Zaměněné léky Zentivy. Další lidé hlásí potíže a právníci radí, jak řešit případnou škodu

Nahrávám video
Události: Velké stahování léků
Zdroj: ČT24

Farmaceutická společnost Zentiva stahuje od pacientů i zdravotnických zařízení 110 tisíc krabiček léků. Řeší tak možnou záměnu některých léčivých přípravků. Ve svém pátečním prohlášení uvedla, že po 11 dnech stahování osmi léků nezjistila v Česku ani v jiných zemích žádný případ záměny těchto léčiv. Podle České televize se ale Státnímu úřadu pro kontrolu léčiv přihlásilo ve čtvrtek 13 lidí, kteří měli po užití těchto léků podezření na nežádoucí účinky a v pátek jich přibylo dalších 14.

Zentiva uvedla, že k pátku nezaregistrovala žádná další zaměněná balení z pražského závodu. „Předpokládáme, že stahování ukončíme v řádu několika málo týdnů. Dosavadní průběh stahování léků potvrzuje jeho preventivní charakter a fakt, že riziko záměny tablet přímo v blistrech je velmi malé,“ řekl mluvčí Zentivy Filip Hrubý.

Podle něj probíhá interní vyšetřování policie a stále jsou ve hře jak technologická porucha, tak možné selhání člověka. Dohromady společnost stahuje z českého trhu 8 léčivých přípravků a 14 šarží. Zentiva také zřídila telefonní linku, kde se mohou lidé poradit - 277 011 900.

Také Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na svých stránkách radí, jak postupovat při záměně léčivých přípravků společnosti Zentiva. 

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uvedl, že nepamatuje, že by v historii české medicíny došlo k něčemu tak velkému. „Jsem rád, že Státní ústav pro kontrolu léčiv zasáhl a operativně situaci řeší,“ dodal. 

ČT přinesla případ Milady Hořínkové. Při zánětu štítné žlázy spotřebovala téměř celou krabičku. Po celou dobu řešila potíže, které dřív nemívala.

„Bylo mi špatně, byla jsem furt unavená, pořád jsem spala a bolest hlavy, ta přetrvává,“ řekla. 

Nyní zjistila, že lék patří k těm, které se stahují z trhu. Bolesti proto začala řešit se svým lékařem. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Co doporučují právníci

Podle právníků by poškození měli nejdříve zkusit mimosoudní cestu. „Pokud by se poškozený přihlásil u farmaceutické firmy s nárokem na odškodnění a bylo by alespoň trochu oprávněné, tak by ho určitě získal,“ domnívá se advokát Ondřej Bultas. Lidé by v takovém případě měli vyhledat advokátní kancelář, která by se obrátila přímo na výrobce.

Pokud by jim Zentiva nevyhověla, u soudu by sehrál roli lékařský posudek. „Je potřeba prokázat příčinnou souvislosti mezi záměnou a škodou na zdraví,“ vysvětluje Bultas.

„Když se tohle podaří znaleckým posudkem prokázat, je vcelku jednoduché požadovat bolestné,“ dodává advokát David Kuboň z KLB Legal, který se věnuje soudnímu i mimosoudnímu vymáhání náhrady škody na zdraví.

Podezření
Zdroj: ČT24

Jaké doklady mít připravené

Právnici zdůrazňují, že každý případ by se posuzoval individuálně. 

„Bylo by to o dokazování svědectvím paragonem, není obecné řešení,“ popisuje advokát David Kuboň. Dobré by podle něj bylo mít u sebe danou krabičku s lékem, pomohla by i účtenka. Lékárna by na jejím základě dohledala, jaký výrobek vydala.

Specialista na zdravotnické právo z advokátní kanceláře PwC Legal Ondřej Dostál soudí, že by mohla stačit časová souvislost. Tedy že člověk se zdravotními obtížemi užívá daný lék od Zentivy. 

Co lze požadovat

Advokát a lékař Mario Švehelka jmenuje řadu náhrad, kterých by se mohli poškození dožadovat. Kromě bolestného třeba ušlý výdělek. „Odškodnění bude samozřejmě vyšší, pokud se prodloužila neschopnost,“ vysvětluje. Vymáhat lze i odškodnění za ztrátu času, pokud musel člověk někam dojíždět.

Náhradu škody by mohli požadovat i ti, jejichž léky neobsahovaly avizovanou účinnou látku. „Jestliže například došlo k těžkým komplikacím, nebo se nezlepšuje zdravotní stav, jak byl předpokládán, stojí za to nechat si vypracovat ohodnocení,“ říká Švehelka. Zdůrazňuje, že záměna by ale musela mít na pacienta skutečný dopad.

Nezáleželo by přitom, jestli v krabičce byl správně označený blistr jiných tablet. Odpovědnost výrobce je objektivní, říká Kuboň. „Pokud došlo ke škodě, určitě by (za ni) Zentiva zodpovídala, bez ohledu na to, jestli uživatel léku byl pozorný nebo ne,“ popisuje.

„Právní povinností (Zentivy) je zajistit, aby označení léku souhlasilo s lékem uvnitř obalu, a to nejen názvem, ale i složením,“ upřesňuje advokátka Marie Cilínková.

Podezření 2
Zdroj: ČT24

Dosavadní zkušenosti

Podle Kuboně se lidé, kteří mají pocit, že je někdo ze zdravotnického personálu poškodil na zdraví a zavinil jejich zdravotní problémy, na právníky většinou obracejí. „Devadesát procent lidí ale neví, že je poškozeno,“ zmiňuje zahraniční statistiky.

„Jste laik a nenapadne vás, že problém je důsledkem zákroku, který jste podstoupil před půl rokem nebo rokem,“ dodává.

Dotazovaní advokáti zmínili, že z právního hlediska aféra připomíná kauzu se závadnými prsními implantáty. Ve Francii v roce 2011 vypukla aféra firmy PIP (Poly Implant Prothese). Ta při výrobě prsních náhrad místo zdravotnického silikonu použila průmyslový. Vadné implantáty si tehdy pořídilo asi 300 tisíc pacientek po celém světě, více než 4 tisícům žen implantáty praskly a vyvolaly zánět. Odškodnění se tehdy domáhalo i několik desítek Češek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
před 31 mminutami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
včera v 13:58

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
včera v 12:22

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
včera v 06:00

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
včera v 05:01

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...