Zaměstnanci Liberty Ostrava a Tamehu zůstanou doma další týden

Zaměstnanci hutě Liberty Ostrava a jejího dodavatele energií Tameh Czech, kteří se ve středu měli vrátit do práce, zůstanou doma další týden, oznámili v úterý mluvčí obou společností. Předseda Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo na síti X napsal, že slib návratu zaměstnanců se začátkem roku byl nereálný. Firmy jsou mimo provoz od předminulého týdne, kdy Tameh huti zastavil dodávky energií. Následně firma skončila v úpadku a svou insolvenci zdůvodnila tím, že jí ostravská huť neplatila a dluží za dodávky energií dvě miliardy korun.

„Zaměstnanci Liberty Ostrava pokračují od 3. do 8. ledna 2024 včetně na takzvané jiné překážce na straně zaměstnavatele, a to dle zákoníku práce. Nástup zpět do práce bude 9. ledna,“ sdělila v úterý mluvčí Liberty Ostrava Kateřina Zajíčková. Podle podepsané kolektivní smlouvy jsou zaměstnanci doma za sto procent platu.

„Aktuální vývoj nyní nemohu komentovat, avšak dluh není splácen, tím pádem Tameh nemůže dodávat energie do Liberty Ostrava, a proto i většina našich zaměstnanců je na překážkách,“ sdělil mluvčí Tamehu Patrik Schober.

Zajíčková zmínila, že zaměstnanci budou o aktuální situaci informováni během úterka a středy. Podle informací od některých zaměstnanců vedení Liberty Ostrava těm, na které mělo telefonický kontakt, poslalo SMS zprávu. Ostatní se zprávu dozvědí až poté, co ve středu přijdou do práce na směnu. „Liberty pracuje s příslušnými zainteresovanými stranami na hledání rychlého a schůdného řešení v oblasti dodávek elektřiny a dalších médií do hutě,“ zdůraznila.

Další jednání

Předseda základní organizace Odborového svazu KOVO Liberty ČR Petr Slanina připustil, že prodloužení doby, kdy zaměstnanci budou doma, víceméně očekával. „Doufám, že se to nebude opakovat vícekrát a že se během toho týdne mezi Tamehem a Liberty Ostrava podaří něco domluvit,“ konstatoval.

Ve středu mimořádně zasedá dozorčí rada Liberty, odboráři navíc iniciovali schůzku mezi odbory, vedením huti i společností Tameh, ta by měla pravděpodobně proběhnout v tomto, nejpozději v příštím týdnu.

Ďurčo uvedl, že už před vánočními svátky upozorňoval při jednání u moravskoslezského hejtmana Jana Krkošky (ANO) na to, že sliby o návratu zaměstnanců k 3. lednu jsou nereálné. „Technologicky ani ekonomicky není možné, aby se zaměstnanci vrátili dříve než koncem měsíce ledna, a to je ještě optimistický pohled na věc,“ uvedl v úterý Ďurčo. Podle něj se v pátek opět chystá jednání na krajském úřadu, na němž by se mělo jednat o budoucnosti celého ocelářského průmyslu i s ohledem na rostoucí ceny regulované složky energií.

Zahájení restrukturalizace

Soud zároveň v úterý v Insolvenčním rejstříku zveřejnil návrh Tamehu na povolení reorganizace. Podle tohoto návrhu by se reorganizace podniku měla zakládat zejména na restrukturalizaci pohledávek věřitelů spočívající v odkladu jejich splatnosti, případně na zajištění financování dalšího provozu závodu za jeho současné restrukturalizace. Huť chrání před věřiteli moratorium vyhlášené soudem. Tento měsíc ale musí firma zahájit restrukturalizaci. Zástupci Liberty už dříve avizovali, že chtějí v lednu znovu uvést do provozu vysokou pec.

Liberty momentálně dluží jen Tamehu zhruba dvě miliardy korun, pohledávky vůči huti má ale více věřitelů. Liberty svým věřitelům oznámila, že veškeré pohledávky budou uhrazeny v plné výši, ale později, než bylo původně dohodnuto.

Podle informací na stránkách firmy Argus Media ale huť prodala v období od srpna 2022 do září 2023 emisní povolenky za 350 milionů eur, což je v přepočtu okolo devíti miliard korun. Právě emisní povolenky jsou důležité pro znovuobnovení výroby v Liberty.

Liberty a Tameh jsou úzce provázané ekonomicky i technologicky. Tameh je někdejší závod Energetika, který byl postaven jako součást tehdejší Nové huti, nynější Liberty. Tameh huti dodává elektřinu, různé plyny a páry. Liberty zase dodává Tamehu palivo v podobě vysokopecních a koksárenských plynů, bez nichž se provoz energetické společnosti neobejde.

Když huť vlastnila skupina ArcelorMittal, byla Energetika vyčleněna do samostatné firmy. V roce 2019 se majitelem huti stala Liberty Steel Group z koncernu GFG Alliance britského podnikatele Sanjeeva Gupty, Tameh ale zůstal majetkem společného podniku skupiny ArcelorMittal a polského holdingu Tauron.

Tameh má více než tři sta zaměstnanců, huť Liberty Ostrava i s dceřinými firmami zhruba šest tisíc. Do práce nadále chodí zaměstnanci, kteří pracují na nezbytné údržbě nebo udržují v takzvaném teplém útlumu koksovnu. Celkem jich jsou asi čtyři stovky. Při teplém útlumu se udržuje podstatně nižší teplo než při běžném provozu. Už od října má huť v teplém útlumu také svou poslední fungující vysokou pec.

Liberty Ostrava vyrábí ocel hlavně pro stavebnictví, strojírenství a petrochemický průmysl. Delší dobu ale čelí poklesu poptávky a má problémy platit závazky. Situace se vyhrotila v polovině prosince, když Tameh ohlásil, že mu dochází uhlí a brzy přestane huti energie dodávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
11:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 6 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
před 20 hhodinami

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
před 20 hhodinami

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
včera v 15:11‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.