„Ani jsme je nepostřehli.“ Poslední koncert Marty Kubišové zvěčnil dokument

3 minuty
Poslední koncert Marty Kubišové v dokumentu
Zdroj: ČT24

Před půl rokem se s pěveckou kariérou rozloučila jedna z nejvýraznějších osobností československé populární hudby. Den rozlučkového vystoupení Marty Kubišové zachytil tehdy dokument Ivana Stehlíka. První diváci mohli Poslední koncert vidět v premiéře v pondělí v pražském kině Lucerna.

Marta Kubišová prožila slavné okamžiky před vyprodanými sály, ale i roky v ústraní kvůli zákazu vystupování. Jednu dobu se v médiích objevovat nesměla, jindy o ni byl zájem, který dokáže umělce i otrávit.

„Lidé mají pocit, že Marta Kubišová buď zpívá před vyprodaným sálem, nebo stojí někde na barikádě. Ale ona je neuvěřitelně skromný člověk se srdcem na dlani,“ uvádí režisér Ivan Stehlík, který představil slavnou zpěvačku civilněji. 

V dokumentech už se snažil přiblížit spisovatele Aloise Jiráska nebo oštěpařku Danu Zátopkovou, podílel se také na cyklu Heydrich – konečné řešení. Snímek o Martě Kubišové vznikl během čtyřiadvaceti hodin – 1. listopadu, tedy v den zpěvaččiných 75. narozenin, kdy svou kariéru definitivně uzavírala koncertem v Českých Budějovicích. 

Přála si skončit v plné síle a také se těšila na klidnější život, ten se jí ale podle jejích slov příliš nedaří udržet. „Ani jsem si nevšimla, že už nezpívám. To bych musela přestat brát telefony a odjet z bytu,“ nepřipadá si prý jako na penzi.

Dokument se natáčel v přátelské atmosféře, bez velkých sponzorů a bez konkrétních plánů na distribuci filmu. Tvůrci to považují za přednost. „Kamera jako by tam ani nebyla. Tím, že se s Martou Kubišovou známe, umožnila nám dostat se k ní blíž než kdokoli,“ podotýká kameraman snímku Vlado Michal. „Byli tak taktní, že jsme je ani nepostřehli,“ souhlasí zpěvačka. 

Díky tomu diváci mohou znovu prožít  významný den Marty Kubišové pohledem, který se jinak naskytl jen jejím nejbližším. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 7 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 7 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 8 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 11 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 18 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...