Aby každá jizba byla krásná

Skleněné nápojové soubory, porcelánové jídelní servisy, svítidla, bytový textil i nábytek si lidé mohli od konce dvacátých do závěru čtyřicátých let minulého století pořídit v Krásné jizbě. Tato instituce vznikla se záměrem zpřístupnit esteticky hodnotný bytový design široké veřejnosti. Navrhovali pro ni třeba Adolf Loos nebo Ladislav Sutnar. I předměty s jejich rukopisem najdou návštěvníci do 20. ledna na výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V následujícím rozhovoru Krásnou jizbou provádí autorka této expozice Lucie Vlčková.

Připomeňte na úvod, co Krásná jizba byla.

Krásná jizba byla nejen prodejna bytových doplňků, ale byla i nejvýznamnější prvorepublikovou institucí zaměřenou na bytový design a kulturu bydlení. Předměty nejen prodávala, ale také spolupracovala s designéry, pořádala osvětovou činnost, pořádala výstavy.

V jakém období Krásná jizba fungovala?

Založena byla roku 1927 a v původních ideách fungovala do roku 1948, později na stejné adrese obchod ještě pokračoval, ale neměl s původním zaměřením nic společného.

Na výstavě můžeme vidět třeba i nejprodávanější porcelánovou soupravu z Krásné jizby ve třicátých letech. Proč byla tak populární?

Jde o jídelní a nápojovou soupravu od Ladislava Sutnara, hlavního designéra Krásné jizby. Soubor je charakteristický jednoduchým tvarem, který odkazuje k základním geometrickým tělesům. Nicméně je třeba zmínit, že i když Krásná jizba dbala na funkčnost a jednoduchost, z těchto šálků se ne zcela dobře pilo. 

Proč přesto byla Sutnarova souprava tak oblíbená? 

Byla jiná než běžná produkce, měla obrovskou propagaci a po estetické stránce je dokonalá.

Ke Krásné jizbě patřila také keramika. 

Na výstavě jsou ukázky české, ale i německé produkce. Keramika patřila po celé fungování Krásné jizby k velmi prodávanému artiklu, a to z toho důvodu, že byla podstatně levnější než porcelán.

V Krásné jizbě se prodával i bytový textil, zvláště ve třicátých a čtyřicátých letech.

Byl to rentabilní artikl, lidé ho měli rádi, protože textilem velice snadno změníte ráz interiéru. Přesto byl zpočátku vnímán jako doplňkové, dokonce nehygienické zboží, až později zažil vekou renesanci.

Kde se všechno vyrábělo? Jen u nás, nebo se některé věci dovážely i ze zahraničí? 

Většina byla vyráběna v Čechách, ale Krásná jizba dovážela také zboží ze zahraničí, nakupovala na veletrzích, spolupracovala se zahraničními institucemi, třeba se školou umění a řemesel  Bauhaus v Německu.

Nahrávám video

Bylo zboží z Krásné jizby snadno k dostání?

Nabídka byla široká, nicméně zajistit dostatek zboží v patřičné kvalitě nebylo vždy snadné. Problematické to bylo zejména na začátku, kdy průmyslově vyráběné designové zboží teprve začínalo, a obzvlášť problematická byla čtyřicátá léta. Po okleštění republiky se podstatná část území, kde se nacházeli tradiční výrobci, ocitla na německém území, tedy byl problém zboží získat a nahrazovalo se různými alternativami. 

Pro koho byla Krásná jizba určena? Bylo zboží opravdu dostupné pro všechny?

Ideou Krásné jizby bylo poskytnout co nejširším vrstvám kvalitní zboží. Nicméně ta představa byla trošku utopická, protože vždycky existuje hranice, kolik jsou lidé ochotni zaplatit. Takže primárními zákazníky byla inteligence, tedy knihovníci, učitelé, umělci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 11 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.