Zeman chce sloučit burzy v Praze a Varšavě, nejde přitom o novinku

Varšava - Prezident Miloš Zeman navrhuje sloučit pražskou a varšavskou burzu cenných papírů do jedné instituce, která by měla sídlo v polské metropoli. „Středoevropská burza“ by byla silnějším protihráčem ostatních burz, řekl český prezident na dnešním polsko-českém hospodářském fóru ve Varšavě. Přitom hlasy o sloučení už se ozývají delší dobu a prezident nepřichází s žádnou překvapivou zprávou.

„Zde bych vám chtěl navrhnout sloučení obou burz a vytvoření, se sídlem ve Varšavě, jedné středoevropské burzy, která by byla silnějším protihráčem ostatních burz,“ prohlásil Zeman. Pražská burza podle něj chátrá kvůli nedostatku manažerských schopností.

Prezident Miloš Zeman

"Varšavská burza prosperuje, a jak mě informoval pan prezident (Bronislaw Komorowski), svým výkonem už překročila výkon vídeňské burzy. Pražská burza chátrá. Ani ne tak kvůli nedostatku kapitálu, jako spíše kvůli nedostatku jejích manažerských schopností."

„Obávám se, že je to poslední projev, který v životě pronesu, protože až se dnes odpoledne vrátím do České republiky, pražští burziáni budou čekat na letišti s kameny v ruce a já budu mít státní pohřeb,“ doplnil prezident.

Ovšem jeho slova odmítá šéf tuzemské burzy Petr Koblic. „Firmy na burzu nepřivádí burza samotná, ale vlastníci firem. Překvapují nás proto podobná slova od člověka, který coby premiér, tudíž nejvyšší představitel jednoho z největších vlastníků firem v České republice, ani jednou nevyužil burzu k privatizaci. Na rozdíl od svých protějšků v Polsku, kteří v rámci privatizace uvádějí každý rok na tamní burzu několik společností. A to je právě ten rozdíl mezi varšavskou a pražskou burzou,“ prohlásil Koblic pro server iDNES.cz.

Polsko srdcem burzovního regionu

„Verdikt už padnul, Polsko bude burzovním uzlem střední a východní Evropy,“ říká podle serveru Patria Online vysoce postavený manažer Société Générale o burze ve Varšavě. Patria uvádí také to, že o rostoucí důležitosti polské burzy jsou přesvědčeny i ostatní banky, které v Polsku budují své regionální divize investičního bankovnictví. Jde mimo jiné o UniCredit nebo JPMorgan Chase & Co.

  • Varšavská burza autor: PAWEL SUPERNAK, zdroj: ISIFA/EPA
  • Pražská burza autor: Jindřich Mynarik, zdroj: ISIFA/Lidové noviny

„Rozhodli jsme se vést naše regionální aktivity v oblasti akciových trhů z Varšavy, protože se domníváme, že nejde jen o dočasný fenomén,“ cituje Patria vyjádření Jacka Radziwilskiho, který vede polské operace skupiny UniCredit, pro agenturu Bloomberg. „Koncern o plánu propojení burz v regionu, tedy s varšavskou burzou, již několik měsíců jedná,“ podotkl také Koblic. 

Na začátku dubna sama skupina CEE Stock Exchange Group (CEESEG), která zahrnuje i akciové burzy ve Vídni, Praze a Lublani, uvedla, že jedná o posílení spolupráce s varšavskou burzou. „V této fázi se zkoumají všechny strategické možnosti a způsoby spolupráce,“ přiblížila tehdy CEESEG. Také podle dřívějších zpráv agentury Reuters burzy ve Vídni a Varšavě jednají o možné fúzi. Podle ní jsou však rozhovory jenom předběžné a nemusí nezbytně vést k dohodě.

„Pražská a varšavská burza se nemohou jednoduše spojit, neboť ta pražská patří rakouské Wiener Börse. Pokud se burzy spojí, bude to na širší středoevropské úrovni. Kdyby námluvy byly úspěšné, sešly by se pod jednou střechou burzy ČR, Rakouska, Polska, Maďarska a Slovinska,“ vysvětlil analytik Patria Finance David Marek. Vzhledem k výraznému propadu objemu burzovních obchodů v těchto zemích, jedinou výjimkou je Polsko, dává podle něj konsolidace smysl. Navíc pro některé burzy je to možná jediná cesta, jak přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

Havlíček představí další kroky ke stavbě nových bloků Dukovan

Další kroky v přípravě nových bloků jaderné elektrárny Dukovany mají v pondělí představit ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) a ministr pro obchod, průmysl a zdroje Korejské republiky Kim Čung-Kwan. Na společné tiskové konferenci zároveň podepíšou smlouvy, které s projektem souvisejí.
před 10 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 20 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026
Načítání...