Alois Klar vyvedl nevidomé z temnoty

Praha – Muže, který se v českých zemích jako první snažil integrovat nevidomé do společnosti, připomíná unikátní výstava v pražském Karolinu. Expozici s názvem „Tys mě vedl…“ připravila Filosofická fakulta UK u příležitosti 250. narozenin Aloise Klara. Projít se po světě hmatem nebo naťukat povídku na psacím stroji s Brailovým písmem tak mohou v Karolinu nejen nevidomí. Kromě hmatové mapy Evropy nebo prvního psacího stroje s Brailovým písmem předkládá i knihy s obrázky s jednoduchými příběhy, které si mohou lidé přečíst hmatem.

Unikátní výstava byla instalována u příležitosti 250. výročí narození Aloise Klara, který se významným způsobem zasadil o rozvoj péče zrakově postižených lidí na našem území. Jeho důraz na jejich začlenění s respektem a plným porozuměním byl na svou dobu zcela ojedinělý a je vnímán jako první pokus o integraci nevidomých. Profesor a děkan filosofické fakulty vůbec poprvé umožnil nevidomým dětem studium tím, že v roce 1832 založil dodnes fungující ústav a nadaci.

Z chudých poměrů děkanem filosofické fakulty

Nejednalo se ale o první podobnou instituci založenou na jeho popud. Ze své bohaté literární činnosti byl Klar dostatečně zaopatřen, aby již v roce 1807 s manželkou a synem založil Ústav pro slepé děti na Hradčanech. „Alois Klar představuje fascinující osobnost akademického i uměleckého světa. Ze slabých sociálních poměrů se dokázal dostat až na samotný vrchol tehdejší společnosti. Jeho životním cílem bylo změnit postavení nevidomých ve společnosti, v čemž bez přehánění předběhl svoji dobu,“ uvedl k výstavě její spolukurátor Michal Stehlík.

Pozemek pozdější budovy ústavu získal Klar darem od císaře Františka I. V současnosti v budově sídlí Česká geologická služba a na počest zakladatele nese okolní veřejné prostranství jméno Klárov. Následovníkem Klarova ústavu je Střední škola Aloyse Klara v Praze 4 – Krči, která je dodnes jedinou střední školou pro zrakově postižené v České republice.

Alois Klar:

„Nevidomý musí býti veden pevnou rukou, ale v sametové rukavici.“

Pro nevidomé děti dnes existují dokonce i knihy s obrázky, které si prohlížejí citlivými prsty. „Na projektu hmatových knih pracujeme již několik let, ukazuje se, že i děti, které nerady hmatají, se mohou ke 'čtení' přes sluchovou cestu. Pokud ten příběh má třeba nějaký vtip nebo nějaké zvukové prvky, tak to dítě zaujme,“ upozornila předsedkyně Asociace rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých v ČR Terezie Kochová v rozhovoru pro pořad Události, komentáře ČT24.

Výstava v Karolinu je nevidomým přizpůsobena. Popisky jsou Brailovým písmem a exponáty přístupné i prohlídce hmatem. Mezi ty nejzajímavější patří poklepové kladívko a pero, které použil císař František Josef I. v roce 1907 při slavnostním zahájení stavby nové budovy Klarova ústavu, a stříbrná pamětní mince, již vydala ke 250. výročí narození Aloise Klara Česká národní banka. Výstavu „Tys mě vedl…“ je možné v Karolinu zhlédnout do 31. května 2013, a to od pondělí do pátku vždy od 10 do 18 hod. (kromě 1. a 8. května).

7 minut
O výstavě Tys mě vedl... v pražském Karolinu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...