Brusel – Mezinárodní věřitelé a ministři financí eurozóny se v zásadě dohodli na záchraně Řecka. Vše by tak mělo být stvrzeno v pondělí. Někteří diplomati se ale obávají, že ani přes tvrdé úspory se zadlužené zemi nepodaří snížit dluh na požadovaných 120 procent HDP do roku 2020. V případě zavedení plánovaných reforem a dalších opatření souvisejících s uvolněním záchranného balíku sníží řecký dluh maximálně na 129 procent HDP v daném roce, uvádí agentura AFP. Tvrdá trojka eurozóny volá po větší kontrole Řecka a jeho čerpání peněz ze záchranného balíku, chce si být jista, že peníze budou použity pouze na to, na co jsou určeny.
Co se bude dít o víkendu?
Centrální banky zemí eurozóny by se měly o víkendu pustit do výměny dluhopisů za nové obligace. Výměnu by měla zajistit Evropská centrální banka (ECB), přičemž nové dluhopisy budou mít stejné podmínky jako ty staré.
Jak je to s půjčkou..
Ve středu večer se konala telekonference ministrů financí zemí eurozóny, která nahradila původně plánovanou bruselskou schůzku, na níž se mělo dát programu půjček zelenou. Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker ujišťoval, že eurozóna by mohla o balíku rozhodnout už v pondělí na řádně plánovaném jednání v Bruselu. Práce na podrobnostech podle něj výrazně pokročily.
Před případným schválením úvěrů je ale ještě třeba ujasnit mechanismus dohledu nad prováděním reforem v Řecku a zajistit, že prioritou bude dluhová služba. Otázkou také zůstává, co udělat s tím, aby dluh klesl na požadovanou úroveň.
„Řekové reagují kooperativně, to ale ještě neznamená, že kontrolují situaci v zemi,“ říká Petr Robejšek, expert na mezinárodní vztahy.
Zmiňované reformy, které před několika dny řecký parlament schválil, v zemi vyvolávají masivní protesty. Mezinárodní partneři ale reformami podmiňují poskytnutí dalších peněz, které Atény nezbytně potřebují k tomu, aby se vyhnuly neřízenému bankrotu. Řecko musí 20. března splatit zhruba 14,5 miliardy eur.
Tvrdé jádro eurozóny chce úvěry uvolňovat postupně
V eurozóně se uvažuje o tom, že Řecku bude odloženo plné uvolňování úvěrů z chystaného záchranného balíku až na dobu po dubnových volbách. Země by také měla dostat jen tolik, aby se vyhnula bankrotu, nikoli aby je mohla použít k jiným účelům, například k vyplácení důchodů. O takové řešení se zasazuje zejména „tvrdé jádro“ sestávající z Německa, Nizozemska a Finska.
Řecká krajně pravicová strana LAOS odmítla přislíbit podporu tvrdým úsporným opatřením v zemi i po předčasných parlamentních volbách, které se budou zřejmě konat v dubnu. „To nepřipadá v úvahu. Netýká se nás to. Nejsme ve vládě,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu LAOS Alexandros Chrysanthakopulos.
Aby Řecko dostalo záchranný balík, musí škrtat - už ví kde
Athény i eurozóna už mají jasno, kde se v Řecku ušetří 325 milionů eur, aby došlo k uvolnění záchranného balíku. Škrty se dotknou armády, veřejného sektoru a různých ministerstev. Vojáci se budou muset obejít bez 100 milionů, veřejný sektor musí oželet 90 a ministerstva našetří zbylých 135 milionů eur.
