Zisk Komerční banky za pololetí stoupl na 7,2 miliardy. Klientů sice ubylo, ale půjčky rostly

Čistý zisk Komerční banky (KB) za první pololetí letošního roku, očištěný o mimořádné položky, stoupl meziročně o šest procent na 7,2 miliardy korun. Celkové výnosy vzrostly o pět procent na 16,2 miliardy. Počet klientů naopak mírně klesl, a to o zhruba čtyři tisíce na 1,662 milionu. Důvodem bylo podle banky hlavně odepsání neaktivních klientů v prvním čtvrtletí.

Ačkoli klientů banky mírně ubylo, objem vkladů a aktiv klientů v podílových fondech, penzijním spoření a životním pojištění i objem půjček vzrostly. Objem poskytnutých půjček se oproti loňsku zvýšil o 3,2 procenta na 644,8 miliardy korun. Nejvýrazněji, o téměř 14 procent, stoupl objem půjček na bydlení poskytnutých stavební spořitelnou Modrá pyramida patřící do skupiny KB. Objem běžných klientských vkladů ve skupině vzrostl o čtyři procenta na 838,6 miliardy.  

Nadále stoupal i objem hypoték. Podle banky ale růst ve srovnání s minulým rokem zpomalil kvůli poklesu objemu nově poskytnutých hypotečních úvěrů. Loni v prvním pololetí objem hypoték meziročně rostl o 3,9 procenta, zatímco letos o 1,5 procenta na 225,1 miliardy.

Bance se podle generálního ředitele KB Jana Juchelky podařilo udržet stabilní čistou úrokovou marži navzdory konkurenčnímu tlaku a poklesu dlouhodobých úrokových sazeb. „Příjmy z poplatků a finančních operací se ve druhém čtvrtletí mírně zvýšily, čímž se dostaly do souladu s naším očekáváním pro celý rok,“ doplnil.

Provozní náklady bez jednorázových vlivů z loňského roku stouply o 2,9 procenta na 7,7 miliardy korun. Personální náklady vzrostly o 1,8 procenta kvůli rychlejšímu růstu průměrné mzdy, zatímco průměrný počet zaměstnanců poklesl o čtyři procenta na 8144. Za pololetí se také meziročně snížil počet poboček KB o 34 na 344. Stoupl ale mírně počet bankomatů, a to o 25 na 786.

Za první letošní pololetí oproti loňsku výrazně přibylo uživatelů elektronického bankovnictví KB, především mobilní aplikace pro správu účtu. Počet klientů využívajících Mobilní banku KB se zvýšil zhruba o 184 tisíc na 700 tisíc, tedy více než o třetinu. Uživatelů internetového bankovnictví přibylo asi o 35 tisíc na 1,405 milionu. „V první polovině roku, a hlavně ve druhém čtvrtletí jsme představili řadu nových služeb, zejména v digitálním prostoru,“ uvedl ředitel.

Hlavním majitelem KB, která patří mezi největší tuzemské peněžní ústavy, je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...