Za každých deset let minus jeden rok. Náročným profesím chce ministerstvo umožnit dřívější důchod

3 minuty
Události: Dřívější důchod pro pracovníky náročných profesí?
Zdroj: ČT24

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje dílčí změnu pro penzijní věk; za každých deset let odpracovaných v náročné profesi by měla vzniknout možnost odejít o rok dříve do důchodu. Změna by se dotkla několika tisíc lidí, jako jsou například slévači, někteří svářeči nebo brusiči. Na to, aby kvůli dřívějšímu odchodu do penze neměli menší důchody, by jim měli víc přispívat zaměstnavatelé.

Příkladem zaměstnance, na kterého se ministerský návrh vztahuje, je Aleš Toman. Bezmála devět let pracuje ve Slévárnách Třinec, v současnosti jako brusič, a připomíná, že jeho práci doprovází hodně prachu, velké vibrace a riziko popálení. Nemyslí si přitom, že by stejnou činnost zvládl do 65 let, což je dnes zastropovaný věk odchodu do důchodu.  

O dřívějším odchodu do penze u lidí ve fyzicky náročných profesích se mluví dlouhodobě. Připravit návrh, který by to řešil, se zavázala i současná vláda v programovém prohlášení a příslušnou úpravu nyní předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí řízené Janou Maláčovou (ČSSD) na stůl důchodové komise.

Náročné profese, odchod do důchodu
Zdroj: ČT24

O návrhu se diskutuje i na koaliční radě, ministerstvo financí se ale hodlá návrhem zabývat až tehdy, kdy komise či ministerstvo práce a sociálních věcí rozpracuje jeho varianty. 

Výhrady pak zaznívají od pravicové opozice. Systém je už dnes prakticky řešen například prostřednictvím třetího pilíře, možností přispívat ze strany zaměstnavatelů, poznamenal místopředseda výboru pro sociální politiku Jan Bauer (ODS). 

Téma pro tripartitu

Možností dřívějších odchodů do důchodu se bude zabývat také tripartita, tedy zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů. Na tom, jak by se měly případně zvyšovat sazby u důchodového pojištění, se ale neshodují ani zástupci zaměstnavatelů.

„Odvody pořád narůstají, jsme proti tomu,“ uvedl prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner. Naopak viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj se domnívá, že rozložení sazby by se mělo rozdělit mezi všechny tři subjekty – stát, zaměstnavatele i zaměstnance. Růst o zatím navrhovaných pět procentních bodů přitom považuje za akceptovatelný. 

Podle odborů by se měl okruh lidí s nárokem na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše ještě rozšířit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...