývá v novém miléniu.

V souvislosti s nimi mluví Trávníček také o třech modelech čtenářského chování (konkrétní čtenář se může během života setkat se všemi). Velmi zjednodušeně je lze popsat takto:

Čtenář vlastenecký vnímá čtení jako proces výchovy a sebeutváření, cítí povinnost znát českou klasiku (čte Babičku). Čtenář alternativní vedle „povinné četby“ hledá knihy, kterými nechce být jen vychováván, ale i veden (dá i na „nezávislé“ tipy od přátel).

A čtenáře transmediálního si povinná nebo doporučená četba příliš nezíská (nemá problém prohlásit, že „Babička je nudná“), klidně se ale zakousne do četby, která ho zaujme.

Ta dnešní mládež

Rozpoznatelný je zde slábnoucí vliv školy jako nezpochybnitelné autority. „U nejstarší generace měla škola velký vliv, protože mnozí se s knížkou potkávali poprvé až u pana učitele na obecné škole, u všech třech dalších, mladších generací, tam škola už takovou roli nehraje, mnohdy se dá dokonce říct – jako v šedesátých až osmdesátých letech –, že se četlo ‚proti škole‘,“ upřesňuje Trávníček.

obrázek
Zdroj: ČT24

A jak je na tom se čtením nejmladší generace? Z publikace si o ní lze vypůjčit větu, že její čtenářství má o hodně horší pověst, než jaká je skutečnost. „Je jiná, ale ne v tom, že by četla méně. Řekl bych, že se u ní nevytváří jasný, dopředu předvídatelný kulturní vzorec,“ podotýká Trávníček. „Najdete v ní jak lidi oddané, čtenářské fanatiky, zejména fantasy, tak lidi, kteří přiznávají, že do maturity přečetli jen dvě knihy.“ 

Pro čtenáře České čtenářské republiky bude možná překvapující, že její „obyvatele“, zejména ty nejmladší, o nichž se to tvrdí, neodvádí od čtení nová média. Digitální svět se se čtením spíše doplňuje. Jestli s něčím muselo čtení někdy svést boj o pozornost, pak to byla televize.  

Ukázka ze čtenářského životopisu


(Přepisy všech životopisů, nejen těch, které jsou publikovány v knize, najdete na stránkách Ústavu pro českou literaturu.) 

Taky si vzpomínám, jak byly ty čtvrtky – Hlava XXII a tak podobně. V těch frontách jsem stál. Vzpomínám si třeba taky na Letiště. Nebo Motýlka – ten taky byl ve čtvrtkách. I Párala jsem nějakýho skousal, ale ten mě moc nechyt. Jestli to byl jinej styl? Asi to bylo moc na bednu, ale já jsem čet taky pár knížek na bednu, kdy jsem se musel vracet, na něco se voptat, když jsem nechápal. Protože ten kluk, jak jsem se o něm zmínil, že byl vyučenej sazečem, tak ten byl bedna, ten byl načtělej. S tím jsme i knihy konzultovali. Já jsem tady říkal Láďovi: „Hele, já jsem toho přečet mraky, ale už si nevzpomenu… a už si i těžko uvědomuju ty děje.“ (soukromý zemědělec, 59 let)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Začal festival Open House. Lidem otvírá jindy nepřístupná místa

V úterý začal festival Open House. Jeho jedenáctý ročník nabídne prohlídky zhruba 120 běžně nepřístupných budov, například opuštěného depa lokomotiv u Masarykova nádraží v Praze, kde je připravená i prezentace budoucího Muzea železnice a elektrotechniky. K vidění zde budou historické drezíny, motorové lokomotivy nebo salónní vozy. Vedle tohoto depa se díky festivalu o víkendu v metropoli zdarma budou moci lidé podívat třeba do barokního Faustova domu nebo funkcionalistického Paláce Atlas na Florenci.
před 20 hhodinami

Kvíz: Vyznáte se v českých soutěžících Eurovize?

Mezinárodní písňová soutěž Eurovize vybírá vítěze šedesátého devátého ročníku. První semifinále se ve švýcarské Basileji koná 13. května, zástupce Česka Adam Pavlovčin alias ADONXS se pokusí miliony posluchačů po celém světě přesvědčit o dva dny později. Finále odvysílá v sobotu i Česká televize. Ověřte si v kvízu, co o českých úspěších a neúspěších na Eurovizi vlastně víte.
před 21 hhodinami

Gérard Depardieu dostal podmínku za sexuální napadení dvou žen

Pařížský soud uznal Gérarda Depardieua vinným v případu sexuálního napadení dvou žen při natáčení v roce 2021. Uložil mu osmnáctiměsíční podmíněný trest. Francouzský herec se u soudu k nevhodnému chování přiznal, ale opakovaně popřel, že by se dopustil sexuálního násilí. Proti rozsudku se odvolá. Francouzská média rozsudek označují za zásadní moment kampaně proti sexuálnímu zneužívání žen vlivnými muži. Depardieu je podle nich dosud nejznámějším odsouzeným provinilcem ve Francii.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Navštěvoval ji Palacký i Mánes. Vědecká knihovna v Olomouci slaví 250 let výstavou

Už 250 let je veřejnosti otevřena Vědecká knihovna v Olomouci. Od té doby jejích služeb využily tisíce lidí, mezi nimi i slavné osobnosti české historie – třeba Josef Dobrovský nebo Josef Mánes. Jubileum si instituce připomíná výstavou v Červeném kostele, který je její součástí.
včera v 12:14

Festival v Cannes ocení De Nira a uvede český Karavan

Filmaři, herecké hvězdy a profesionálové z filmové branže přijíždějí opět po roce do Cannes, kde začíná sedmdesátý osmý ročník festivalu. O Zlatou palmu usilují dvě desítky snímků, tu čestnou převezme herec Robert De Niro. Českou kinematografii zastoupí po letech ve vedlejší sekci celovečerní Karavan.
včera v 10:33

Vězněných autorů je stále více, ukazuje index amerického PEN klubu

Lze zaznamenat jasný a trvalý nárůst počtu uvězněných autorů po celém světě, upozorňuje americký PEN klub. Vychází z analýzy indexu svobody psaní, který letos v dubnu zveřejnil už pošesté. Loni bylo vězněno nejméně 375 autorů oproti 238 zadrženým literátům a jiným píšícím tvůrcům v roce 2019.
včeraAktualizovánovčera v 08:01

Začalo Pražské jaro. Osmdesátý ročník oslaví orchestry z Vídně i USA

Na výročí úmrtí Bedřicha Smetany a jeho cyklem symfonických básní Má vlast začal tradičně festival Pražské jaro. Zahájení, přenášené z pražského Rudolfina i na venkovní obrazovky a do vysílání České televize, se tentokrát ujala Česká filharmonie. Program osmdesátého ročníku tvoří více než padesát koncertů, včetně návratu uznávaných zahraničních orchestrů.
12. 5. 2025Aktualizováno12. 5. 2025

Kvíz: Vyznáte se v dobrodružstvích barona Prášila?

Jeho život byl plný neuvěřitelných dobrodružství. Většinou ale vymyšlených. Před 305 lety se narodil Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen, předobraz barona Prášila. Nejen své sousedy v rodném dolnosaském městečku Bodenwerder bavil notně přibarvenými historkami z vojenské služby. V Česku je řada fantastických příběhů známá hlavně díky filmu z roku 1961. Ověřte si v kvízu, jak dobře znáte – nebo aspoň dovedete odhadnout – barona Prášila a jeho fantaskní eskapády.
11. 5. 2025
Načítání...