Animované Myši patří do nebe a nyní i do kin. Téma smrti vysvětlují přívětivě, říkají tvůrci

Do tuzemských kin vstupuje celovečerní rodinný film Myši patří do nebe. Animovaný příběh podle úspěšné knihy Ivy Procházkové vytvořili Denisa Grimmová a Jan Bubeníček. Příběh o nepravděpodobném kamarádství dvou nepřátel zprostředkovává i dětským divákům téma smrti a ztráty. O novinku je zájem i v zahraničí, podle tvůrců potvrzuje, že české animaci se podařilo vzpamatovat z porevolučního útlumu.

Hlavními hrdiny jsou myška Šupito a lišák Bělobřich. Šupito by ráda byla nejodvážnější myší na světě, i když se všeho leká. Za zkoušku odvahy si vybere lišáka Bělobřicha, jemuž se rozhodne vytrhnout pár chlupů z kožichu. Jenže všechno se semele jinak a obě zvířátka skončí ve zvířecím nebi. Čekají tam na ně nejrůznější dobrodružství, ale i nástrahy, při jejichž překonávání vznikne mezi myší a lišákem zvláštní přátelství.

Knihu Myši patří do nebe vydala Iva Procházková v roce 2006, obdržela za ni Magnesii Literu pro nejlepší dětskou knihu a Zlatou stuhu. Příběh o smrti a ztrátě zaujal také filmaře a adaptace do scénáře se ujali Alice Nellis a Richard Malatinský.

„Knížka je výjimečná tím, že o těchto tématech dokáže vyprávět velmi přívětivou formou. Nezlehčuje je a nijak nezakrývá, výsledkem je optimismus a naděje. To je důvod, proč jsme chtěli knihu zfilmovat, a také jsme se to snažili ve filmu dále rozvíjet,“ podotýká spolurežisér Jan Bubeníček.

Animace usnadňuje sdělení

Převést sdělení knížky na plátno pomáhá podle něho právě animace. „Animace je univerzální, umí zobecnit a zároveň může přímočaře hovořit o tématech, která by v hraném filmu třeba působila banálně. V animovaném jsou uměřená,“ domnívá se Bubeníček. Producent Vladimír Lhoták poukazuje také na schopnost animovaných příběhů dobře přenášet emoce.

Představy tvůrců se prý dobře dařilo přizpůsobit požadavkům mezinárodní koprodukce. Film Myši patří do nebe vznikl s přispěním Česka, Francie, Polska a Slovenska.

Nahrávám video

„Evropská koprodukce je určitě jeden z nástrojů, jakým je možno v evropském prostředí vyrobit náročný film, což animovaný film pro děti bezpochyby je. Koprodukci jsme dávali dohromady možná pět let, ale ve výsledku to byla velmi plodná spolupráce. Koprodukce neznamená jenom sdružování finančních prostředků, ale vyhledáváte i partnery, kteří vám dokáže pomoci i po kreativní a technické stránce, a to se nám, myslím, povedlo,“ míní producent.

Návrat české animace

Dodává, že animovaný snímek o zvířecím nebi patří na filmovém trhu za poslední dobu k nejprodávanějším. Koupili ho zájemci z více než pětadvaceti teritorií.

„Animovaná tvorba je obecně univerzálně srozumitelná, dokáže překonávat snáze hranice. Dalším aspektem je určitě to, že jsme film natáčeli v angličtině a paralelně vznikly během koprodukce další čtyři jazykové verze. Loutky mluví, otvírají pusu, ale adaptovatelnost do různých jazyků je určitě snazší než u filmu hraného,“ vysvětluje producent Lhoták.

Pomohlo také, že novinka měla premiéru na prestižním festivalu animovaných filmů ve francouzském Annecy. Na stejném ročníku uspěl i jiný snímek českých tvůrců – příběh z Afghánistánu Moje slunce Mad obdržel Cenu poroty. Navíc tento počin režisérky Michaely Pavlátové byl po osmadvaceti letech prvním majoritně českým filmem v hlavní soutěži francouzského festivalu.

Režisér novinky Myši patří do nebe Jan Bubeníček je rád, že se daří opět navázat na dobrou pověst české animace. „Poslední dobou se česká animace hodně zvedla po několikaletém útlumu způsobeném pomalým krachem velkých studií ještě z předrevoluční éry. Mnoho českých filmů získává ceny na festivalech a dostávají se čím dál tím více do světa,“ všímá si.

A dodává: „Myši jsou momentálně špička toho ledovce, takže je to určitě závazek, ale máme za to obrovskou radost, protože jsme se snažili mnoho let, abychom mohli české filmy pouštět v zahraničí, aniž bychom museli nějak zdůvodňovat, proč jsou takové, jaké jsou.“

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 7 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 10 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
včera v 11:26

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled