Zaslouží si tuzemský filmový průmysl podporu státu?

Praha – Měl by stát finančně podporovat kinematografii? Je film veřejným statkem, nebo obchodním artiklem? A měli bychom se snažit přilákat do země zahraniční filmaře? Takovými otázkami se bude zabývat vláda, která projedná finanční podporu filmového průmyslu na období 2013 až 2017. Diskusi o tématu přitom nedávno rozvířil prezident Václav Klaus, který vetoval nový zákon o audiovizi kvůli spornému bodu, jímž je právě podpora filmu z veřejných zdrojů. Prezident s ní nesouhlasí.

Subvence ve výši půl miliardy korun by měla podpořit českou tvorbu i nalákat zahraniční filmaře – na podporu národní kinematografie by ze státní kasy mělo podle návrhu připadnout 200 milionů korun, dalších 300 milionů má udržet v Česku produkce ze zahraničí, kterým stát vrací část nákladů utracených v tuzemsku.

Na zákon komplexně upravující problematiku kinematografie tuzemští filmaři čekají už několik let. Na podporu od státu spoléhají například dokumentární a hrané filmy, tvorba pro děti nebo světově proslulá česká animace.

Václav Klaus, prezident ČR:

„I nadále považuji za neobhajitelné a nijak neodůvodněné, že stát tímto způsobem hodlá podporovat podnikatele ve filmovém průmyslu, a ne například českou hudbu, české výtvarné umění či architekturu, českou literaturu, české divadlo anebo český sport. Stále nevidím žádný důvod, proč by právě filmoví producenti a další podnikatelé v kinematografii měli být privilegováni oproti jiným, srovnatelným oborům.“

Bez peněz ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie by tak podle slov jeho tvůrců nikdy nevznikl třeba časosběrný dokument René Heleny Třeštíkové – vůbec první český snímek, který kdy získal prestižní Prix Arte, tedy tzv. evropského Oscara.

„Pro dokumentární filmy je fond kinematografie naprosto nezbytný a já mám pocit, že pokud by finance ve fondu nebyly, tak speciálně dokument, náročnější dokument, úplně zanikne,“ obává se Třeštíková.

Klaus: Problémem je nedostatek invence, nikoliv peníze

Proti požadavkům filmařů se ale postavil prezident Klaus – a nebylo to poprvé. Podobný zákon vrátil sněmovně už v roce 2006. Norma tehdy spadla pod stůl a přijetí se nedočkala.

Filmový průmysl je podle Klause standardním obchodním odvětvím, a ne veřejným statkem. „Já myslím, že to je falešná hra jedné skupiny umělců oproti všem ostatním skupinám umělců,“ komentoval prezident své rozhodnutí v rozhovoru pro ČT. „Domnívám se, že skutečným problémem současné české kinematografie není ani tak nedostatek financí – i za málo peněz lze natočit velmi dobrý film – ale spíš nedostatek tvůrčí invence,“ dodal.

Jan Svěrák, režisér a předseda Asociace producentů v audiovizi:

„Přitom tvorba, kterou má Václav Klaus rád, totiž tvorba Ingmara Bergmana, byla ze zásadní části financována právě ze státních peněz. Jinak by nemohl natočit takové filmy, jaké natočil. Jsem ale rád, že jsem se od pana prezidenta dozvěděl, že kromě peněz mi chybí také invence.“

Není to ale jen samotná tvorba, ze které žije český filmový průmysl. Důležitá je i výroba pro zahraniční štáby, jež se i kvůli mizivé podpoře českého státu postupně přestěhovaly do levnějších lokalit. Podle režiséra a producenta Ondřeje Trojana představuje prezidentovo veto další signál zahraničním producentům, že v Česku o filmový průmysl nestojíme.

Nový zákon o podpoře kinematografie žádá po České republice i Evropská unie. Stávající právní úprava je z roku 1992 a společnému unijnímu právu neodpovídá. „Pokud by nebyl přijat zákon nový, je ohroženo i fungování fondu kinematografie,“ říká ředitelka České filmové komory Helena Uldrichová. Fond totiž funguje na základě vyjednaného přechodného období, které letos končí.

„Ze zemí unie jsme poslední, kdo zákon ještě nemá,“ dodává Uldrichová a připomíná, že podpora filmu z veřejných zdrojů je běžná i v ostatních zemích EU. Zda se podaří prezidentské veto přehlasovat, se dozvíme na jednání sněmovny 4. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
před 15 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 19 hhodinami

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026

Česko dle ministerstva vyhrálo stamilionovou arbitráž s JCDecaux

Česko podle ministerstva financí vyhrálo arbitráž s francouzskou společností JCDecaux a nemusí tak platit údajnou škodu zhruba 550 milionů korun. Firma žalovala stát kvůli ukončení smlouvy o pronájmu reklamních ploch mezi pražským dopravním podnikem (DPP) a svou dceřinou firmou Rencar.
7. 6. 2026Aktualizováno7. 6. 2026

Z reformy penzijního spoření vyjdou nejlépe mladí, říká ekonom

Byla by to asi největší změna dobrovolného spoření na důchod za třicet let. Ministerstvo financí chce mladé motivovat k zajištění na stáří, snížit poplatky penzijních společností a upřednostnit dynamické investice. V horizontu deseti let počítá také se zrušením starých transformovaných fondů. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali externí poradce ministerstva financí a ekonom ze společnosti CERGE-EI Lukáš Nádvorník a prezident Asociace penzijních společností Radek Moc. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
7. 6. 2026
Načítání...