Za platbu kreditkou v USA poplatek až 4 procenta

Washington - Prodejci v USA mohou nově vybírat speciální poplatek za platbu kreditní kartou. Dosahovat má až 4 procent z celkové hodnoty nákupu. Jestli ho budou obchodníci vybírat, se mohou rozhodnout sami, musí o něm ale předem informovat své zákazníky. Poplatek se netýká plateb debetními kartami. Vyplývá to z dohody, kterou uzavřely maloobchodní firmy s karetními společnostmi. Poplatek je dál nezákonný v deseti státech, jako je Kalifornie, New York či Texas.

Zavedení poplatku je výsledkem největšího urovnání sporu kvůli porušování antimonopolních pravidel v USA. V roce 2005 skupina obchodníků obvinila MasterCard, Visu a devět dalších společností, včetně JP Morgan Chase & Co., že se tajně dohodly na stanovení poplatků, které vybírají od obchodníků za platby kreditními kartami.

Po letech projednávání případu se karetní firmy a banky dohodly, že odškodní obchodníky šesti miliardami dolarů (114,7 miliardy korun). Součástí urovnání je ustanovení, že obchodníci mohou vybírat od zákazníků poplatek, který odpovídá jejich nákladům za to, že přijímají platby kartou.

Poplatek obvykle tvoří 1,5 až 3 procenta nákupní ceny. „I když je legální vybírat dodatečný poplatek, jsou zde stále omezení,“ řekla ředitelka sdružení na ochranu spotřebitelů Consumer Action Kathy Li. Mezi tato omezení patří i to, že je stanovené, jaký druh karet může a nesmí být zpoplatněn.

Lidé mají možnosti, jak se poplatku vyhnout

„I když je legální vybírat dodatečný poplatek, jsou zde stále omezení,“ konstatovala Kathy Liová, ředitelka Sdružení na ochranu spotřebitelů v USA. Pokud se spotřebitelé chtějí vyhnout poplatku, mohou platit v hotovosti nebo debetní kartou. Při platbě na internetu mohou vyžívat elektronické platební systémy jako PayPal, které nesmějí poplatky vybírat.

V Česku podle šéfredaktora serveru Měšec.cz Dalibora Chvátala účtují extra poplatky za platbu kartou řádově desítky obchodníků. Zpravidla to bývají restaurace, prodejci elektroniky nebo výpočetní techniky. Na rozdíl od Spojených států nemusejí tuzemští obchodníci rozlišovat mezi kreditní a debetní kartou.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 54 mminutami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 9 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 23 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...