Zeman: Potravinářské firmy by měly kvůli sankcím dostat kompenzace z EU

Praha – Prezident Miloš Zeman se přimlouvá za kompenzace pro české potravinářské firmy v rámci společné zemědělské politiky EU. Právě ty jsou totiž poškozené odvetnými ruskými sankcemi. Zeman to uvedl v Interview ČT24. Sankce prý obecně považuje za nesmyslné a neúčinné. Rusko by si pak podle hlavy státu mělo uvědomit, že při svém rozsáhlém území nepotřebuje ještě východní Ukrajinu.

Nahrávám video

„Když jde o zemědělské firmy, tak tam si myslím, že v rámci společné zemědělské politiky EU je možné dosáhnout určitých kompenzací, jsou tam rezervní fondy. A já bych se za to přimlouval, protože tyto firmy rozhodně nemohou za to, že EU vyhlásila sankce a Rusko vyhlásilo protisankce,“ uvedl prezident Zeman.  

Podle hlavy státu jsou jakékoliv sankce obecně nesmyslné: Zeman to ukazoval na příkladu Kuby, která byla 40 let sankcionována – ale Fidel Castro zůstal 40 let kubánským prezidentem: „Na tomto příkladu je možné demonstrovat, že jakákoliv sankce je zaprvé nesmyslná a neúčinná, a zadruhé naprosto logicky vyvolává protisankce. Takže se roztáčí jakási spirála, která poškozuje ekonomické vztahy a přitom ničemu neprospívá. Naopak prohlubuje nedůvěru mezi jednotlivými státy.“ 

CO VŠECHNO RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • maso velkého rohatého skotu čerstvé, chlazené nebo mražené
  • vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené
  • ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí
  • mléko a mléčná produkce
  • zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody
  • ovoce a ořechy
  • salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě
  • mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků

Zákaz se týká zemí Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska.

Zemědělci v EU se obávají, že kvůli ruskému embargu vzniknou na domácím trhu přebytky, klesnou ceny a tržby a zvýší se nezaměstnanost. Někteří pěstitelé v této souvislosti mluví například o jablečné válce, kterou mezi sebou svedou členské státy EU ve snaze zbavit se ovoce určeného původně pro ruský trh.

Rusko prý nepotřebuje dalších deset milionů hladových krků

Na Ukrajinu už míří ruský konvoj s humanitární pomocí, Ukrajina a Evropská unie se ale obávají, že se Rusko snaží o podporu proruských separatistů. Není jasné, jestli Ukrajina konvoj ve čtvrtek na své území pustí. Podle Zemana je obezřetnost před ruskou humanitární pomocí na místě – nejlepší by prý bylo, aby jí poskytovaly EU, USA a Rusko společně. „Čím více humanitární pomoci bude pod mezinárodní kontrolou, tím lépe.“  

Diplomatické snahy o řešení krize na Ukrajině podle Zemana selhaly hlavně proto, že prý unie nebyla schopná efektivní diplomacie. Rusko by si pak podle prezidenta mělo uvědomit, že zejména při tom obrovském teritoriu, které má, nepotřebuje východní Ukrajinu: „Nepotřebuje deset milionů hladových krků, které by muselo živit,“ podotkla hlava státu.

Islámský radikalismus - viník napětí na Blízkém východě

Vedle situace na Ukrajině se v posledních měsících vyostřuje i napětí mezi Izraelem a Palestinci v pásmu Gazy. „Myslím si, že žádný stát nemůže dopustit, aby na jeho území beztrestně dopadaly rakety, čili krátkodobě by stačilo, kdyby Hamas přestal rakety vystřelovat. Ale dlouhodobé řešení spočívá v tom, že nebude existovat to, čemu říkáme islámský radikalismus.“

Zeman bývá někdy v médiích kritizován za ostré postoje vůči muslimům. On sám prý ale rozlišuje mezi radikálními muslimy, teroristy a dalšími obyvateli muslimských zemí: „Já ten rozdíl dávám najevo, jenom si toho většinou kritici nevšimnou. Dám vám konkrétní příklady: v brzké době se uskuteční návštěva marockého krále, kterého jsem pozval. A jistě nepochybujete o tom, že je Maroko muslimská země. Pozval jsem na návštěvu egyptského prezidenta, ale až poté, co potlačil Muslimské bratrstvo. Protože pozor: Muslimské bratrstvo už je extremistická fundamentalistická organizace. A konečně, nedávno jsem pozval na návštěvu ČR prezidenta Kurdistánu.“  

Prezident prý také rozlišuje země stabilizované a „zhroucené země“ (failed countries): „Dříve jedinou zhroucenou zemí bylo Somálsko, teď je to Afghánistán, Libye, Sýrie, Gaza, a pozor – je to i Ukrajina, Ukrajina je dnes zhroucená země,“ dodala hlava státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna přerušila projednávání Pavlova veta novely k rozpočtům

Sněmovna přerušila do středečního rána projednávání vládní novely k veřejným rozpočtům, kterou vetoval prezident Petr Pavel. Vládní tábor chce veto přehlasovat. Většinu jednacího dne vyplnily debaty o programu schůze. Opozice kromě sdílení výhrad k novele navrhovala řešit i jiná témata, zejména opatření proti suchu. Koalice ale podle očekávání pět desítek opozičních návrhů na doplňky programu odmítla hlasy zpravidla stovky ze 169 přítomných poslanců.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 9 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 11 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
24. 8. 2026Aktualizováno24. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.