Z právníka bytového družstva se vyklubal překupník s pozemky

Praha - Advokát Vlastislav Andrš namísto právních služeb pro družstevníky sledoval jen vlastní byznys. Na jeho podezřelé obchody nejspíš doplatí přes 370 domácností v Zeleném údolí na Praze 4, které budou muset koupit pozemky pod vlastními domy a byty mnohem dráž, než plánovaly. O miliony přišlo i bytové družstvo LBD Praha 4, které Andrš zastupoval. Jak se z právníka bytového družstva stal majitel pozemků, které družstvu původně patřily, popisuje reportáž Andrey Máslové z Reportérů ČT.

Advokát Vlastislav Andrš se stal noční můrou pro více než 370 pražských domácností. Loni si jeho společnost GV Reality koupila pozemky pod jejich domy a byty. Ač sám zaplatil zhruba 400 korun za metr čtvereční, po majitelích nemovitostí chce mnohonásobně víc. „Přišel dopis, že pozemky, které jsme původně měli kupovat za cenu 3 200 korun za metr čtvereční, nám nabízí za 11 tisíc,“ popisuje majitelka řadového domku Marta van Leeuwenová.

Andrš následně snížil požadovanou částku na zhruba 7 tisíc korun za metr čtvereční, navrhovaný nájem za pozemky však měl činit přibližně čtyřikrát tolik. „U zastavěných pozemků je tato cena nadnesená,“ uvedl nezávislý právník a expert na reality Miroslav Duda. Paní Leeuwenová byla první, kdo musel k soudu. Když nepřistoupila na Andršovy požadavky, zažaloval ji a domáhal se zbourání jejího domu. Podle něj stojí neoprávněně na jeho pozemku. Soudce smetl žalobu se stolu a označil ji za hanebnou. Majitelé domů však ještě vyhráno nemají, vlastnictví pozemků pod jejich domovy je stále nejasné.

  • Pozemky v Zeleném údolí zdroj: Reportéři ČT
  • Vztahy v pozemkové kauze zdroj: Reportéři ČT

Vedle této první skupiny majitelů nemovitostí existuje ještě druhá skupina, která doplácí na podnikání advokáta Andrše. Dohromady je to asi 500 družstevníků, jejichž předkům tytéž pozemky za první republiky patřily. Pozemky mezitím přešly na stát, potom zpět na družstvo a dnes patří firmě advokáta Andrše. Družstevníkům byli majitelé bytů a domů ochotni za pozemky zaplatit zhruba 32 milionů korun. Vychází to z jejich smluv s dnes již zaniklým developerem. Předsedovi družstva ale stačilo 18,5 milionů. Podle něj šlo o nejvýhodnější nabídku a žádnou lepší prý nedostal. Družstevníci navíc byli ochuzeni tak jako tak. Ve výpočtu ceny uvedeném ve smlouvě totiž někdo špatně spočítal prodávanou plochu, která by jinak čítala více než 35 milionů korun.

Předseda družstva má „máslo na hlavě“

Obchod, který současnou situaci zavinil, posvětil předseda bytového družstva Přemysl Šíma. Bez vědomí řadových družstevníků uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí s firmou Gordion, se kterou se později spojil advokát Andrš ve firmě GV Reality. Díky této smlouvě mohla firma nakoupit levně pozemky od družstevníků a později je mnohem dráž nabízet k odprodeji vlastníkům bytů a domů. Cenu pozemků smlouva stanovila na 18,5 milionu korun. Aniž by družstevníci byli u vzniku smlouvy přítomni, o šest let později na ně začal Šíma tlačit, že musí s prodejem pozemků souhlasit.

Nahrávám video
Reportéři ČT
Zdroj: ČT24

„Toto v pořádku není a může to být vyhodnoceno dokonce orgány činnými v trestním řízení jako podvod,“ podotýká námi oslovená nezávislá advokátka Miroslava Hustáková. „Pan inženýr Šíma má máslo na hlavě. Choval se buďto nezodpovědně, nebo podvodně,“ dodává nezávislý advokát Václav Láska. „Personální propojení mezi advokátem a společností Gordion je zřejmé. Navíc veškerá práva z této smlouvy, o které advokát údajně nevěděl, skončila v jeho společnosti, jíž je vlastníkem, takže já bych si s čistým svědomím dovolil říct, že je to připravená akce,“ uvedl Láska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 19 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 23 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...