Zhruba třetina Čechů se v minulém roce dostala s penězi do minusu a až polovina rodin by měla problém zaplatit nenadálý výdaj vyšší než 10 tisíc korun. Vyplývá to z aktuálního průzkumu ČSOB. Při ztrátě hlavního příjmu by prý čtvrtina rodin nevydržela bez půjčky ani měsíc.
Přestože je Česko na hospodářském vzestupu, přibližně třetině domácností loni nevystačily finance a musely si na své výdaje půjčit. Až polovina zároveň neměla dostatečnou rezervu, aby zvládla zaplatit nenadálý výdaj vyšší než 10 tisíc korun. Ukázal to průzkum, který v těchto dnech zveřejnila ČSOB.
„Pokud by domácnosti přišly o hlavní zdroj příjmu, vydržely by maximálně tři měsíce, než by si musely půjčit nebo se přestěhovat a snížit tím své pravidelné výdaje. Čtvrtina rodin by při výpadku příjmů s penězi dokonce nevydržela ani měsíc,“ uvedl ředitel a člen představenstva ČSOB Petr Hutla.
Příčinou přitom podle ředitele Poradny při finanční tísni Davida Šmejkala může být kombinace nedostatečného příjmu a špatného plánování rozpočtu. „Nacházíme se na hospodářském vzestupu, a pokud se lidé ve vyšší míře dostávají do potíží, může to být tím, že zapomínají na zadní vrátka – mají malé finanční rezervy nebo žádné nemají a podceňují důležitost vedení a plánování rodinného rozpočtu,“ vysvětluje.
Rodiče jdou příkladem. I špatným
Petr Hutla navíc poukazuje na to, že podobně jako rodiče mají také děti mezery ve finanční gramotnosti. Kapesné dostávají v průměru od devíti let a 12 procent z nich má problém s přidělenými penězi vystačit. Podle průzkumu si 17 procent myslí, že umí správně hospodařit. Na druhé straně 70 procent mladých se chce o hospodaření dozvědět více.
„Při otázce na to, kolik co stojí, děti často tápou. Celkem dobře se vyznají v cenách základních potravin, tuší třeba, že rohlík stojí kolem dvou korun. Když jsme se jich ale zeptali na ceny zboží a služeb, se kterými nemají takovou zkušenost, jako třeba knih nebo internetu v mobilu, začaly se jejich odpovědi výrazně rozcházet s realitou,“ uvedl lídr projektu finančního vzdělávání ČSOB pro školy Václav Potůček.
Význam rozvoje finanční gramotnosti u dětí vnímají i vzdělávací instituce. Školy tak v posledních letech zavádějí povinné modely základního finančního vzdělání. Podle Šmejkala by si děti měly osvojit především znalosti o tom, co je rodinný rozpočet, s jakými výdaji se domácnost potýká a podobně.
Důležitou roli ve finančním vzdělání dítěte ale hraje také rodina. Ta by měla dětem poskytnout základní přehled o příjmech, výdajích a hospodaření v domácnosti vůbec. Podle Šmejkala je dobré také založit potomkovi dětský účet, aby se naučil zacházet s malými částkami.
