Záchranný program v úterý skončí, Řecko ale prý v eurozóně zůstává

Brusel – Euroskupina důrazně odmítla požadavek na prodloužení současného záchranného programu pro Řecko, který tak končí v úterý v noci. Po schůzce ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Jde o reakci na referendum vyhlášené řeckou vládou, která chce nechat lidi o výsledku schůzky rozhodnout. Na dalším jednání, kterého se již nezúčastnil řecký kolega Janis Varufakis, pak ministři slíbili udělat vše potřebné pro stabilizaci eura a eurozóny. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise zatím Řecko zůstává členem eurozóny.

Dijsselbloem po skončení druhého zasedání uvedl, že eurozóna je připravena odolat hrozbě šíření nákazy z Řecka. Ministři se shodli, že jsou odhodláni zachovat sílu skupiny, posílit spolupráci i celou měnovou unii. „Všichni máme v úmyslu využít všech dostupných nástrojů k ochraně integrity a stability eurozóny,“ dodal s tím, že eurozóna je nyní silnější, než byla před krizí. V prohlášení však ministři rovněž vyzvaly Řecko, aby pomohlo stabilizovat bankovní systém zavedením kontroly kapitálu.

Už předtím šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem prohlásil, že vyjednávání o novém záchranném plánu probíhalo podle plánu, když Varufakis najednou oznámil vyhlášení referenda, v němž by se měli lidé vyjádřit k podmínkám dohody. Podle Dijsselbloema tím Atény přerušily proces. Bude na Evropské centrální bance (ECB), aby rozhodla, zda bude dál poskytovat finanční prostředky řeckým bankám, prohlásil Dijsselbloem.

Jeroen Dijsselbloem, šéf euroskupiny:

„Je odpovědností řecké vlády v jakékoliv situaci dostát svým závazkům vůči svým finančním věřitelům. I po referendu zůstane odpovědností řecké vlády splnit své finanční závazky. A to je vše, co k tomu teď mohu říct.“

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna uvedl, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Řecko. Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen.

Janis Varufakis
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Řecký ministr odmítl podepsat společné prohlášení. Podle Varufakise by mohlo odmítnutí prodloužení záchranného programu trvale poškodit důvěryhodnost euroskupiny. Řecko žádalo jen o pár dnů nebo týdnů, Dijsselbloem ale mluvil o měsíci," kritizoval ministr šéfa euroskupiny.

Platnost programu tak končí 30. června. Ve stejný den má Řecko uhradit MMF 1,6 miliardy eur. Podle Varufakise bude úterní splátka záviset na tom, zda věřitelé budou ochotni vrátit Řecku 1,9 miliardy eur (51,8 miliardy korun) ze zisku z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky.

Po referendu je podle Varufakise řecká vláda schopná dokončit jednání s věřiteli velmi rychle, v souladu s přáním lidí. O jeho uspořádání má večer hlasovat řecký parlament. Kolik by stálo, není jasné. Mluví se ale o sto deseti milionech eur. Aby platilo, musí hlasovat nejméně 50 procent zapsaných voličů.

Varufakis odmítl, že by referendum bylo „o euru“. Připomněl, že neexistuje právní základ pro odchod z eurozóny. „Voličů se ptáme na jednoduchou věc: Chcete, abychom podepsali předloženou dohodu, nebo ne?“ vysvětloval.

Poradíme si bez ohledu na Brusel, tvrdí řecký premiér

Řecký premiér Alexis Tsipras mezitím telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelouvou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Podle řeckých zdrojů jim řekl, že Řekové přežijí bez ohledu na rozhodnutí ministrů financí eurozóny o prodloužení záchranného programu. Navrhované referendum o pomoci se prý uskuteční bez ohledu na rozhodnutí euroskupiny.
  
Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Řecko zůstane v eurozóně navzdory kolapsu jednání. Paříž je podle něj také stále připravena obnovit jednání. „To není odchod Řecka z eurozóny,“ řekl Sapin novinářům po jednání euroskupiny. Všech 18 dalších členů eurozóny podle něj jasně řeklo, že Řecko bylo a mělo by zůstat v eurozóně bez ohledu na současné potíže.

Podobně se o členství Řecka v eurozóně podle agentury Reuters vyjadřují i další politici. Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici uvedl, že eurozóna bude nadále zahrnovat 19 zemí.

Řekové vzali bankomaty útokem

Po Tsiprasově oznámení o referendu se od noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě otevřou banky. Vládní úředníci tvrdí, že vláda zatím neplánuje zavést kontrolu kapitálu, tedy stanovit limit pro výběry peněz z bank. Varufakis dodal, že je na centrální bance, aby zajistila, že banky zůstanou otevřené i v přechodném období záchranného programu.

Řekové ve frontě na výběr z bankomatu
Zdroj: Aristidis Vafeiadakis/ČTK/ZUMA

Většina Řeků je pro přijetí záchranné dohody s mezinárodními věřiteli. Průzkum, který se uskutečnil před překvapivým oznámením premiéra Alexise Tsiprase o referendu na toto téma, ukázal, že 57 procent lidí je pro dohodu. Naopak ukončení jednání s věřiteli si přálo 29 procent dotazovaných.
  
Průzkum provedl institut Alco pro řecký list Proto Thema. Zúčastnilo se ho kolem 1000 lidí v období od 24. do 26. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...