Záchranný program v úterý skončí, Řecko ale prý v eurozóně zůstává

Brusel – Euroskupina důrazně odmítla požadavek na prodloužení současného záchranného programu pro Řecko, který tak končí v úterý v noci. Po schůzce ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Nizozemec Jeroen Dijsselbloem. Jde o reakci na referendum vyhlášené řeckou vládou, která chce nechat lidi o výsledku schůzky rozhodnout. Na dalším jednání, kterého se již nezúčastnil řecký kolega Janis Varufakis, pak ministři slíbili udělat vše potřebné pro stabilizaci eura a eurozóny. Podle místopředsedy Evropské komise Valdise Dombrovskise zatím Řecko zůstává členem eurozóny.

Dijsselbloem po skončení druhého zasedání uvedl, že eurozóna je připravena odolat hrozbě šíření nákazy z Řecka. Ministři se shodli, že jsou odhodláni zachovat sílu skupiny, posílit spolupráci i celou měnovou unii. „Všichni máme v úmyslu využít všech dostupných nástrojů k ochraně integrity a stability eurozóny,“ dodal s tím, že eurozóna je nyní silnější, než byla před krizí. V prohlášení však ministři rovněž vyzvaly Řecko, aby pomohlo stabilizovat bankovní systém zavedením kontroly kapitálu.

Už předtím šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem prohlásil, že vyjednávání o novém záchranném plánu probíhalo podle plánu, když Varufakis najednou oznámil vyhlášení referenda, v němž by se měli lidé vyjádřit k podmínkám dohody. Podle Dijsselbloema tím Atény přerušily proces. Bude na Evropské centrální bance (ECB), aby rozhodla, zda bude dál poskytovat finanční prostředky řeckým bankám, prohlásil Dijsselbloem.

Jeroen Dijsselbloem, šéf euroskupiny:

„Je odpovědností řecké vlády v jakékoliv situaci dostát svým závazkům vůči svým finančním věřitelům. I po referendu zůstane odpovědností řecké vlády splnit své finanční závazky. A to je vše, co k tomu teď mohu říct.“

Lucemburský ministr financí Pierre Gramegna uvedl, že Řecko nedalo dalším členům euroskupiny jinou možnost, než hlasovat proti prodloužení záchranného programu. Náhlé oznámení referenda bez informování partnerů nejen všechny překvapilo, ale otřáslo i důvěrou v Řecko. Řecká delegace podle něj nejprve v pátek odešla uprostřed jednání a pak premiér oznámil referendum a zároveň doporučil obyvatelům, aby hlasovali proti záchrannému programu, který ještě nebyl ani dokončen.

Janis Varufakis
Zdroj: ČTK/AP/Virginia Mayo

Řecký ministr odmítl podepsat společné prohlášení. Podle Varufakise by mohlo odmítnutí prodloužení záchranného programu trvale poškodit důvěryhodnost euroskupiny. Řecko žádalo jen o pár dnů nebo týdnů, Dijsselbloem ale mluvil o měsíci," kritizoval ministr šéfa euroskupiny.

Platnost programu tak končí 30. června. Ve stejný den má Řecko uhradit MMF 1,6 miliardy eur. Podle Varufakise bude úterní splátka záviset na tom, zda věřitelé budou ochotni vrátit Řecku 1,9 miliardy eur (51,8 miliardy korun) ze zisku z řeckých dluhopisů v držení Evropské centrální banky.

Po referendu je podle Varufakise řecká vláda schopná dokončit jednání s věřiteli velmi rychle, v souladu s přáním lidí. O jeho uspořádání má večer hlasovat řecký parlament. Kolik by stálo, není jasné. Mluví se ale o sto deseti milionech eur. Aby platilo, musí hlasovat nejméně 50 procent zapsaných voličů.

Varufakis odmítl, že by referendum bylo „o euru“. Připomněl, že neexistuje právní základ pro odchod z eurozóny. „Voličů se ptáme na jednoduchou věc: Chcete, abychom podepsali předloženou dohodu, nebo ne?“ vysvětloval.

Poradíme si bez ohledu na Brusel, tvrdí řecký premiér

Řecký premiér Alexis Tsipras mezitím telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelouvou a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Podle řeckých zdrojů jim řekl, že Řekové přežijí bez ohledu na rozhodnutí ministrů financí eurozóny o prodloužení záchranného programu. Navrhované referendum o pomoci se prý uskuteční bez ohledu na rozhodnutí euroskupiny.
  
Francouzský ministr financí Michel Sapin uvedl, že Řecko zůstane v eurozóně navzdory kolapsu jednání. Paříž je podle něj také stále připravena obnovit jednání. „To není odchod Řecka z eurozóny,“ řekl Sapin novinářům po jednání euroskupiny. Všech 18 dalších členů eurozóny podle něj jasně řeklo, že Řecko bylo a mělo by zůstat v eurozóně bez ohledu na současné potíže.

Podobně se o členství Řecka v eurozóně podle agentury Reuters vyjadřují i další politici. Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici uvedl, že eurozóna bude nadále zahrnovat 19 zemí.

Řekové vzali bankomaty útokem

Po Tsiprasově oznámení o referendu se od noci tvoří po celé zemi mohutné fronty před bankomaty. Zoufalí Řekové se snaží vybrat zbytek úspor. Podle řeckých médií je nyní fakticky na Bruselu, zda se v pondělí vůbec ještě otevřou banky. Vládní úředníci tvrdí, že vláda zatím neplánuje zavést kontrolu kapitálu, tedy stanovit limit pro výběry peněz z bank. Varufakis dodal, že je na centrální bance, aby zajistila, že banky zůstanou otevřené i v přechodném období záchranného programu.

Řekové ve frontě na výběr z bankomatu
Zdroj: Aristidis Vafeiadakis/ČTK/ZUMA

Většina Řeků je pro přijetí záchranné dohody s mezinárodními věřiteli. Průzkum, který se uskutečnil před překvapivým oznámením premiéra Alexise Tsiprase o referendu na toto téma, ukázal, že 57 procent lidí je pro dohodu. Naopak ukončení jednání s věřiteli si přálo 29 procent dotazovaných.
  
Průzkum provedl institut Alco pro řecký list Proto Thema. Zúčastnilo se ho kolem 1000 lidí v období od 24. do 26. června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...