Zeman: Potravinářské firmy by měly kvůli sankcím dostat kompenzace z EU

Praha – Prezident Miloš Zeman se přimlouvá za kompenzace pro české potravinářské firmy v rámci společné zemědělské politiky EU. Právě ty jsou totiž poškozené odvetnými ruskými sankcemi. Zeman to uvedl v Interview ČT24. Sankce prý obecně považuje za nesmyslné a neúčinné. Rusko by si pak podle hlavy státu mělo uvědomit, že při svém rozsáhlém území nepotřebuje ještě východní Ukrajinu.

11 minut
Zahraniční část Interview ČT24 s prezidentem Zemanem
Zdroj: ČT24

„Když jde o zemědělské firmy, tak tam si myslím, že v rámci společné zemědělské politiky EU je možné dosáhnout určitých kompenzací, jsou tam rezervní fondy. A já bych se za to přimlouval, protože tyto firmy rozhodně nemohou za to, že EU vyhlásila sankce a Rusko vyhlásilo protisankce,“ uvedl prezident Zeman.  

Podle hlavy státu jsou jakékoliv sankce obecně nesmyslné: Zeman to ukazoval na příkladu Kuby, která byla 40 let sankcionována – ale Fidel Castro zůstal 40 let kubánským prezidentem: „Na tomto příkladu je možné demonstrovat, že jakákoliv sankce je zaprvé nesmyslná a neúčinná, a zadruhé naprosto logicky vyvolává protisankce. Takže se roztáčí jakási spirála, která poškozuje ekonomické vztahy a přitom ničemu neprospívá. Naopak prohlubuje nedůvěru mezi jednotlivými státy.“ 

CO VŠECHNO RUSKO ZAKÁZALO DOVÁŽET?

  • maso velkého rohatého skotu čerstvé, chlazené nebo mražené
  • vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené
  • maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené
  • ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí
  • mléko a mléčná produkce
  • zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody
  • ovoce a ořechy
  • salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě
  • mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků

Zákaz se týká zemí Evropské unie, USA, Kanady, Austrálie a Norska.

Zemědělci v EU se obávají, že kvůli ruskému embargu vzniknou na domácím trhu přebytky, klesnou ceny a tržby a zvýší se nezaměstnanost. Někteří pěstitelé v této souvislosti mluví například o jablečné válce, kterou mezi sebou svedou členské státy EU ve snaze zbavit se ovoce určeného původně pro ruský trh.

Rusko prý nepotřebuje dalších deset milionů hladových krků

Na Ukrajinu už míří ruský konvoj s humanitární pomocí, Ukrajina a Evropská unie se ale obávají, že se Rusko snaží o podporu proruských separatistů. Není jasné, jestli Ukrajina konvoj ve čtvrtek na své území pustí. Podle Zemana je obezřetnost před ruskou humanitární pomocí na místě – nejlepší by prý bylo, aby jí poskytovaly EU, USA a Rusko společně. „Čím více humanitární pomoci bude pod mezinárodní kontrolou, tím lépe.“  

Diplomatické snahy o řešení krize na Ukrajině podle Zemana selhaly hlavně proto, že prý unie nebyla schopná efektivní diplomacie. Rusko by si pak podle prezidenta mělo uvědomit, že zejména při tom obrovském teritoriu, které má, nepotřebuje východní Ukrajinu: „Nepotřebuje deset milionů hladových krků, které by muselo živit,“ podotkla hlava státu.

Islámský radikalismus - viník napětí na Blízkém východě

Vedle situace na Ukrajině se v posledních měsících vyostřuje i napětí mezi Izraelem a Palestinci v pásmu Gazy. „Myslím si, že žádný stát nemůže dopustit, aby na jeho území beztrestně dopadaly rakety, čili krátkodobě by stačilo, kdyby Hamas přestal rakety vystřelovat. Ale dlouhodobé řešení spočívá v tom, že nebude existovat to, čemu říkáme islámský radikalismus.“

Zeman bývá někdy v médiích kritizován za ostré postoje vůči muslimům. On sám prý ale rozlišuje mezi radikálními muslimy, teroristy a dalšími obyvateli muslimských zemí: „Já ten rozdíl dávám najevo, jenom si toho většinou kritici nevšimnou. Dám vám konkrétní příklady: v brzké době se uskuteční návštěva marockého krále, kterého jsem pozval. A jistě nepochybujete o tom, že je Maroko muslimská země. Pozval jsem na návštěvu egyptského prezidenta, ale až poté, co potlačil Muslimské bratrstvo. Protože pozor: Muslimské bratrstvo už je extremistická fundamentalistická organizace. A konečně, nedávno jsem pozval na návštěvu ČR prezidenta Kurdistánu.“  

Prezident prý také rozlišuje země stabilizované a „zhroucené země“ (failed countries): „Dříve jedinou zhroucenou zemí bylo Somálsko, teď je to Afghánistán, Libye, Sýrie, Gaza, a pozor – je to i Ukrajina, Ukrajina je dnes zhroucená země,“ dodala hlava státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...