Za bydlení dají domácnosti v průměru 5706 korun. Desetině ale spolkne více než čtyřicet procent z příjmů

7 minut
Události ČT: Bydlení v bytě vychází dráž než v domě
Zdroj: ČT24

Výdaje za bydlení loni podle zjištění Českého statistického úřadu činily v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost, což z jejich příjmů ukrojilo 15,9 procenta. Avšak téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 procent ze svých čistých příjmů. Statistici také uvedli, že příjmovou chudobou bylo loni v České republice ohroženo 9,6 procenta lidí, což je meziročně mírný nárůst.

Celkově se podíl výdajů na bydlení během posledních pěti let postupně snižoval. Důvodem je rychlejší růst příjmů. Loni podíl výdajů na bydlení činil 15,9 procenta z čistých příjmů, tedy v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost. V případě vlastního domu to bylo 11,7 procenta, vlastního bytu 14,7 procenta a u nájmu 30 procent příjmů domácnosti.

Rozdíl v měsíčních výdajích za bydlení v domě a bytě (v Kč)
Zdroj: ČSÚ

Ve vlastním domě loni podle statistiků bydlelo zhruba 39 procent Čechů a ve vlastním bytě zhruba 29 procent lidí. Družstevní byt pak má osm procent Čechů a v nájmu bydlí 19 procent lidí.

Ve srovnání se situací před deseti lety se podíl lidí bydlících v rodinných domech téměř nezměnil. Naopak stoupl podíl lidí s vlastním bytem, zatímco podíl lidí v družstevním bytě, nájmu nebo pronájmu se snížil.

Domácnosti podle typu bydlení
Zdroj: ČSÚ

Chudobou byl loni ohrožen větší podíl lidí

Český statistický úřad také sledoval příjmy tuzemských domácností ve vztahu k chudobě. Loni podle statistiků bylo příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta lidí. Oproti roku 2017 podíl mírně stoupl, tehdy činil 9,1 procenta.

15 minut
ČSÚ o životních podmínkách českých domácností
Zdroj: ČT24

V příjmové chudobě se člověk ocitá ve chvíli, kdy nedosahuje ani 60 procent mediánu příjmu. Konkrétně pro jednotlivce tato hranice činila loni 11 963 korun. Byla tak o 768 korun vyšší než v roce 2017.

V případě dvojice dospělých se hranice příjmové chudoby za loňský rok nachází na 17 944 korunách. Pokud je jeden rodič s dítětem do 13 let, pak byla rozhodující částka 15 552 korun a u obou rodičů s dvěma dětmi do 13 let to bylo 25 122 korun. 

Nejnižší míru chudoby v Evropě má vedle Česka Francie, Finsko, Norsko a Slovensko. Naopak nejvyšší mají Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a Řecko.

Ačkoli většina domácností vycházela loni se svými příjmy poměrně snadno, pro 17,6 procenta to bylo obtížné. Potíže mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Za rok 2017 průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti činil 182 400 korun, uvedli statistici.

Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou
Zdroj: ČSÚ

Týdenní dovolená je problém pro čím dál méně lidí

Od roku 2014 pak podle údajů statistického úřadu klesá počet lidí, kteří si nemohou dovolit neočekávaný výdaj či týdenní dovolenou. Vypovídá o tom takzvaná míra materiální deprivace, která loni klesla na 2,8 procenta, meziročně o 0,9 procentního bodu. Míra deprivace udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři a více z devíti stanovených položek. Mezi ně patří právě neočekávaný výdaj 10 700 korun a týdenní dovolená, ale i automobil, dostatečně vytápěný byt nebo maso obden.

Podíl osob v domácnostech, které si nemohou dovolit danou položku (v %)
Zdroj: ČSÚ

Česko se v EU dlouhodobě řadí mezi země s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení. Statistici sledují tři kategorie – vedle příjmové chudoby a materiální deprivace také intenzitu práce. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením tak loni zůstala na 12,2 procenta. Průměr EU přitom činí 22,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zpětinásobit výkon větrných elektráren? Podle vznikající vlády je cíl nereálný

Vládní strategie počítá s cílem, aby v Česku do konce dekády vzrostl výkon větrných elektráren na jeden a půl gigawattu. Za pět let by se tak měl oproti současnosti zpětinásobit. Vznikající kabinet to ale nepovažuje za reálné. Podle zástupců oboru je ovšem řada projektů v přípravě a cíli se pořád ještě lze alespoň přiblížit.
před 12 hhodinami

Hospodářská krize v Libanonu vyhnala nahoru ceny elektřiny

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.
před 14 hhodinami

V rozpočtu může chybět až čtrnáct miliard na dávky, řekl Jurečka. Podle ANO je to víc

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.
před 16 hhodinami

ŘSD nepodepisuje nové smlouvy

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) dál nepodepisuje kontrakty na nové projekty. K realizaci jsou sice připravené, jenže chybí peníze. V nejistotě se tak ocitají i klíčové stavby.
včeraAktualizovánovčera v 22:33

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánovčera v 20:26

Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.
včera v 17:29

V návrhu rozpočtu dopravního fondu nejsou peníze na silnice druhé a třetí třídy

V návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) na příští rok nejsou vyčleněny peníze na opravy a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy, které jsou v samostatné působnosti krajů, uvedla vláda v demisi. Pokud stát ponechá odpovědnost za tyto komunikace regionům, ale přestane je financovat, povede to k rychlé degradaci dopravní infrastruktury, obává se předseda Asociace krajů ČR a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO).
včeraAktualizovánovčera v 14:17

Schodek státního rozpočtu by mohl být vyšší, řekla Schillerová

Skutečný schodek státního rozpočtu by nakonec mohl být v příštím roce vyšší než zatím předpokládaných 286 miliard korun, připustila v rozhovoru pro ČT místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Její hnutí tvrdí, že ve výdajích návrhu rozpočtu, který připravila vláda v demisi Petra Fialy (ODS), může reálně chybět minimálně 85 miliard korun. Končící kabinet to ale odmítá.
15. 11. 2025
Načítání...