Zájem o MHD v Česku rapidně klesá, problém je v ceně a pohodlí

Praha - V Česku navzdory rekordním cenám pohonných hmot masově ubývá lidí, kteří jezdí městskou hromadnou dopravou. Největší propad zájmu cestujících řeší pražské metro, denně se jím sveze průměrně až o 140 tisíc lidí míň než před rokem. Pasažéři ale mizí taky z tramvají a autobusů v Ostravě, Olomouci nebo Liberci. Výjimkou je Brno a Plzeň, zde obliba veřejné dopravy roste.

Úbytek cestujících je nejhorší za posledních deset let. Výjimkou je Brno a Plzeň. V těchto městech obliba tramvají, autobusů a trolejbusů naopak roste. V hlavním městě lidé jezdí MHD nejméně za posledních 5 let, pražským metrem se meziročně svezlo o 50 milionů pasažérů méně. Naopak v Brně počet pasažérů vzrostl o celý milion. „V Brně máme nejrozvinutější integrovaný dopravní systém v republice,“ vysvětluje Michal Drábek z Centra pro efektivní dopravu.

Počet cestujících klesá i v Olomouci, meziročně o 3 miliony pasažérů. V Pardubicích se nyní zdražilo jízdné, odliv tam tedy teprve očekávají. Dopravní experti i ministerstvo teď řeší, proč lidé od MHD odcházejí, rekordní ceny benzinu většímu využívání veřejné dopravy nepomohly.

Co lidi odrazuje od používání MHD

  • Jakékoliv zdražení jízdného.
  • Zpožděné spoje.
  • Nevlídní a unavení řidiči.
  • Bezpočet přestupů.
  • Pohodlí a větší komfort při jízdě autem.

Ne všude se za městskou dopravu platí

V Tallinnu už za pár měsíců žádné jízdenky nebudou. Estonská metropole se od příštího roku stane prvním hlavním městem se zcela bezplatnou veřejnou dopravou. Místní si to drtivou většinou odhlasovali v referendu. Dopravní podnik přijde až o třetinu příjmů a hrozí i větší nečistota vozů a bezdomovci. I přes tyto obavy je však tallinnská doprava zdarma unikát.

Tallinn
Zdroj: ČT24/rtwin30days.com

Bezplatné jízdné zkouší i jinde, například v Lipsku se nedávno týdenní akcí radnice pokusila do tramvají a autobusů nalákat ty, kteří jindy jezdí autem. Místo jízdenky jim po dobu jednoho týdne stačil řidičský průkaz. A trvale bez lístků se jezdí už ve 12 menších francouzských městech.

Nahrávám video
MHD rapidně ubývá pasažérů
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...