Aby každá jizba byla krásná

Skleněné nápojové soubory, porcelánové jídelní servisy, svítidla, bytový textil i nábytek si lidé mohli od konce dvacátých do závěru čtyřicátých let minulého století pořídit v Krásné jizbě. Tato instituce vznikla se záměrem zpřístupnit esteticky hodnotný bytový design široké veřejnosti. Navrhovali pro ni třeba Adolf Loos nebo Ladislav Sutnar. I předměty s jejich rukopisem najdou návštěvníci do 20. ledna na výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V následujícím rozhovoru Krásnou jizbou provádí autorka této expozice Lucie Vlčková.

Připomeňte na úvod, co Krásná jizba byla.

Krásná jizba byla nejen prodejna bytových doplňků, ale byla i nejvýznamnější prvorepublikovou institucí zaměřenou na bytový design a kulturu bydlení. Předměty nejen prodávala, ale také spolupracovala s designéry, pořádala osvětovou činnost, pořádala výstavy.

V jakém období Krásná jizba fungovala?

Založena byla roku 1927 a v původních ideách fungovala do roku 1948, později na stejné adrese obchod ještě pokračoval, ale neměl s původním zaměřením nic společného.

Na výstavě můžeme vidět třeba i nejprodávanější porcelánovou soupravu z Krásné jizby ve třicátých letech. Proč byla tak populární?

Jde o jídelní a nápojovou soupravu od Ladislava Sutnara, hlavního designéra Krásné jizby. Soubor je charakteristický jednoduchým tvarem, který odkazuje k základním geometrickým tělesům. Nicméně je třeba zmínit, že i když Krásná jizba dbala na funkčnost a jednoduchost, z těchto šálků se ne zcela dobře pilo. 

Proč přesto byla Sutnarova souprava tak oblíbená? 

Byla jiná než běžná produkce, měla obrovskou propagaci a po estetické stránce je dokonalá.

Ke Krásné jizbě patřila také keramika. 

Na výstavě jsou ukázky české, ale i německé produkce. Keramika patřila po celé fungování Krásné jizby k velmi prodávanému artiklu, a to z toho důvodu, že byla podstatně levnější než porcelán.

V Krásné jizbě se prodával i bytový textil, zvláště ve třicátých a čtyřicátých letech.

Byl to rentabilní artikl, lidé ho měli rádi, protože textilem velice snadno změníte ráz interiéru. Přesto byl zpočátku vnímán jako doplňkové, dokonce nehygienické zboží, až později zažil vekou renesanci.

Kde se všechno vyrábělo? Jen u nás, nebo se některé věci dovážely i ze zahraničí? 

Většina byla vyráběna v Čechách, ale Krásná jizba dovážela také zboží ze zahraničí, nakupovala na veletrzích, spolupracovala se zahraničními institucemi, třeba se školou umění a řemesel  Bauhaus v Německu.

Nahrávám video

Bylo zboží z Krásné jizby snadno k dostání?

Nabídka byla široká, nicméně zajistit dostatek zboží v patřičné kvalitě nebylo vždy snadné. Problematické to bylo zejména na začátku, kdy průmyslově vyráběné designové zboží teprve začínalo, a obzvlášť problematická byla čtyřicátá léta. Po okleštění republiky se podstatná část území, kde se nacházeli tradiční výrobci, ocitla na německém území, tedy byl problém zboží získat a nahrazovalo se různými alternativami. 

Pro koho byla Krásná jizba určena? Bylo zboží opravdu dostupné pro všechny?

Ideou Krásné jizby bylo poskytnout co nejširším vrstvám kvalitní zboží. Nicméně ta představa byla trošku utopická, protože vždycky existuje hranice, kolik jsou lidé ochotni zaplatit. Takže primárními zákazníky byla inteligence, tedy knihovníci, učitelé, umělci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 2 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 20 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 23 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

Evropský pohled