Za bydlení dají domácnosti v průměru 5706 korun. Desetině ale spolkne více než čtyřicet procent z příjmů

7 minut
Události ČT: Bydlení v bytě vychází dráž než v domě
Zdroj: ČT24

Výdaje za bydlení loni podle zjištění Českého statistického úřadu činily v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost, což z jejich příjmů ukrojilo 15,9 procenta. Avšak téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 procent ze svých čistých příjmů. Statistici také uvedli, že příjmovou chudobou bylo loni v České republice ohroženo 9,6 procenta lidí, což je meziročně mírný nárůst.

Celkově se podíl výdajů na bydlení během posledních pěti let postupně snižoval. Důvodem je rychlejší růst příjmů. Loni podíl výdajů na bydlení činil 15,9 procenta z čistých příjmů, tedy v průměru 5706 korun měsíčně na domácnost. V případě vlastního domu to bylo 11,7 procenta, vlastního bytu 14,7 procenta a u nájmu 30 procent příjmů domácnosti.

Rozdíl v měsíčních výdajích za bydlení v domě a bytě (v Kč)
Zdroj: ČSÚ

Ve vlastním domě loni podle statistiků bydlelo zhruba 39 procent Čechů a ve vlastním bytě zhruba 29 procent lidí. Družstevní byt pak má osm procent Čechů a v nájmu bydlí 19 procent lidí.

Ve srovnání se situací před deseti lety se podíl lidí bydlících v rodinných domech téměř nezměnil. Naopak stoupl podíl lidí s vlastním bytem, zatímco podíl lidí v družstevním bytě, nájmu nebo pronájmu se snížil.

Domácnosti podle typu bydlení
Zdroj: ČSÚ

Chudobou byl loni ohrožen větší podíl lidí

Český statistický úřad také sledoval příjmy tuzemských domácností ve vztahu k chudobě. Loni podle statistiků bylo příjmovou chudobou ohroženo 9,6 procenta lidí. Oproti roku 2017 podíl mírně stoupl, tehdy činil 9,1 procenta.

15 minut
ČSÚ o životních podmínkách českých domácností
Zdroj: ČT24

V příjmové chudobě se člověk ocitá ve chvíli, kdy nedosahuje ani 60 procent mediánu příjmu. Konkrétně pro jednotlivce tato hranice činila loni 11 963 korun. Byla tak o 768 korun vyšší než v roce 2017.

V případě dvojice dospělých se hranice příjmové chudoby za loňský rok nachází na 17 944 korunách. Pokud je jeden rodič s dítětem do 13 let, pak byla rozhodující částka 15 552 korun a u obou rodičů s dvěma dětmi do 13 let to bylo 25 122 korun. 

Nejnižší míru chudoby v Evropě má vedle Česka Francie, Finsko, Norsko a Slovensko. Naopak nejvyšší mají Bulharsko, Srbsko, Rumunsko a Řecko.

Ačkoli většina domácností vycházela loni se svými příjmy poměrně snadno, pro 17,6 procenta to bylo obtížné. Potíže mají zejména samoživitelky s dětmi a ženy starší 65 let, které žijí samy. Za rok 2017 průměrný čistý příjem na osobu v domácnosti činil 182 400 korun, uvedli statistici.

Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou
Zdroj: ČSÚ

Týdenní dovolená je problém pro čím dál méně lidí

Od roku 2014 pak podle údajů statistického úřadu klesá počet lidí, kteří si nemohou dovolit neočekávaný výdaj či týdenní dovolenou. Vypovídá o tom takzvaná míra materiální deprivace, která loni klesla na 2,8 procenta, meziročně o 0,9 procentního bodu. Míra deprivace udává podíl osob, jejichž domácnosti si nemohou z finančních důvodů dovolit čtyři a více z devíti stanovených položek. Mezi ně patří právě neočekávaný výdaj 10 700 korun a týdenní dovolená, ale i automobil, dostatečně vytápěný byt nebo maso obden.

Podíl osob v domácnostech, které si nemohou dovolit danou položku (v %)
Zdroj: ČSÚ

Česko se v EU dlouhodobě řadí mezi země s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení. Statistici sledují tři kategorie – vedle příjmové chudoby a materiální deprivace také intenzitu práce. Celková míra ohrožení příjmovou chudobou a sociálním vyloučením tak loni zůstala na 12,2 procenta. Průměr EU přitom činí 22,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...