Praha – Krátce po zvolení Miloše Zemana prezidentem se jeho někdejší šéfporadce Miroslav Šlouf, který by rád radil Zemanovi i nadále, pustil do kritiky jednoho ze dvou uchazečů o dostavbu jaderné elektrárny Temelín - americké společnosti Westinghouse. Firma se jeho útoku brání: o dostavbě elektrárny dlouhodobě jedná s českou vládou, nikoli se Šloufem, a věří v její férový přístup.
„Westinghouse je firma, která v Temelíně způsobila problémy svojí nezodpovědnou dodávkou bezpečnostních prvků. Pokud vůbec měl Temelín nějaké ohrožení, tak to bylo způsobeno právě Westinghousem,“ takto zostra zahájil svůj návrat na politické výsluní Miroslav Šlouf, když se po druhém kole prezidentských voleb nečekaně objevil ve štábu Miloše Zemana a začal přítomným novinářům rozdávat rozhovory. Debata se dotkla i tendru na dostavbu Temelína a Miroslav Šlouf, označovaný za neoficiálního vyslance rusko-českého konsorcia MIR.1200, nenechal sebemenší pochybnost, na jaké straně stojí.
Dnes na toto vyjádření reagovala firma Westinghouse. Šloufa ani samotného nového prezidenta se neobává, protože hlavní roli v tendru hraje vláda. „Spolupracujeme s českou vládou v průběhu celého výběrového řízení. A jsem stále přesvědčen, že se chová férově. Nemám ani teď žádný důvod myslet si, že to bude jinak,“ reagoval na Šloufova slova šéf společnosti Westinghouse Danny Roderick.
Roderickovi spíš vadí nálepka jediného uchazeče o Temelín, jenž dá práci českým firmám, kterou kolem sebe vytváří MIR.1200. „My budeme zapojovat českou pracovní sílu do tohoto projektu a budeme ji také zapojovat do našich aktivit po celém světě. Nemusíme, ale chceme, protože je tu v lidech velké nadání,“ zdůraznil. Zároveň doplnil, že Westinghouse je schopen dodat technologie, díky kterým nový Temelín splní nejen české, ale i světové bezpečnostní standardy.
Bezpečnostní standardy splňují obě nabídky
Po bezpečnostní stránce jsou nabídky obou konkurenčních uchazečů – Westinghousu a rusko-českého konsorcia MIR.1200 – srovnatelné i podle energetického konzultanta společnosti ENA Jiřího Gavora. V tendru tak podle něj nakonec rozhodnou jiná kritéria. „Podle mého názoru by měla rozhodovat především ekonomická stránka věci, to znamená nabídka ceny a garantovaných termínů,“ uvedl.
Nad palivem od Westinghousu visí otazník
Gavor zároveň potvrzuje, že Westinghouse má škraloup z minulosti, nejde však o bezpečnost jeho elektráren, ale dodávky paliva. „Problémy s palivem byly objektivní, tam nebyla žádná ideologie. Ne že by došlo k úniku, články se jen v reaktoru zasekávaly,“ popsal Gavor. Elektrárna proto musela palivové články častěji měnit, což bylo finančně náročné. „Taky na to ale Westinghouse doplatil, protože ČEZ změnil smlouvu a palivo se opět odebírá z Ruska,“ dodal Gavor.
Důvodem k odmítnutí americké nabídky na dostavbu Temelína to nicméně nemusí být. „Problém s americkým palivem neznamená, že se objeví problémy s návrhem amerického reaktoru,“ upozornil Gavor. Navíc volba dodavatele reaktorů ani nepředurčuje to, kdo bude v budoucnu dodávat palivo do elektrárny.
Jasno v tom, kdo získá zakázku na dostavbu Temelína v hodnotě 200 až 300 miliard korun, by mělo být ještě letos. Stavba třetího a čtvrtého bloku pak má být podle plánů ČEZu hotova nejpozději v roce 2025. I když se na stavbě elektrárny budou podílet zahraniční technologie a know-how, české firmy nepřijdou zkrátka. Oba zájemci totiž hodlají využívat služeb českých dodavatelů. Například strojírny Vítkovice se už dohodly na budoucích dodávkách pro elektrárnu s Westinghousem i konsorciem MIR.1200.
Nad zakázkou ale visí základní, dosud nevyvrácená pochybnost, zda kvůli své nákladnosti a nejistému návratu investice bude dostavba Temelína vůbec kdy realizována.
