Zeman: Musíme investovat, jinak ekonomiku nenastartujeme

Praha – Investice jsou jedinou cestou, jak (nejen) českou ekonomiku vyvést z krize, říká prezident Miloš Zeman. Podle něj k oživení nepomůže jen vyšší spotřeba domácností, zdůraznil na Žofínském fóru. Minimální výše investic by podle něj měla být stanovena limitem, který by pak měl být pravidelně navyšován.

Miloš Zeman

„Jak říká klasik, z krize se musíme proinvestovat. Jediní, kdo na tyhle řeči neslyší, jsou politici. Investice totiž nemají volební právo.“

„Rozlučme se s iluzí, že motorem růstu hrubého domácího produktu (HDP) je spotřeba domácností,“ pronesl prezident na fóru věnovaném dvacetiletí samostatné České republiky.

Od politiků ani na pravici, ani na levici, nemůžeme očekávat, že budou slyšet na to, že z krize se musíme proinvestovat, uvedl Miloš Zeman. „Toto je prezidentské téma – prezident se nemusí ohlížet na momentální výkyvy politických nálad,“ dodal. Podle něj jsou investice jediným skutečným motorem, který může nastartovat ekonomický růst v naší zemi.

Kalousek: Ekonomiku dostatečně podpoří jen investice soukromého sektoru 

Ministr financí Miroslav Kalousek na jedné straně souhlasí s tím, že všechny evropské ekonomiky jsou podinvestované. Zároveň však pro ČT24 dodal: „Jsem hluboce přesvědčen, že trvalým motorem růstu mohou být pouze soukromé investice, které jsou návratné a generují zisk. Veřejné investice můžou být pouze dočasným stimulem po dobu, než veřejné peníze dojdou.“

Právě proto navrhl Miloš Zeman dva konkrétní a „velmi nepopulární“ návrhy:

  1. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by mělo být převedeno na ministerstvo veřejných prací. Tato instituce by měla koordinovat zdroje jak z fondů EU, tak zdroje domácí a nabízet je dále na základě veřejně projednávaných investičních projektů. „To by mohlo stimulovat veřejné investice i firmy,“ dodal Zeman.
  2. Investice by neměly klesnout pod určitou mez, a dokonce by se měly pravidelně zvyšovat.
Průmysl
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Dotčené ministerstvo prezidentův nápad zatím komentovat nechce. „Jde o legitimní názor prezidenta České republiky, na který má bezesporu právo. Pokud by se měl tento nápad uvést v život, tak musí přijít další kroky. Prodiskutovat ho a vytvořit podkladový materiál. Teprve na něj bychom mohli reagovat,“ uvedla mluvčí MMR Jana Jabůrková.

Potřebné miliardy by vláda měla podle Zemana vzít nejen z rozpočtu, ale i z některých státních podniků. „Jenom na účtech Lesů ČR je nevyužitých 17 miliard korun,“ prohlásil. Prezidentův plán investovat peníze z Lesů ČR třeba do silnic vláda podporuje. A shodne se na tom i s ČSSD. Naopak komunisté, kteří jinak Zemanův plán zvýšit investice podporují, mají výhrady. „Nemyslím, že celá částka, kterou mají Lesy k dispozici, má jít dnes do dopravních staveb,“ říká předseda strany Vojtěch Filip.

„Jsme v krizi a nesmíme to zakrývat nenápadným a zdvořilým termínem, jako je recese,“ doplnil Zeman. Tato krize pokračuje a veškeré nadějné prognózy, že v prvním kvartálu už z ní vyjdeme, nejsou založeny na realitě, míní prezident.

Také MMF doporučuje Česku, ať už tolik neškrtá 

Vedoucí mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) Masanori Yoshida prohlásil, že Česká republika by neměla při nynějším horším než očekávaném vývoji ekonomiky pokračovat v dalším rozpočtovým škrtech. K další mírné stabilizaci veřejných financí má vláda přistoupit až po obnovení ekonomického růstu. „Pro letošní rok je prognóza ekonomiky spíše slabá a zotavení ekonomiky proběhne postupně,“ uvedl Yoshida. Odhady MMF letos počítají s růstem české ekonomiky o 0,3 procenta a příští rok o 1,6 procenta. 

„Musíme se dnes soustředit na hospodářský růst, což však neznamená rezignaci na snahu stlačovat rozpočtové schodky pod tři procenta a nechovat se nadále zodpovědně,“ dodal k tomu premiér Petr Nečas.

Prezident označil kvantitativní uvolňování jako sprosté tištění peněz

Navíc současná krize není celosvětová, ale především evropsko-americká. Zeman podotkl, že se netýká tzv. emerging markets („kterým jsme pohrdavě říkali rozvojové“). Americká centrální banka Fed, ale i její evropská obdoba ECB začaly prostřednictvím kvantitativního uvolňování do ekonomiky pumpovat peníze, aby šíření krize zastavily. "Jde o prosté a sprosté tištění peněz," argumentuje prezident. Jediným důsledkem podle něj nemůže být hospodářský růst, ale naopak musí nastoupit inflace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...