Agnieszka Hollandová: Češi i Poláci se zodpovědné svobodě odnaučili

Praha – „Svoboda je, myslím si, vůbec něco velmi těžkého. A Poláci i Češi se zodpovědné svobodě odnaučili. Lidi pořád koukají, jestli není někde klec, kam by mohli zalézt, že se tam budou cítit bezpečněji. Když něco nefunguje, nehledají, jestli za to nejsou sami zodpovědní, třeba kvůli tomu, že volí špatné představitele, ale vždy hledají viníka mimo sebe. To brzdí jakýkoliv možný vývoj,“ řekla polská režisérka Agnieszka Hollandová, která včera v Praze převzala od ministra zahraničí cenu Gratias agit za šíření dobrého jména republiky v cizině. Večer pak byla hostem Událostí, komentářů.

Máte možnost vidět Čechy očima, které my nemáme. Jak nás vnímají venku?

„Pokud jde o Polsko, nastala tam obrovská změna. Loni se dělal průzkum, koho si Poláci nejvíc váží a mají nejvíc rádi. Češi obsadili první místo, to je velmi pozitivní. Bohužel to nefunguje obráceně. Byla bych ráda, kdyby to bylo oboustranné.“ 

„Když jsem ale studovala v Praze v 70., 80. letech, Poláci Čechy spíše opovrhovali. Teď si váží jejich kultury, Praha se stala oblíbeným místem exkurzí. Myslím, že třeba Mariusz Szczygiel, který napsal Gottland a Udělej si ráj, udělal Česku v Polsku dobrou reklamu.“

A jak se vnímáme sami my? Režisér Petr Václav, který žije ve Francii a kvůli natáčení filmu se sem po deseti letech vrátil, byl údajně překvapen depresí, kterou jsme si v sobě vypěstovali. Vnímáte to stejně?

„Měla jsem to štěstí, že když jsem dělala Hořící keř, můj štáb, producenti a herci byli neuvěřitelně pozitivní. Byla to krásná energie a krásná pracovní zkušenost, takže se sem budu ráda vracet.“ 

„Ale je pravda, že lidé jsou takoví, že tu svobodu nějak nedovedou ocenit. Svoboda je, myslím si, vůbec něco velmi těžkého. A Poláci i Češi se zodpovědné svobodě jaksi odnaučili. Lidé se furt koukají, jestli není někde klec, kam by mohli zalézt, že se tam budou cítit bezpečněji. Když něco nefunguje, nehledají, jestli za to nejsou sami zodpovědní, třeba kvůli tomu, že volí špatné představitele, ale vždy hledají viníka mimo sebe. To brzdí jakýkoliv možný vývoj.“ 

Vy se chystáte do Sudet natočit další téma z tohoto prostředí. Je pro vás tato část československé historie natolik zásadní, že je potřeba ji připomínat?

„Chystám příběh, který bude adaptací románu Olgy Tokarczukové, který vyšel i v Česku. Bude na tom spolupracovat můj polský producent s českými producenty, se kterými jsem dělala Keř. Sudety mě zajímají historicky, ale je to i aktuální téma. Podívejme se, co se událo před několika týdny na Krymu. Argumenty, které Putin používal, byly zrcadlem argumentů, které Hitler používal při anexi Sudet. Víme, jak to pak dopadlo. Nejde se k tomu tématu obrátit zády, protože se může stát, že nás to pak zasáhne přímo mezi oči.“ 

Vy ale točíte téma ze současnosti. Je ta historická zkušenost něco, co dělá Sudety něčím specifické? Proč vás to přitahuje? 

„V Sudetech je cítit jakési odcizení. Myslím, že to pramení právě z té meziválečné, válečné a poválečné zkušenosti. Nikdy tato oblast světa nebyla nikým přivlastněna. Určité jevy současnosti jsou tam vidět více vyhraněně než v ostatních částech republiky.“

Nahrávám video

Agniezska Hollandová (1948) žije střídavě ve francouzské Bretani, v polské Varšavě, často točí v Americe. Doma je i v Praze, kde jako studentka FAMU prožila nejdůležitější léta svého života. Zažila tu pražské jaro, srpen 1968, upálení Jana Palacha i nástup normalizace. O tomto období natočila v roce 2013 třídílné drama pro HBO Hořící keř o činu Jana Palacha. Roku 1971 byla dokonce kvůli výrobě letáku o svobodě zatčena a nakonec strávila ve vazbě v Ruzyni téměř dva měsíce. 

Čtěte také: Návrat Agnieszky Hollandové a chuť sníst její mozek

Po studiích se Hollandová vrátila do Polska, kde pracovala s Krzysztofem Zanussim nebo Andrzejem Wajdou. Na začátku 80. let emigrovala do Francie, nyní žije napůl v Bretani a ve Spojených státech. Jako režisérka je podepsána pod více než třemi desítkami snímků. Filmy Bittere Ernte (1985) a V temnotě (2011) byly nominovány na Oscara, další nominaci obdržel její scénář k dramatu Evropa, Evropa (1990), jež získalo Zlatý glóbus. Pravidelně natáčí pro HBO, podílela se na natáčení ceněných seriálů The Wire - Špína Baltimoru nebo Treme. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Benátský festival poznává Valerii a týden divů

Filmový festival v Benátkách promítá československý snímek Valerie a týden divů. Dramaturgie přehlídky ho vybrala do sekce Venezia Classici mezi téměř dvacítku restaurovaných filmů z celého světa.
před 9 hhodinami

Obří show, socha i šílenství. Před třiceti lety Jackson vystoupil v Praze

Před třiceti lety koncertoval v Praze Michael Jackson. Král popu show na Letné zahájil 7. září před třiceti lety své poslední světové turné HIStory. Jeho vystoupení přilákalo druhý nejvyšší počet návštěvníků v tuzemské historii, ujít si ho nenechal ani český prezident.
před 12 hhodinami

Kdo je M? Portmanová se možná stala hrdinkou nelichotivého románu

Vyšla románová biografie herečky Natalie Portmanové. Tedy možná. Hrdinka knihy Life of M (Život M) má totiž s filmovou hvězdou mnoho společného. Novinka od britsko-kanadské spisovatelky Rachel Cuskové tak podnítila řadu nebulvárních dohadů, jestli o herečce pojednává a jestli je to vlastně důležité.
před 16 hhodinami

Ve věku 80 let zemřel spoluzakladatel a frontman Yo Yo Bandu Richard Tesařík

Ve věku 80 let zemřel v neděli zpěvák, textař a kapelník Richard Tesařík, který se proslavil zejména díky působení v kapele Yo Yo Band. ČTK o tom informoval jeho syn Štěpán, který řekl, že otec zemřel po nemoci. Rodina prosí o respektování soukromí. Informace o posledním rozloučení zveřejní později.
6. 9. 2026

Tajemník odjel a Medek i Koblasa vystavovali zákazu navzdory

Říká-li se, že knihy mají své osudy, platí to také přinejmenším pro některé výstavy. Expozice Zákazu navzdory, již připravila Galerie výtvarného umění v Chebu, k takovým rozhodně patří.
6. 9. 2026

VideoNedožité jubileum Zagorové připomíná muzikál, kompilace i kniha

Zpěvačka Hana Zagorová by 6. září oslavila osmdesáté narozeniny. Pražské Divadlo Kalich uvádí pod názvem Biograf láska 2 už druhý muzikál postavený na písničkách několikanásobné Zlaté slavice. Hity Zagorové i písně, které se nestihly proslavit, připomíná také kompilace s příznačně osmdesáti skladbami. A za kariérou i životem zpěvačky se ohlíží také nová kniha s podtitulem Žít tady a teď.
4. 9. 2026

Kocáb a Horáček ve své první opeře vyhání ďábly z Arezza

Zpěvák a skladatel Michael Kocáb s textařem Michalem Horáčkem napsali svou první operu. V kusu Vyhnání ďáblů z Arezza se inspirovali freskou z třináctého století i vlastní zkušeností s dohlížením na odsun sovětských vojsk z Československa.
3. 9. 2026

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.