Autor Noční hlídky Lukjaněnko podpořil invazi. České nakladatelství už jeho knihy nevydá

Argo přestává s okamžitou platností spoluvydávat knihy ruského autora fantastických románů Sergeje Lukjaněnka, který patřil mezi kmenové autory nakladatelství. Od autora mimo jiné předlohy k filmu Noční hlídka se Argo distancovalo kvůli jeho podpoře politických postojů Kremlu vůči Ukrajině a západním demokraciím.

Podle ředitele nakladatelství Argo je výmluvným vyjádřením Lukjaněnkových postojů otevřený dopis účastníků literárního festivalu Hvězdy nad Donbasem, jehož je Sergej Lukjaněnko prvním signatářem. „Jsme toho názoru, že pro podobné postoje není v civilizovaném demokratickém světě místo, a jejich hlasatelům knihy vydávat nebudeme,“ uvedl. Výtěžek z už vydaných Lukjaněnkových knih půjde na sbírku Pomoc Ukrajině společnosti Post Bellum.

„Podporujeme naši armádu, která jedná maximálně jasně, profesionálně a obětavě, podporujeme jejího vrchního velitele, prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, který zahájil speciální operaci na denacifikaci a demilitarizaci státu Ukrajina. Ti, kdo umožnili militarizaci Ukrajiny, se jistě dočkají odplaty. Bez ní se Ukrajina nemůže vrátit k normálnímu, konstruktivnímu životu. Nepochybujeme o tom, že se tak stane,“ stojí mimo jiné v dopise.

Knížky jen v ruštině

Lukjaněnko před sedmi lety v souvislosti se spory o užívání ruštiny jako úředního jazyka na Ukrajině zakázal překládat své knížky do ukrajinštiny, protože k moci se dostali „nacisté a vrahové“.

Třiapadesátiletý spisovatel má za sebou přes dvě desítky románových knih. Čtenáře si získal především sérií Hlídka, česky vycházela od roku 2005. Podle jeho knih Noční hlídka, jehož důležité momenty zasadil autor do Prahy, a Denní hlídka vznikly filmy. Noční hlídka se ve své době se ziskem 16,7 milionu dolarů stala nejvýdělečnějším filmem v ruských kinech, když překonala i film Pán prstenů: Společenstvo Prstenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...