Alois Klar vyvedl nevidomé z temnoty

Praha – Muže, který se v českých zemích jako první snažil integrovat nevidomé do společnosti, připomíná unikátní výstava v pražském Karolinu. Expozici s názvem „Tys mě vedl…“ připravila Filosofická fakulta UK u příležitosti 250. narozenin Aloise Klara. Projít se po světě hmatem nebo naťukat povídku na psacím stroji s Brailovým písmem tak mohou v Karolinu nejen nevidomí. Kromě hmatové mapy Evropy nebo prvního psacího stroje s Brailovým písmem předkládá i knihy s obrázky s jednoduchými příběhy, které si mohou lidé přečíst hmatem.

Unikátní výstava byla instalována u příležitosti 250. výročí narození Aloise Klara, který se významným způsobem zasadil o rozvoj péče zrakově postižených lidí na našem území. Jeho důraz na jejich začlenění s respektem a plným porozuměním byl na svou dobu zcela ojedinělý a je vnímán jako první pokus o integraci nevidomých. Profesor a děkan filosofické fakulty vůbec poprvé umožnil nevidomým dětem studium tím, že v roce 1832 založil dodnes fungující ústav a nadaci.

Z chudých poměrů děkanem filosofické fakulty

Nejednalo se ale o první podobnou instituci založenou na jeho popud. Ze své bohaté literární činnosti byl Klar dostatečně zaopatřen, aby již v roce 1807 s manželkou a synem založil Ústav pro slepé děti na Hradčanech. „Alois Klar představuje fascinující osobnost akademického i uměleckého světa. Ze slabých sociálních poměrů se dokázal dostat až na samotný vrchol tehdejší společnosti. Jeho životním cílem bylo změnit postavení nevidomých ve společnosti, v čemž bez přehánění předběhl svoji dobu,“ uvedl k výstavě její spolukurátor Michal Stehlík.

Pozemek pozdější budovy ústavu získal Klar darem od císaře Františka I. V současnosti v budově sídlí Česká geologická služba a na počest zakladatele nese okolní veřejné prostranství jméno Klárov. Následovníkem Klarova ústavu je Střední škola Aloyse Klara v Praze 4 – Krči, která je dodnes jedinou střední školou pro zrakově postižené v České republice.

Alois Klar:

„Nevidomý musí býti veden pevnou rukou, ale v sametové rukavici.“

Pro nevidomé děti dnes existují dokonce i knihy s obrázky, které si prohlížejí citlivými prsty. „Na projektu hmatových knih pracujeme již několik let, ukazuje se, že i děti, které nerady hmatají, se mohou ke 'čtení' přes sluchovou cestu. Pokud ten příběh má třeba nějaký vtip nebo nějaké zvukové prvky, tak to dítě zaujme,“ upozornila předsedkyně Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR Terezie Kochová v rozhovoru pro pořad Události, komentáře ČT24.

Výstava v Karolinu je nevidomým přizpůsobena. Popisky jsou Brailovým písmem a exponáty přístupné i prohlídce hmatem. Mezi ty nejzajímavější patří poklepové kladívko a pero, které použil císař František Josef I. v roce 1907 při slavnostním zahájení stavby nové budovy Klarova ústavu, a stříbrná pamětní mince, již vydala ke 250. výročí narození Aloise Klara Česká národní banka. Výstavu „Tys mě vedl…“ je možné v Karolinu zhlédnout do 31. května 2013, a to od pondělí do pátku vždy od 10 do 18 hod. (kromě 1. a 8. května).

Nahrávám video
O výstavě Tys mě vedl... v pražském Karolinu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 15 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...