Brno - Zdanění fotovoltaiky 26 procenty se měnit nebude. Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení sporných paragrafů. Zdanění kritizovali solární investoři, kteří kvůli nim přišli o část zisků. „Solární daň nás vede do energetického skanzenu,“ tvrdí Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Sérii opatření zavedla vláda v roce 2010, kdy počet solárních elektráren s garantovanými nákupními cenami výrazně vzrostl a hrozilo prudké zdražení elektřiny.
Podle senátorského návrhu sporné zákony zasáhly do majetkových práv investorů a jejich práva na svobodu podnikání. Vadilo jim také to, že sněmovna změny přijala ve stavu legislativní nouze. Dále upozorňovali na zpětnou účinnost norem, která podle nich neodpovídá základním náležitostem demokratického a právního státu. Dnešního vyhlášení se neúčastní žádný ze senátorů ani jejich právní zástupce Jan Kalvoda. Minulý týden se zřekli veřejného jednání a nechali soud rozhodnout při uzavřeném zasedání pléna.
Počet solárních elektráren předloni kvůli vysoké výkupní ceně zelené elektřiny výrazně vzrostl. V důsledku toho hrozilo zdražení elektřiny o více než deset procent. Aby vláda zdražení zabránila, zavedla spornou sérii opatření. Nejvíce kritizované opatření je 26procentní odvod z výkupní ceny a 28procentní srážka ze zeleného bonusu, tedy v podstatě zdanění elektřiny ze slunečních elektráren. Novela také zpětně prohlásila bezplatné emisní povolenky pro provozovatele elektráren za dar, čímž je včlenila do režimu darovací daně.
Ústavní soud posvětil právo zákonodárců na omezení podpory solární energie
Ústavní soud dospěl k závěru, že zákonodárci mají při zachování poskytnutých garancí právo omezit státní podporu solární energie, pokud se výrazně změní situace. Po boomu k tomu prý měli relevantní důvody. Veřejný zájem na ceně energie podle soudu převážil nad zájmy dotčených investorů a jejich očekáváním plynoucím z dříve nastavených podmínek.
„My samozřejmě respektujeme rozhodnutí Ústavního soudu. A z toho věcného pohledu chápeme, že ten významnější rozvoj fotovoltaického sektoru v roce 2010, zejména jeho dopady do cen elektrické energie pro koncového spotřebitele, bylo nutné řešit,“ tvrdí Zuzana Musilová, výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace. Zároveň však dodala, že řešit tento problém solárním odvodem bylo špatné rozhodnutí.
„Princip právní jistoty nelze ztotožnit s požadavkem na absolutní neměnnost právní úpravy, ta podléhá mimo jiné sociálně ekonomickým změnám a nárokům kladeným na stabilitu státního rozpočtu,“ uvedl vedoucí analytického odboru Ústavního soudu Ivo Pospíšil.
Majitelé slunečních elektráren se snažili přesvědčit poslance
„Solární elektrárnu jsem postavil na zdevastované budově. Je to náš rodinný podnik, dali jsme do toho veškeré úspory, půjčili jsme si na to úvěr a prostě je to pro nás likvidační,“ dodal podnikatel Pavel Heřman.
Česko před dvěma roky zaplavily rozsáhlé solární parky s velkými výkony. Investory do oboru nalákaly výhodné dotace. Prudký rozvoj slunečných elektráren v České republice pozastavily legislativní změny, které se výrazně podílely na snížení příjmů ze solární energie. V letošním roce se proto spíše instalují malé střešní elektrárny o výkonu kolem sedmi kilowattů.
Advokátní kancelář Šikola a partneři: Investoři mají ještě záchytný bod
„Investorům ve fotovoltaice rozhodnutí ústavních soudců jednu naději dává. Vláda při obhajobě solární daně uspěla s argumentem, že zákon podnikatelům zaručuje patnáctiletou návratnost investice do solární elektrárny, která i po zavedení daně zůstala zachována. Pokud skutečně patnáctiletá návratnost zůstane zachována, pak je zřejmé, že další prodloužení solární daně by už ústavním testem neprošlo.“
Kapacita sítě je omezená, v něktrých regionech se již naplnila
Potíže ale zájemcům o solární zdroje činí také limitovaná kapacita v distribuční síti. O připojení mohou žádat jen malé zdroje do 30 kW, ale distributoři registrují tisíce nových zájemců. Jde hlavně o rodinné domky, které si chtějí pomocí solárních panelů na střeše snížit účty za elektřinu. Kapacita sítě se rychle naplňuje a nové zdroje již nelze připojit například na jihu Čech a Moravy ani na západě Čech. Podle provozovatele přenosové soustavy ČEPS mohou být letos připojeny solární a větrné elektrárny o celkovém výkonu 65 MW. Velká část této kapacity již ale byla vyčerpána.
