Agnieszka Hollandová: Češi i Poláci se zodpovědné svobodě odnaučili

Praha – „Svoboda je, myslím si, vůbec něco velmi těžkého. A Poláci i Češi se zodpovědné svobodě odnaučili. Lidi pořád koukají, jestli není někde klec, kam by mohli zalézt, že se tam budou cítit bezpečněji. Když něco nefunguje, nehledají, jestli za to nejsou sami zodpovědní, třeba kvůli tomu, že volí špatné představitele, ale vždy hledají viníka mimo sebe. To brzdí jakýkoliv možný vývoj,“ řekla polská režisérka Agnieszka Hollandová, která včera v Praze převzala od ministra zahraničí cenu Gratias agit za šíření dobrého jména republiky v cizině. Večer pak byla hostem Událostí, komentářů.

Máte možnost vidět Čechy očima, které my nemáme. Jak nás vnímají venku?

„Pokud jde o Polsko, nastala tam obrovská změna. Loni se dělal průzkum, koho si Poláci nejvíc váží a mají nejvíc rádi. Češi obsadili první místo, to je velmi pozitivní. Bohužel to nefunguje obráceně. Byla bych ráda, kdyby to bylo oboustranné.“ 

„Když jsem ale studovala v Praze v 70., 80. letech, Poláci Čechy spíše opovrhovali. Teď si váží jejich kultury, Praha se stala oblíbeným místem exkurzí. Myslím, že třeba Mariusz Szczygiel, který napsal Gottland a Udělej si ráj, udělal Česku v Polsku dobrou reklamu.“

A jak se vnímáme sami my? Režisér Petr Václav, který žije ve Francii a kvůli natáčení filmu se sem po deseti letech vrátil, byl údajně překvapen depresí, kterou jsme si v sobě vypěstovali. Vnímáte to stejně?

„Měla jsem to štěstí, že když jsem dělala Hořící keř, můj štáb, producenti a herci byli neuvěřitelně pozitivní. Byla to krásná energie a krásná pracovní zkušenost, takže se sem budu ráda vracet.“ 

„Ale je pravda, že lidé jsou takoví, že tu svobodu nějak nedovedou ocenit. Svoboda je, myslím si, vůbec něco velmi těžkého. A Poláci i Češi se zodpovědné svobodě jaksi odnaučili. Lidé se furt koukají, jestli není někde klec, kam by mohli zalézt, že se tam budou cítit bezpečněji. Když něco nefunguje, nehledají, jestli za to nejsou sami zodpovědní, třeba kvůli tomu, že volí špatné představitele, ale vždy hledají viníka mimo sebe. To brzdí jakýkoliv možný vývoj.“ 

Vy se chystáte do Sudet natočit další téma z tohoto prostředí. Je pro vás tato část československé historie natolik zásadní, že je potřeba ji připomínat?

„Chystám příběh, který bude adaptací románu Olgy Tokarczukové, který vyšel i v Česku. Bude na tom spolupracovat můj polský producent s českými producenty, se kterými jsem dělala Keř. Sudety mě zajímají historicky, ale je to i aktuální téma. Podívejme se, co se událo před několika týdny na Krymu. Argumenty, které Putin používal, byly zrcadlem argumentů, které Hitler používal při anexi Sudet. Víme, jak to pak dopadlo. Nejde se k tomu tématu obrátit zády, protože se může stát, že nás to pak zasáhne přímo mezi oči.“ 

Vy ale točíte téma ze současnosti. Je ta historická zkušenost něco, co dělá Sudety něčím specifické? Proč vás to přitahuje? 

„V Sudetech je cítit jakési odcizení. Myslím, že to pramení právě z té meziválečné, válečné a poválečné zkušenosti. Nikdy tato oblast světa nebyla nikým přivlastněna. Určité jevy současnosti jsou tam vidět více vyhraněně než v ostatních částech republiky.“

6 minut
Agneszka Hollandová hostem Událostí, komentářů
Zdroj: ČT24

Agniezska Hollandová (1948) žije střídavě ve francouzské Bretani, v polské Varšavě, často točí v Americe. Doma je i v Praze, kde jako studentka FAMU prožila nejdůležitější léta svého života. Zažila tu pražské jaro, srpen 1968, upálení Jana Palacha i nástup normalizace. O tomto období natočila v roce 2013 třídílné drama pro HBO Hořící keř o činu Jana Palacha. Roku 1971 byla dokonce kvůli výrobě letáku o svobodě zatčena a nakonec strávila ve vazbě v Ruzyni téměř dva měsíce. 

Čtěte také: Návrat Agnieszky Hollandové a chuť sníst její mozek

Po studiích se Hollandová vrátila do Polska, kde pracovala s Krzysztofem Zanussim nebo Andrzejem Wajdou. Na začátku 80. let emigrovala do Francie, nyní žije napůl v Bretani a ve Spojených státech. Jako režisérka je podepsána pod více než třemi desítkami snímků. Filmy Bittere Ernte (1985) a V temnotě (2011) byly nominovány na Oscara, další nominaci obdržel její scénář k dramatu Evropa, Evropa (1990), jež získalo Zlatý glóbus. Pravidelně natáčí pro HBO, podílela se na natáčení ceněných seriálů The Wire - Špína Baltimoru nebo Treme. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Urny a tetování Dominika Adamce jsou mementem smrtelnosti i života

Dominik Adamec, jeden z letošních laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, na své sólové výstavě The End of Pyramids v pražské Karpuchina Gallery představuje sérii keramických pohřebních uren, autorskou knihu i kresby. Vlastním hravým způsobem tak řeší téma, které společnost spíš tíží – vztah člověka ke smrti.
před 13 hhodinami

Nejde jen o scény sexu či líbání, říká koordinátorka intimity

Poměrně novou součástí štábu v Česku i ve světě je koordinátor/ka intimity. V tuzemsku působí zatím dvě. „Hodně lidí má představu, že na všechno dohlíží,“ podotkla jedna z nich Martina Čurdová. „Moje práce je sladit režisérskou vizi s hranicemi herců,“ upřesnila v rozhovoru s moderátorkou Nikolou Reindlovou pro Studio 6. Čeští tvůrci prý zatím koordinátora intimity přijímají různě. Skeptické jsou ale i třeba některé hollywoodské hvězdy, jako Michael Douglas nebo Gwyneth Paltrowová.
před 15 hhodinami

Zemřel akademický malíř Jan Sovák

Po dlouhé těžké nemoci zemřel ve dvaasedmdesáti letech akademický malíř Jan Sovák. Rodák z Tábora, jenž v 80. letech emigroval do zámoří, mimo jiné ilustroval sci-fi román Jurský park, podle něhož natočil Steven Spielberg stejnojmenný film. O úmrtí informoval mluvčí táborského městského úřadu Luboš Dvořák.
před 18 hhodinami

Zemřel nositel Nobelovy ceny za literaturu Vargas Llosa

Ve věku 89 let zemřel peruánský nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa. Podle agentury AP to v neděli oznámil syn velikána latinskoamerické literatury, který je autorem oceňovaných románů jako Město a psi nebo Kozlova slavnost. Potomci spisovatele oznámili, že jejich otec bude zpopelněn a nebude se konat žádné veřejné poslední rozloučení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nákaza, monstra, ocenění. Vrací se seriál The Last of Us

Seriál The Last of Us ze světa pohlceného ničivou pandemií se vrací v druhé řadě. Příběh ověnčený osmi televizními cenami Emmy vznikl na motivy oceňované videohry. O pokračování ČT mluvila přímo s tvůrci. V herní předloze i v seriálu čelí hrdinové nákaze, která lidi proměňuje v nemrtvá monstra. Základ má přitom ve skutečném světě. Houba kordyceps reálně běžně parazituje na drobném hmyzu.
13. 4. 2025

Na pražském Comic-Conu soutěžili cosplayeři

PragoCosplay je kostýmová soutěž na Comic-Conu v Praze. V prvním on-line kole kostýmy ohodnotila odborná porota a vybrala 12 nejlepších do druhého kola. V něm výtvory nejdřív neveřejně hodnotila zahraniční porota. Večer byl pak věnovaný show pro diváky, kde se hodnotilo nejen provedení kostýmu, ale také roleplay, který ke cosplayi patří.
12. 4. 2025

Celní bitva světových gigantů zasáhne v Číně i Hollywood

Americko-čínská obchodní válka má mnoho bitevních polí. Už léta čelí v Číně Hollywood tvrdé cenzuře. A nyní se chystá další omezení: sníží se roční počet povolených premiér.
12. 4. 2025

Nejhorší, okomentoval Trump portrét od britské malířky. Ten od Putina ho dojal

Americký prezident Donald Trump v nedávné době ohodnotil dva své portréty a jeho názory na umění se neobešly bez konfrontace. Zatímco obraz od britské malířky Sarah A. Boardmanové označil za „nejhorší ze všech“, jiná podobizna, namalovaná z podnětu ruského vůdce Vladimira Putina, mu připadala jako „laskavý“ dar.
12. 4. 2025
Načítání...