Washington - Amerika by neměla světovou ekonomiku zaplavovat dalšími dolary. Na dnešním jednání Číny se Spojenými státy to řekl místopředseda čínské vlády pro ekonomické záležitosti Wang Čchi-Šan. Čína je přitom největším držitelem amerických dolarů jako rezervní měny. Na dvoudenní schůzce ve Washingtonu už od včerejška obě země projednávají, jak zlepšit vzájemné ekonomické vztahy a zmírnit tak dopady krize, ke konkrétnějším výsledkům však dosud nedospěly.
„Jakožto země vydávající hlavní světovou rezervní měnu by měly Spojené státy pečlivě zvažovat dopad nabídky dolarů na domácí i světovou ekonomiku,“ řekl dnes Wang Čchi-Šan.
USA začaly pumpovat do ekonomiky miliardy dolarů ve snaze zmírnit dopady hospodářské krize. V únoru zavedly soubor opatření v objemu asi 787 miliard dolarů. Přestože se nyní makroekonomické ukazatele začínají stabilizovat, objevily se už debaty o potřebě dalších stimulů. Příznivci aktivní politiky státu přitom argumentují tím, že dosavadní průběh krize byl daleko horší, než se původně zdálo.
Podle ekonoma Michala Mejstříka je nanejvýš pravděpodobné, že USA v příštích měsících nadále povedou vyhraněnou hospodářskou politiku. Americká protikrizová opatření se přitom na světovou ekonomiku přenášejí právě prostřednictvím dolaru jakožto světové rezervní měny. „Ten interní fiskální stimul, který Američané pouští do ekonomiky, automaticky znamená poměrně významnou změnu podmínek pro mezinárodní investory bez těch se americká ekonomika v tuto chvíli v žádném případě neobejde,“ vysvětluje.
Silný dolar versus silný jüan
Spojené státy jsou největším odběratelem čínského exportu a Čína je zase největším věřitelem USA. Podle posledních odhadů drží ve svých rezervách zhruba 802 miliard dolarů. Při růstu dolarové nabídky se tak bude snižovat i reálná hodnota čínských rezerv. Spojené státy by na druhou stranu rády snížily dovoz čínského zboží. Tlačí proto na revalvaci čínské měny. Podle řady amerických výrobců je uměle nízký kurz jüanu jednou z forem subvencování čínského exportu.
