Zeman: Potravinářské firmy by měly kvůli sankcím dostat kompenzace z EU

Praha – Prezident Miloš Zeman se přimlouvá za kompenzace pro české potravinářské firmy v rámci společné zemědělské politiky EU. Právě ty jsou totiž poškozené odvetnými ruskými sankcemi. Zeman to uvedl v Interview ČT24. Sankce prý obecně považuje za nesmyslné a neúčinné. Rusko by si pak podle hlavy státu mělo uvědomit, že při svém rozsáhlém území nepotřebuje ještě východní Ukrajinu.

Nahrávám video

„Když jde o zemědělské firmy, tak tam si myslím, že v rámci společné zemědělské politiky EU je možné dosáhnout určitých kompenzací, jsou tam rezervní fondy. A já bych se za to přimlouval, protože tyto firmy rozhodně nemohou za to, že EU vyhlásila sankce a Rusko vyhlásilo protisankce,“ uvedl prezident Zeman.  

Podle hlavy státu jsou jakékoliv sankce obecně nesmyslné: Zeman to ukazoval na příkladu Kuby, která byla 40 let sankcionována – ale Fidel Castro zůstal 40 let kubánským prezidentem: „Na tomto příkladu je možné demonstrovat, že jakákoliv sankce je zaprvé nesmyslná a neúčinná, a zadruhé naprosto logicky vyvolává protisankce. Takže se roztáčí jakási spirála, která poškozuje ekonomické vztahy a přitom ničemu neprospívá. Naopak prohlubuje nedůvěru mezi jednotlivými státy.“ 

CO VŠECHNO RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • maso velkého rohatého skotu čerstvé, chlazené nebo mražené
  • vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené
  • ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí
  • mléko a mléčná produkce
  • zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody
  • ovoce a ořechy
  • salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě
  • mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků

Zákaz se týká zemí Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska.

Zemědělci v EU se obávají, že kvůli ruskému embargu vzniknou na domácím trhu přebytky, klesnou ceny a tržby a zvýší se nezaměstnanost. Někteří pěstitelé v této souvislosti mluví například o jablečné válce, kterou mezi sebou svedou členské státy EU ve snaze zbavit se ovoce určeného původně pro ruský trh.

Rusko prý nepotřebuje dalších deset milionů hladových krků

Na Ukrajinu už míří ruský konvoj s humanitární pomocí, Ukrajina a Evropská unie se ale obávají, že se Rusko snaží o podporu proruských separatistů. Není jasné, jestli Ukrajina konvoj ve čtvrtek na své území pustí. Podle Zemana je obezřetnost před ruskou humanitární pomocí na místě – nejlepší by prý bylo, aby jí poskytovaly EU, USA a Rusko společně. „Čím více humanitární pomoci bude pod mezinárodní kontrolou, tím lépe.“  

Diplomatické snahy o řešení krize na Ukrajině podle Zemana selhaly hlavně proto, že prý unie nebyla schopná efektivní diplomacie. Rusko by si pak podle prezidenta mělo uvědomit, že zejména při tom obrovském teritoriu, které má, nepotřebuje východní Ukrajinu: „Nepotřebuje deset milionů hladových krků, které by muselo živit,“ podotkla hlava státu.

Islámský radikalismus - viník napětí na Blízkém východě

Vedle situace na Ukrajině se v posledních měsících vyostřuje i napětí mezi Izraelem a Palestinci v pásmu Gazy. „Myslím si, že žádný stát nemůže dopustit, aby na jeho území beztrestně dopadaly rakety, čili krátkodobě by stačilo, kdyby Hamas přestal rakety vystřelovat. Ale dlouhodobé řešení spočívá v tom, že nebude existovat to, čemu říkáme islámský radikalismus.“

Zeman bývá někdy v médiích kritizován za ostré postoje vůči muslimům. On sám prý ale rozlišuje mezi radikálními muslimy, teroristy a dalšími obyvateli muslimských zemí: „Já ten rozdíl dávám najevo, jenom si toho většinou kritici nevšimnou. Dám vám konkrétní příklady: v brzké době se uskuteční návštěva marockého krále, kterého jsem pozval. A jistě nepochybujete o tom, že je Maroko muslimská země. Pozval jsem na návštěvu egyptského prezidenta, ale až poté, co potlačil Muslimské bratrstvo. Protože pozor: Muslimské bratrstvo už je extremistická fundamentalistická organizace. A konečně, nedávno jsem pozval na návštěvu ČR prezidenta Kurdistánu.“  

Prezident prý také rozlišuje země stabilizované a „zhroucené země“ (failed countries): „Dříve jedinou zhroucenou zemí bylo Somálsko, teď je to Afghánistán, Libye, Sýrie, Gaza, a pozor – je to i Ukrajina, Ukrajina je dnes zhroucená země,“ dodala hlava státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
před 10 hhodinami

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
před 22 hhodinami

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
12. 8. 2026

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.