Alois Klar vyvedl nevidomé z temnoty

Praha – Muže, který se v českých zemích jako první snažil integrovat nevidomé do společnosti, připomíná unikátní výstava v pražském Karolinu. Expozici s názvem „Tys mě vedl…“ připravila Filosofická fakulta UK u příležitosti 250. narozenin Aloise Klara. Projít se po světě hmatem nebo naťukat povídku na psacím stroji s Brailovým písmem tak mohou v Karolinu nejen nevidomí. Kromě hmatové mapy Evropy nebo prvního psacího stroje s Brailovým písmem předkládá i knihy s obrázky s jednoduchými příběhy, které si mohou lidé přečíst hmatem.

Unikátní výstava byla instalována u příležitosti 250. výročí narození Aloise Klara, který se významným způsobem zasadil o rozvoj péče zrakově postižených lidí na našem území. Jeho důraz na jejich začlenění s respektem a plným porozuměním byl na svou dobu zcela ojedinělý a je vnímán jako první pokus o integraci nevidomých. Profesor a děkan filosofické fakulty vůbec poprvé umožnil nevidomým dětem studium tím, že v roce 1832 založil dodnes fungující ústav a nadaci.

Z chudých poměrů děkanem filosofické fakulty

Nejednalo se ale o první podobnou instituci založenou na jeho popud. Ze své bohaté literární činnosti byl Klar dostatečně zaopatřen, aby již v roce 1807 s manželkou a synem založil Ústav pro slepé děti na Hradčanech. „Alois Klar představuje fascinující osobnost akademického i uměleckého světa. Ze slabých sociálních poměrů se dokázal dostat až na samotný vrchol tehdejší společnosti. Jeho životním cílem bylo změnit postavení nevidomých ve společnosti, v čemž bez přehánění předběhl svoji dobu,“ uvedl k výstavě její spolukurátor Michal Stehlík.

Pozemek pozdější budovy ústavu získal Klar darem od císaře Františka I. V současnosti v budově sídlí Česká geologická služba a na počest zakladatele nese okolní veřejné prostranství jméno Klárov. Následovníkem Klarova ústavu je Střední škola Aloyse Klara v Praze 4 – Krči, která je dodnes jedinou střední školou pro zrakově postižené v České republice.

Alois Klar:

„Nevidomý musí býti veden pevnou rukou, ale v sametové rukavici.“

Pro nevidomé děti dnes existují dokonce i knihy s obrázky, které si prohlížejí citlivými prsty. „Na projektu hmatových knih pracujeme již několik let, ukazuje se, že i děti, které nerady hmatají, se mohou ke 'čtení' přes sluchovou cestu. Pokud ten příběh má třeba nějaký vtip nebo nějaké zvukové prvky, tak to dítě zaujme,“ upozornila předsedkyně Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR Terezie Kochová v rozhovoru pro pořad Události, komentáře ČT24.

Výstava v Karolinu je nevidomým přizpůsobena. Popisky jsou Brailovým písmem a exponáty přístupné i prohlídce hmatem. Mezi ty nejzajímavější patří poklepové kladívko a pero, které použil císař František Josef I. v roce 1907 při slavnostním zahájení stavby nové budovy Klarova ústavu, a stříbrná pamětní mince, již vydala ke 250. výročí narození Aloise Klara Česká národní banka. Výstavu „Tys mě vedl…“ je možné v Karolinu zhlédnout do 31. května 2013, a to od pondělí do pátku vždy od 10 do 18 hod. (kromě 1. a 8. května).

7 minut
O výstavě Tys mě vedl... v pražském Karolinu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 14 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 10 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...