Západoevropské akcie, které po útocích v Bruselu oslabily, nakonec ztráty smazaly

V reakci na exploze na bruselském letišti oslabily akcie evropských firem z oblasti cestování a volného času. Ztrácelo euro, naopak posílil americký dolar. Investoři se bojí, že teroristické útoky zvýšily pravděpodobnost odchodu Británie z Evropské unie. V závěru úterního obchodování se však západoevropské akciové trhy zbavily nakonec většiny ztrát. A belgická burza dokonce zpevnila.

Útoky v Bruselu se odrazily na měnovém kurzu. Propadlo se euro, zatímco jen a švýcarský frank vzrostly. Japonská měna se dostala na dvanáctidenní maximum vůči euru, v jednu chvíli rostla o procento, zatímco švýcarská měna stoupla na dvoutýdenní maximum. V závěru obchodování se však nakonec západoevropské akciové trhy zbavily většiny ztrát, některé burzy dokázaly dokonce i zpevnit, včetně například té belgické. Ve ztrátách ale zůstaly akcie firem z cestovního ruchu a letecké dopravy.

Vzhůru se vydal i americký dolar. Například britská libra se k dolaru propadla až na týdenní minimum. Útoky tak zvýšily averzi investorů vůči riziku a současně podpořily názor, že se zvyšuje pravděpodobnost odchodu Británie z Evropské unie. Odpoledne vykazovala jednotná evropská měna vůči dolaru pokles o 0,15 procenta na 1,1225 USD. Britská libra odepisovala zhruba procento na 1,4225 USD.

„Je to špatná zpráva pro Británii, protože to hraje do karet těm, kteří chtějí odejít (z EU) v domnění, že tak budou ve větším bezpečí,“ řekl agentuře Reuters analytik Marc Chandler ze společnosti Brown Brothers Harriman.

Oslabily akcie evropských aerolinek

Událost nejcitelněji zasáhla cestovní sektor, naopak posilovalo zlato a dluhopisy. Část ztrát ale burzy po prvotním propadu smazaly a zmírnily se i hodnoty zlata a státních dluhopisů. „Reakce je tlumená, což také ukazuje, že po všech teroristických útocích se trhy s těmito věcmi naučily žít, “ řekl podle agentury Reuters ekonom Rabobank Emile Cardon.

Německý akciový index DAX ztrácel po poledni 0,5 procenta, belgická burza 0,4 procenta. Dílčí index cestovních společností STOXX Europe 600 oslaboval o dvě procenta.

Velké evropské aerolinky Ryanair a Air France-KLM ztrácely zhruba 4,5 procenta, hotelová síť Accor pak 3,5 procenta. Aerolinky IAG šly ráno dolů o čtyři procenta, easyJet o 3,5 procenta. Další cestovní skupiny jako TUI a Carnival spadly o tři procenta a akcie Intercontinental Hotel Group šly dolů o 2,3 procenta. 

Události pochopitelně budou mít snižující efekt na důvěru spotřebitelů, což ztíží život cestovních kanceláří a aerolinek.
Wyn Ellis
šéf výzkumu cestování z Numis Securities

V závěru dne však ztráty většinou zmizely. Panevropský index FTSEurofirst 300 nejdříve klesl o 0,12 procenta, ale nakonec smazal většinu z více než jednoprocentní ztráty z počátku dne. Frankfurtský index DAX ztráty smazal úplně, nakonec vzrostl o 0,42 procenta. Hlavní index londýnské burzy FTSE 100 uzavřel se ziskem 0,13 procenta. Index pařížské burzy CAC-40 přidal 0,09 procenta, podobně belgický index BEL20 zpevnil o 0,17 procenta.

Výbuchy na letišti i v metru

Odletovou halou bruselského letiště Zaventem v úterý ráno otřásly dvě exploze. Za výbuchy stál sebevražedný atentátník, uvedla belgická televize VRT. Zahynuly více než tři desítky lidí. Bruselské letiště Zaventem zůstává zavřené, letadla jsou odkláněna do Amsterdamu. Mezi Prahou a Bruselem bylo na úterý naplánováno deset letů. Odletěly jen dva ranní z Prahy, jeden z nich uvízl v Bruselu. Další dva z Belgie nestihly odletět.

Další výbuch postihl bruselskou stanici Maalbeek, kde zemřeli další lidé. Belgické ministerstvo vnitra zvýšilo v celé zemi varování před teroristickými útoky na čtvrtý, tedy nejvyšší stupeň. Belgický premiér Charles Michel svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 9 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...