Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje dílčí změnu pro penzijní věk; za každých deset let odpracovaných v náročné profesi by měla vzniknout možnost odejít o rok dříve do důchodu. Změna by se dotkla několika tisíc lidí, jako jsou například slévači, někteří svářeči nebo brusiči. Na to, aby kvůli dřívějšímu odchodu do penze neměli menší důchody, by jim měli víc přispívat zaměstnavatelé.
Za každých deset let minus jeden rok. Náročným profesím chce ministerstvo umožnit dřívější důchod
Příkladem zaměstnance, na kterého se ministerský návrh vztahuje, je Aleš Toman. Bezmála devět let pracuje ve Slévárnách Třinec, v současnosti jako brusič, a připomíná, že jeho práci doprovází hodně prachu, velké vibrace a riziko popálení. Nemyslí si přitom, že by stejnou činnost zvládl do 65 let, což je dnes zastropovaný věk odchodu do důchodu.
O dřívějším odchodu do penze u lidí ve fyzicky náročných profesích se mluví dlouhodobě. Připravit návrh, který by to řešil, se zavázala i současná vláda v programovém prohlášení a příslušnou úpravu nyní předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí řízené Janou Maláčovou (ČSSD) na stůl důchodové komise.
O návrhu se diskutuje i na koaliční radě, ministerstvo financí se ale hodlá návrhem zabývat až tehdy, kdy komise či ministerstvo práce a sociálních věcí rozpracuje jeho varianty.
Výhrady pak zaznívají od pravicové opozice. Systém je už dnes prakticky řešen například prostřednictvím třetího pilíře, možností přispívat ze strany zaměstnavatelů, poznamenal místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer (ODS).
Téma pro tripartitu
Možností dřívějších odchodů do důchodu se bude zabývat také tripartita, tedy zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Na tom, jak by se měly případně zvyšovat sazby u důchodového pojištění, se ale neshodují ani zástupci zaměstnavatelů.
„Odvody pořád narůstají, jsme proti tomu,“ uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Naopak viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se domnívá, že rozložení sazby by se mělo rozdělit mezi všechny tři subjekty – stát, zaměstnavatele i zaměstnance. Růst o zatím navrhovaných pět procentních bodů přitom považuje za akceptovatelný.
Podle odborů by se měl okruh lidí s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše ještě rozšířit.