Z právníka bytového družstva se vyklubal překupník s pozemky

Praha - Advokát Vlastislav Andrš namísto právních služeb pro družstevníky sledoval jen vlastní byznys. Na jeho podezřelé obchody nejspíš doplatí přes 370 domácností v Zeleném údolí na Praze 4, které budou muset koupit pozemky pod vlastními domy a byty mnohem dráž, než plánovaly. O miliony přišlo i bytové družstvo LBD Praha 4, které Andrš zastupoval. Jak se z právníka bytového družstva stal majitel pozemků, které družstvu původně patřily, popisuje reportáž Andrey Máslové z Reportérů ČT.

Advokát Vlastislav Andrš se stal noční můrou pro více než 370 pražských domácností. Loni si jeho společnost GV Reality koupila pozemky pod jejich domy a byty. Ač sám zaplatil zhruba 400 korun za metr čtvereční, po majitelích nemovitostí chce mnohonásobně víc. „Přišel dopis, že pozemky, které jsme původně měli kupovat za cenu 3 200 korun za metr čtvereční, nám nabízí za 11 tisíc,“ popisuje majitelka řadového domku Marta van Leeuwenová.

Andrš následně snížil požadovanou částku na zhruba 7 tisíc korun za metr čtvereční, navrhovaný nájem za pozemky však měl činit přibližně čtyřikrát tolik. „U zastavěných pozemků je tato cena nadnesená,“ uvedl nezávislý právník a expert na reality Miroslav Duda. Paní Leeuwenová byla první, kdo musel k soudu. Když nepřistoupila na Andršovy požadavky, zažaloval ji a domáhal se zbourání jejího domu. Podle něj stojí neoprávněně na jeho pozemku. Soudce smetl žalobu se stolu a označil ji za hanebnou. Majitelé domů však ještě vyhráno nemají, vlastnictví pozemků pod jejich domovy je stále nejasné.

  • Pozemky v Zeleném údolí zdroj: Reportéři ČT
  • Vztahy v pozemkové kauze zdroj: Reportéři ČT

Vedle této první skupiny majitelů nemovitostí existuje ještě druhá skupina, která doplácí na podnikání advokáta Andrše. Dohromady je to asi 500 družstevníků, jejichž předkům tytéž pozemky za první republiky patřily. Pozemky mezitím přešly na stát, potom zpět na družstvo a dnes patří firmě advokáta Andrše. Družstevníkům byli majitelé bytů a domů ochotni za pozemky zaplatit zhruba 32 milionů korun. Vychází to z jejich smluv s dnes již zaniklým developerem. Předsedovi družstva ale stačilo 18,5 milionů. Podle něj šlo o nejvýhodnější nabídku a žádnou lepší prý nedostal. Družstevníci navíc byli ochuzeni tak jako tak. Ve výpočtu ceny uvedeném ve smlouvě totiž někdo špatně spočítal prodávanou plochu, která by jinak čítala více než 35 milionů korun.

Předseda družstva má „máslo na hlavě“

Obchod, který současnou situaci zavinil, posvětil předseda bytového družstva Přemysl Šíma. Bez vědomí řadových družstevníků uzavřel smlouvu o smlouvě budoucí s firmou Gordion, se kterou se později spojil advokát Andrš ve firmě GV Reality. Díky této smlouvě mohla firma nakoupit levně pozemky od družstevníků a později je mnohem dráž nabízet k odprodeji vlastníkům bytů a domů. Cenu pozemků smlouva stanovila na 18,5 milionu korun. Aniž by družstevníci byli u vzniku smlouvy přítomni, o šest let později na ně začal Šíma tlačit, že musí s prodejem pozemků souhlasit.

38 minut
Reportéři ČT
Zdroj: ČT24

„Toto v pořádku není a může to být vyhodnoceno dokonce orgány činnými v trestním řízení jako podvod,“ podotýká námi oslovená nezávislá advokátka Miroslava Hustáková. „Pan inženýr Šíma má máslo na hlavě. Choval se buďto nezodpovědně, nebo podvodně,“ dodává nezávislý advokát Václav Láska. „Personální propojení mezi advokátem a společností Gordion je zřejmé. Navíc veškerá práva z této smlouvy, o které advokát údajně nevěděl, skončila v jeho společnosti, jíž je vlastníkem, takže já bych si s čistým svědomím dovolil říct, že je to připravená akce,“ uvedl Láska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...