Atény - Řekové kvůli krizi v jednání o mezinárodní finanční pomoci dál stahují své peníze z místních bank: jen během pátku z nich odteklo 1,7 až dvě miliardy eur a od začátku týdne už přes pět miliard eur, napsal konzervativní řecký deník Kathimerini. Řecký státní tajemník Alekos Flaburaris televizní stanici Mega řekl, že kolaps bankovního systému zemi nehrozí, protože Evropská centrální banka (ECB) podle něj nemůže připustit vznik případného dominového efektu, který by zasáhl i finanční ústavy mimo Řecko. Portugalský premiér nicméně prohlásil, že evropští lídři by se na případný odchod Atén z eurozóny měli připravit.
Ještě v pátek večer agentura Reuters odhadovala, že z řeckých bank během dne lidé vybrali asi 1,2 miliardy eur (asi 33 miliard Kč). Dnešní odhady deníku Kathimerini jsou výrazně vyšší, přesto prý není znát, že by mezi lidmi vznikala nějaká panika. U bankomatů je sice rušný provoz, o překotném vybírání peněz se ale prý mluvit nedá.
Guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras v pátek ve snaze uklidnit znepokojené obyvatelstvo uvedl, že řecký bankovní systém je v pořádku. Den poté ve stejném duchu mluvil i státní tajemník Flaburaris. „ECB nemůže nechat banky padnout. Vědí, že když řecký bankovní systém zkolabuje, nastane dominový efekt,“ uvedl v televizi Mega.
Výrazné zrychlení výběrů z bank je v Řecku patrné od začátku tohoto týdne. Za pět dní si Řekové vybrali už přes pět miliard eur, tedy zhruba stejně jako za celý duben. Za první čtyři měsíce tohoto roku z řeckých bank odešlo více než 26 miliard eur a na konci dubna byl objem vkladů nejnižší za více než deset let.
Úbytek depozit nahrazuje řeckým bankám už jen program nouzového financování (ELA), jehož objem určuje ECB. Guvernéři ECB v pátek zvýšili limit pro úvěry z ELA o dalších 1,8 miliardy eur. Banka již ve středu tento limit posunula o 1,1 miliardy na 84,1 miliardy eur, o dalším postupu bude podle agentury Reuters jednat v pondělí. Nicméně, podle analytiků je jasné, že „v momentě, kdy by ECB sdělila, že záchranný program pro řecké bankovnictví zavírá, tak do pár minut by následoval kolaps celého řeckého bankovnictví“, potvrdil analytik České spořitelny Jan Jedlička, co by následovalo, pokud by skutečně banky své dveře v pondělí nechaly zavřené. Stejný názor sdílí i europoslanec Luděk Niedermayer (nestraník za TOP 09).
Vkladatelé vybírají peníze kvůli tomu, že jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli se dostalo do slepé uličky. Lidé se obávají, že země bude muset v dohledné době vyhlásit platební neschopnost, zavést omezení výběru vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec i vystoupit z eurozóny. „Bojíme se každý den, teď hlavně příštího pondělí a toho, že summit nedopadne dobře. Samozřejmě že se bojíme, že by se banky zavřely, a to se může stát brzo,“ říká jeden z obyvatel Atén Dimitris Kerasidis.
Napětí kolem řecké dluhové krize se tak stále zvyšuje. Portugalský premiér Pedro Passos Coelho prohlásil, že evropští lídři by měli připravit společnou reakci na případný odchod Řecka z eurozóny. (Jaké jsou možnosti vystoupení z eurozóny, čtěte zde.) Atény podle něj nejsou schopné plnit své závazky. „Pokud bych byl v pozici řeckého premiéra, určitě bych byl velmi znepokojen situací, kterou má země prochází. Kdybych byl v jeho situaci, měl bych nesmírné starosti a chtěl bych nalézt řešení,“ říká portugalský premiér Pedro Passos Coelho.
Šanci odvrátit nejhorší mají představitelé Řecka právě v pondělí na summitu zemí eurozóny v Bruselu. Atény mají tedy už jen víkend na to, aby sestavily kompromisní návrh reforem. O dluhové krizi jednali ministři financí naposledy ve čtvrtek, ale neúspěšně. „Ještě jsme neslyšeli věrohodný plán, tak to vidím já,“ konstatoval předseda Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. „Jsme nebezpečně blízko stavu mysli, který přijme neštěstí. Vyzývám své kolegy, aby takovému stavu mysli nepropadali,“ prohlásil řecký ministr financí Janis Varufakis.
Na výsledky jednání čekají i řečtí důchodci. Mezinárodní věřitelé totiž mimo jiné požadují právě snížení výdajů na důchody. V poměru k velikosti ekonomiky vydávají Atény na penze nejvíc peněz z celé osmadvacítky. „Mělo by se přistoupit na nějaké ústupky - ale ne na takové, které pocítí chudí, střední třída nebo ti, kteří zavřeli své obchody a nemají z čeho žít,“ míní řecký důchodce Nikos Toustas.
Na důchody jde totiž zhruba 16 procent výkonu řecké ekonomiky a právě tato zátěž je jedna z největších bolístek Řecka, kde by určitě věřitelé podle analytika České spořitelny Jana Jedličky měli trvat na reformě.
- „Ale kdyby premiér Tsipras se svým týmem přistoupili na navrhované reformy, které mu ordinují zahraniční věřitelé, tak by podle mého názoru musel přiznat, že volby vyhrál nějakým volebním podvodem, že ta rétorika v předvolební kampani byla úplně jinačí, než v jakém stavu země je a co potřebuje. Nyní je to v rukou politiků, nakolik budou flexibilní nebo naopak nakolik fundamentalisté a budou trvat na nereálných slibech, které dali voličům,“ konstatuje analytik České spotřitelny Jan Jedlička.
Podle europoslance Luďka Neidermayera (nestraník za TOP 09) je potřeba si uvědomit jednu věc, a to, že na začátku věřitelé nediktovali Řecku, co přesně má měnit a jaký zákon má přijmout. „Chtěli jen to, aby řecká vláda hospodařila tak, aby v rozpočtu zůstávalo dost na to, aby země postupně splácela obrovské úvěry, které dostala. Problém je, že řecká vláda není schopná dát dohromady taková opatření, která by se alespoň tomuto cíli blížila. Nemyslím si proto, že by Řekové museli měnit zrovna důchody, ale ta celková opatření se musí nasčítat tak, aby to bylo někde kolem 2 až 2,5 procenta strukturálního přebytku. Tsiprasova vláda však udělala zatím opatření, která rozpočet jen zhoršila,“ vysvětluje Neidermayer.
Nicméně, vystoupení z eurozóny Řekům nedoporučuje. Podle něho by země neměla zdroje ze zahraničí, zavedla by měnu, které by nikdo nevěřil, musela by zavést kapitálové kontroly, lidé by přišli o peníze, a to je opravdu špatná varianta.
- „Než by Řecko mohlo využít to, že její měna je slabá a její zboží by bylo konkurenceschopné a dovolené levné, to by trvalo pár let a mezitím by to byla bída v porovnání se situací, která zde je těch posledních pět let,“ vysvětluje europoslanec Luděk Neidermayer.
Řecko nyní dluží celkem asi 313 miliard eur, tedy 175 procent hrubého domácího produktu. Eurozóna od vypuknutí krize přitom už odepsala Řecku dluh odpovídající 49 procentům jeho hrubého domácího produktu.
Krajní levice řecké vládní strany Syriza však nyní vyzývá k odpisu většiny zahraničního dluhu země. Vychází přitom ze závěrů parlamentní komise „pravdy o řeckém dluhu“, ze které vyplývá, že „většina dluhu je nelegitimní a ohavná, že náš lid za něj není odpovědný a že dluh je navíc výsledkem přenesení krize soukromých bank do veřejné dluhové krize v Řecku s cílem především zachraňovat francouzské a německé banky“, uvádí se v dokumentu poslanců z formace Syriza. (Více čtěte zde.)
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
