Praha – Telefonní operátoři v posledních měsících rozjeli tažení proti tzv. šedivkám, tedy společnostem, které přeprodávají jejich telefonní služby. Minulý týden tak například Telefónica odpojila 1500 zákazníků, kteří si koupili tarif od společnosti Aspekt Invest. Jak se mohou spotřebitelé takovýmto nemilým překvapením vyvarovat?
Šedí operátoři existují na českém trhu celé roky. Trojice vlastníků sítí, tedy společnosti Vodafone, T-Mobile, a Telefónica, je tiše tolerovaly. Šedivky totiž přiváděly pod jejich křídla nové zákazníky. Ti sice platili méně než běžní klienti, na druhou stranu znamenali pro klasickou mobilní trojku mnohem menší náklady. „Telekomunikační operátor má náklady nejen na provoz sítě, ale i na péči o zákazníka a zákaznickou podporu. Pokud si to firemní zákazník převezme na sebe, nemá s tím hostitelský operátor žádnou práci a díky tomu může dát firemnímu zákazníkovi mnohem nižší ceny,“ vysvětlil důvod někdejšího vstřícného postoje klasických operátorů k šedivkám telekomunikační expert Jiří Peterka.
Jenže letošní vstup virtuálních operátorů na scénu zamíchal kartami, a tak se nyní operátoři snaží byznys šedivek utnout. Jen Telefónica jich mezi svými klienty z řad firem eviduje téměř 50. A podobné je to i u dalších operátorů. Řádově tak jde o desítky tisíc čísel.
Samotní spotřebitelé však často ani nevědí, že jsou klienty šedivky. Odlišit totiž tyto předprodejce od běžných firemních zákazníků i virtuálních operátorů je totiž pro spotřebitele takřka nemožné.
Pomoci v tom nemůže ani on-line databáze podnikatelů v elektronických komunikacích, kterou spravuje Český telekomunikační úřad. „Když spotřebitelé název poskytovatele naleznou v této databázi, mají jistotu, že je to oznámený podnikatel, a tudíž nad ním má ČTÚ možnost dohledu a regulace. Nemají ale jistotu, zda je to šedivý operátor, nebo virtuální operátor,“ upozornil mluvčí úřadu Martin Drtina.
V praxi pak může napovědět, že se jedná o šedivku, a nikoliv virtuálního operátora například to, že šediví operátoři obvykle neoslovují celou společnost, ale jen určitou specifickou a úzce vymezenou skupinu lidí, například obyvatele určitého regiony nebo třeba zákazníky kosmetické společnosti. Často navíc není z jejich obchodních podmínek zřejmé, kterou ze sítí trojice klasických operátorů využívají.
Jenže ani toto vodítko rozpoznání šedého operátora nezaručí. Pokud bychom se ho drželi stoprocentně, spadla by mezi šedé operátory totiž třeba i dceřinka Telefóniky – společnost Bonerix. A tu podle Českého telekomunikačního úřadu už za šedivku považovat nelze, byť v minulosti z jedné takové vznikla.
„Legalizovaná“ šedivka
Společnost Bonerix vznikla sloučením trojice firem – Global Care, TMT a Hermod – které přeprodávaly služby Telefóniky desítkám tisíc firemních zákazníků. Tyto společnosti byly nejprve obchodními partnery majitele sítě, později se mu ale znelíbily a rozjela se právní bitva. Tu loni ukončil až odkup trojice přeprodejců pod křídla Telefóniky.
Se změnou vlastníka a s přejmenováním na Bonerix se ale v praxi příliš nezměnilo. I nadále platí, že Bonerix se soustřeďuje hlavně na benefitní zaměstnanecké programy. Mezi jeho klienty patří například ČSOB nebo Lidl, ale i řada průmyslových firem ze severní Moravy.
Také tarify od Bonerixu zůstaly proti běžné nabídce Telefóniky výhodnější. Podle oficiální nabídky, kterou má Bonerix na svém webu, lze od něj tarif s neomezeným počtem volných minut a internetovým připojením 10 GB pořídit za 1 045 korun. Srovnatelný tarif Free CZ z nabídky operátora nicméně vyjde na 1 203 korun.
Jak navíc v rozhovoru pro portál ČT24 připustil mluvčí Telefóniky Hany Farghali – řada zákazníků Bonerixu má ještě výhodnější podmínky, než jsou ty, které jsou k vidění v internetovém ceníku. „Při jednání na úrovni firem lze domluvit ledacos,“ sdělil Farghali bez dalších detailů. Neoficiálně přitom dobře informované zdroje tvrdí, že zaměstnanci některých průmyslových gigantů z Třinecka nebo Karvinska mají od Bonerixu tarify s více než stovkou volných minut jen za desítky korun měsíčně.
Šedivý, nebo nešedivý ČEZ?
Obtížné je odlišit šedivky také od velkých firemních klientů. Teoreticky by se tak za šedého operátora dala považovat i společnost ČEZ ještě předtím, než si letos na podzim zřídila svého virtuála. I ona totiž služby, které od Telefóniky získala za mnohem výhodnějších podmínek, než jaké byly na trhu běžné, dál nabízela nejen svým zaměstnancům, ale i jejich rodinným příslušníkům a pracovníkům společností, se kterými byl ČEZ majetkově provázaný.
"Hranice mezi velkým firemním zákazníkem a šedivkou může být prakticky nulová. Šedivý operátor je vlastně firemní zákazník, který má smlouvu s operátorem vlastních sítí, nakupuje jeho služby ve velkém a má s ním dohodu, komu dál smí své služby přeprodávat," říká k tomu Peterka a připomíná, že šediví operátoři se historicky vyvinuli právě z korporátní klientely.
Telefónika nicméně ČEZ za šedého operátora nikdy nepovažovala. „ČEZ jako spousta jiných velkých firem měl zaměstnanecký program, v rámci kterého mohl nabízet telefonní služby i rodinným příslušníkům svých zaměstnanců. Je to benefit pro firemní zákazníky a je naprosto legitimní,“ zdůraznil Farghali. Na šedivky podle něj má Telefónica jiný metr. „Typicky je to společnost s ručením omezeným, která má dva zaměstnance a 1 500 firemních čísel,“ upřesnil.
Jak ale poukazuje ČTÚ: spolehlivou dopověď na to, kdo je šedivý operátor a kdo „legální“ firemní zákazník, mnohdy nedokáží dát ani smlouvy mezi telefonními operátory a potenciálními kandidáty na šedivky. „Některé společnosti mají z minulosti nastveny smlouvy tak, že tam žádný zákaz přeprodeje není. To, co teď Telefónica říká, že oni přeprodávají služby a tím porušují smlouvy, není na místě, protože ta smlouva často nic takového neošetřuje,“ upozornil Drtina.
Šedivek se nebojte, uklidňuje ČTÚ
Jak ale mají nebo nemají Telefónika, T-Mobile nebo Vodafone vyřešené své vztahy s firemními klienty a přeprodejci jejich služeb, ovšem nemusí podle regulátora telekomunikačního trhu spotřebitele vůbec zajímat. Lhostejné mu může být i to, zda je klientem virtuálního operátora, nebo šedivky. Odpojení telefonu se nemusí bát.
„Spotřebitel by měl být chráněn jak u virtuálních, tak šedivých operátorů, protože on uzavírá smlouvu s jedním z těch dvou typů subjektů v dobré víře, že mu ten subjekt poskytne kvalitní službu za dohodnutou cenu. Jeho v podstatě nezajímá, jaké smlouvy má ten přeprodejce, případně virtuální operátor uzavřeny s provozovatelem sítě. To ho ani zajímat nemůže, je to záležitost mezi podnikateli,“ tvrdí Drtina.
Aby úřad dodal svým slovům na důrazu, hodlá případy typu nenadálého odpojení klientů Aspekt Investu tvrdě sankcionovat. Jde totiž podle něj o exces provozovatele sítě, který svým chováním porušil zákon o elektronických komunikacích. Místo překotného odpojení klientů Aspekt Investu měla Telefónica vyřešit své neshody s tímto přeprodejcem v rámci bilaterálních jednání a neměla si brát spotřebitele jako rukojmí.
