Zeman chce sloučit burzy v Praze a Varšavě, nejde přitom o novinku

Varšava - Prezident Miloš Zeman navrhuje sloučit pražskou a varšavskou burzu cenných papírů do jedné instituce, která by měla sídlo v polské metropoli. „Středoevropská burza“ by byla silnějším protihráčem ostatních burz, řekl český prezident na dnešním polsko-českém hospodářském fóru ve Varšavě. Přitom hlasy o sloučení už se ozývají delší dobu a prezident nepřichází s žádnou překvapivou zprávou.

„Zde bych vám chtěl navrhnout sloučení obou burz a vytvoření, se sídlem ve Varšavě, jedné středoevropské burzy, která by byla silnějším protihráčem ostatních burz,“ prohlásil Zeman. Pražská burza podle něj chátrá kvůli nedostatku manažerských schopností.

Prezident Miloš Zeman

"Varšavská burza prosperuje, a jak mě informoval pan prezident (Bronislaw Komorowski), svým výkonem už překročila výkon vídeňské burzy. Pražská burza chátrá. Ani ne tak kvůli nedostatku kapitálu, jako spíše kvůli nedostatku jejích manažerských schopností."

„Obávám se, že je to poslední projev, který v životě pronesu, protože až se dnes odpoledne vrátím do České republiky, pražští burziáni budou čekat na letišti s kameny v ruce a já budu mít státní pohřeb,“ doplnil prezident.

Ovšem jeho slova odmítá šéf tuzemské burzy Petr Koblic. „Firmy na burzu nepřivádí burza samotná, ale vlastníci firem. Překvapují nás proto podobná slova od člověka, který coby premiér, tudíž nejvyšší představitel jednoho z největších vlastníků firem v České republice, ani jednou nevyužil burzu k privatizaci. Na rozdíl od svých protějšků v Polsku, kteří v rámci privatizace uvádějí každý rok na tamní burzu několik společností. A to je právě ten rozdíl mezi varšavskou a pražskou burzou,“ prohlásil Koblic pro server iDNES.cz.

Polsko srdcem burzovního regionu

„Verdikt už padnul, Polsko bude burzovním uzlem střední a východní Evropy,“ říká podle serveru Patria Online vysoce postavený manažer Société Générale o burze ve Varšavě. Patria uvádí také to, že o rostoucí důležitosti polské burzy jsou přesvědčeny i ostatní banky, které v Polsku budují své regionální divize investičního bankovnictví. Jde mimo jiné o UniCredit nebo JPMorgan Chase & Co.

  • Varšavská burza autor: PAWEL SUPERNAK, zdroj: ISIFA/EPA
  • Pražská burza autor: Jindřich Mynarik, zdroj: ISIFA/Lidové noviny

„Rozhodli jsme se vést naše regionální aktivity v oblasti akciových trhů z Varšavy, protože se domníváme, že nejde jen o dočasný fenomén,“ cituje Patria vyjádření Jacka Radziwilskiho, který vede polské operace skupiny UniCredit, pro agenturu Bloomberg. „Koncern o plánu propojení burz v regionu, tedy s varšavskou burzou, již několik měsíců jedná,“ podotkl také Koblic. 

Na začátku dubna sama skupina CEE Stock Exchange Group (CEESEG), která zahrnuje i akciové burzy ve Vídni, Praze a Lublani, uvedla, že jedná o posílení spolupráce s varšavskou burzou. „V této fázi se zkoumají všechny strategické možnosti a způsoby spolupráce,“ přiblížila tehdy CEESEG. Také podle dřívějších zpráv agentury Reuters burzy ve Vídni a Varšavě jednají o možné fúzi. Podle ní jsou však rozhovory jenom předběžné a nemusí nezbytně vést k dohodě.

„Pražská a varšavská burza se nemohou jednoduše spojit, neboť ta pražská patří rakouské Wiener Börse. Pokud se burzy spojí, bude to na širší středoevropské úrovni. Kdyby námluvy byly úspěšné, sešly by se pod jednou střechou burzy ČR, Rakouska, Polska, Maďarska a Slovinska,“ vysvětlil analytik Patria Finance David Marek. Vzhledem k výraznému propadu objemu burzovních obchodů v těchto zemích, jedinou výjimkou je Polsko, dává podle něj konsolidace smysl. Navíc pro některé burzy je to možná jediná cesta, jak přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 8 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 17 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled