Praha - Méně fastfoodů, piva z velkovýroben, ale třeba i vody balené v plastu. Nové trendy ve spotřebě potravin působí dojmem, jako by si Češi dali vzorná novoroční předsevzetí. Tuzemští konzumenti se tak ale chovali už celý loňský rok. A ke klasickým fastfoodům roste už i v Česku alternativa. Hnutí Slow Food založil Ital Carlin Petini jako protiklad uspěchané gastronomii.
Doba, kdy byly české domácnosti okouzleny jídlem v prášku a polotovary, pomalu ustupuje. Lidé si raději připraví plnohodnotný oběd nebo večeři. Kompletní jídla z pytlíku si na druhou stranu dá občas do košíku téměř každý. „Vymyká se kategorie těstovin s omáčkami, takzvaných dehydrovaných jídel, která mírně roste v objemu i v hodnotě nákupů českých domácností,“ poznamenala analytička GfK Czech Vladimíra Šebková.
Instantní jídla stále lákají nízkou cenou
Takové jídlo je nejenom rychlejší, ale i výrazně levnější. Pro srovnání: čtyři porce kuřete na paprice uvařené z celého kuřete vyjdou zhruba na 160 korun, zatímco stejné jídlo v prášku stojí o stovku méně. Instantní jídlo si tak alespoň jednou do měsíce dopřeje téměř každý. Nejčastěji s ním Češi nahrazují oběd.
Jenže kromě rostlinných olejů a jedlé soli obsahují instantní jídla i glutaman sodný. Ten sice dodá masovou chuť i vůni, při dlouhodobé konzumaci ale může způsobit takzvaný syndrom čínské kuchyně. „Mezi příznaky patří bolesti hlavy, závratě, pocení, zvýšený tep a celková nevolnost,“ podotkla analytička Jana Dostálová z VŠCHT. Stejný dopad můžou mít i oblíbené čínské polévky - nudle, pytlík s ochucovadly a olejem. Příprava takového jídla sice trvá jen asi 3 minuty a vyjde na 7 korun, podle lékařů i výživových poradců ale tělu víc ublíží, než prospějí.
- I kvůli změnám ve stravování Čechů se schyluje k významnému obchodu. Tradiční značka instantních potravin Vitana by podle MF Dnes měla získat nového majitele. Kdo se jím stane, o tom se zatím jen spekuluje. Mluví se například o chorvatské Podravce, firmách Unilever či Nestlé nebo rakouské potravinářské společnosti Vivatis.
Fastfoody se sice o svou existenci zatím bát nemusejí, zlatou éru už ale mají taky za sebou. Českým pobočkám McDonald's loni ubylo zákazníků - tržby klesly o 75 milionů korun. I do Česka už přitom dorazilo hnutí Slow Food. Česká pobočka si dala za cíl propagaci domácích surovin. Soupeřit s velkými mezinárodními řetězci ale zatím nemůže. Jen na Facebooku fandí hnutí přes 40 tisíc a McDonaldu téměř 30 milionů uživatelů. A to je pouhý jeden řetězec.
Stále více Čechů rovněž dává v současné době před balenou vodou přednost té z kohoutku. Zákazníkům je podle průzkumů nabízí už přes 30 procent restaurací. Takový trend ale nedělá radost sodovkárnám a výrobcům balených vod, kteří to pociťují na tržbách. Už několikrát se snažili upozornit na nedostatečnou kvalitu volně dostupné kohoutkové vody. Hygienici Státního zdravotnického ústavu ale žádný závažný problém nenašli.
Výčepní piva na ústupu, vyhrávají radlery a pivní speciály
Českým pivovarům pak tržby střídavě padají a zase vzrůstají. Podle posledních čísel průměrný Čech vypije 144 litrů piva za rok, což stále znamená první místo na světě. To ale nic nemění na tom, že klasická výčepní piva jsou na ústupu. Českou statistiku tak zachraňují radlery a pivní speciály lokálních minipivovarů. Každý měsíc se v Česku otevřou dva až tři nové. Jejich počet se už brzy vyšplhá na 250.
Nové povinnosti pro české potravináře
Od letošního prosince budou muset na obalech uvádět datum trvanlivosti, zvýraznit alergeny nebo původ rostlinných a živočišných tuků. Větší má být i písmo. V roce 2016 přibude povinnost uvádět výživové hodnoty.
Už od loňského října musí výrobci čerstvě solených ryb na obalech uvádět použití tří typů fosforečnanů. Jsou to látky, které zabraňují, aby ryba změnila barvu a chuť.
Povinnost uvádět na obalech složení se ale někteří výrobci snaží obejít. Třeba zdraví škodlivé glutamáty, které patří mezi nejpoužívanější éčka, maskují pod různými jinými názvy. Na instantních polévkách je tak často místo nápisu glutaman sodný název kvasnicový extrakt.
Pro zvýraznění masové chuti krabích tyčinek se zase používá glutaman vápenatý, výrobci mu ale říkají rostlinný bílkovinný hydrolyzát. A glutaman hořečnatý, používaný v kořenících směsích, se skrývá pod názvem sójový hydrolyzát.
