Výstupy z G20: Svět začne potírat daňové úniky

Petrohrad - Lídři skupiny G20 na summitu v Petrohradě podpořili zavedení nových daňových pravidel. Ta mají učinit přítrž ukrývání peněz v daňových rájích a přinutit firmy odvádět daně v zemích, kde vytvářejí zisky. Informaci potvrdil generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría. Přesto zůstávají ekonomické otázky na summitu spíše ve stínu a jeho ústředním tématem je Sýrie.

Právě OECD nová daňová pravidla představila. Ministři financí G20, tedy předních vyspělých a rozvíjejících se zemí, o nich jednali už v červenci  v rámci příprav petrohradského summitu. Zároveň nejvyšší představitelé G20 odsouhlasili dohodu o výměně informací o jednotlivých plátcích daní, proti čemuž v minulosti protestovala Čína.

Na zavedení pravidel si ještě počkáme

Za obměnou celého systému stojí vysoké rozpočtové deficity a pobouření veřejnosti nad vnitřními firemními strukturami, které umožňují převádět zisky do zemí s nízkým zdaněním nebo rovnou do daňových rájů. Zde se odkazují hlavně na internetové a technologické kolosy jako Google či Apple. Jejich ředitele si letos kvůli tomu předvolali zákonodárci v USA a Velké Británii. Ovšem než se podaří uvést nové daňové dohody a zákony do praxe, uplyne nejspíše pěkná řádka let.

Nová pravidla nemají být zaměřena proti podnikání, zdůraznil Gurría. „Nechceme odradit firmy od vytváření pracovních míst. Ale samozřejmě nechceme ani povzbuzovat firmy k tomu, aby si schovávaly zisky a s nikým se o ně nedělily,“ dodal. Například Apple si půjčil miliardy dolarů na výplatu dividend, aby nemusel převést své zisky do Spojených států. Tam by totiž z nich musel odvést třetinu na daních.

Euro versus dolar
Zdroj: Oliver Berg/ČTK/DPA

„Významný posun se ukázal v oblasti zabránění působení daňových rájů, které logicky znevýhodňují země, jež mají normální daňový systém, což jsou prakticky všechny země G20,“ uvedl už dříve hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Boj zemí G20 proti daňovým únikům ocenila i humanitární organizace Oxfam. „Dohodou o spravedlivějším globálním daňovém systému učinila G20 rozhodující krok proti daňovým únikům,“ prohlásil její mluvčí Jörn Kalinski a dodal: „Teď je důležité, aby se ta práce dotáhla do konce a bohaté ani chudé země nebyly připravovány o peníze, které jim právem náleží.“

Podle odhadů prezidenta Evropské unie Hermana Van Rompuye přichází společenství kvůli daňovým únikům každý rok o zhruba bilion eur (až 26 bilionů korun).

Koho počítat do skupiny G20?

Argentina, Austrálie, Brazílie, Velká Británie, Německo, Indie, Indonésie, Itálie, Kanada, Čína, Mexiko, Rusko, Saúdská Arábie, USA, Turecko, Francie, JAR, Jižní Korea, Japonsko, Evropská unie

Jüany v centru dění

A co dalšího se na summitu G20 probíralo? Třeba to, že se má Frankfurt nad Mohanem stát zahraničním centrem pro obchodování s čínskou měnou. Tento plán představila v Rusku německá kancléřka Angela Merkelová.

Dnes bylo přitom oznámeno, že se jüan poprvé dostal mezi deset nejobchodovanějších měn světa. Ukázala to zpráva Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS), podle které jüan překonal švédskou korunu a novozélandský dolar a vyhoupl se na deváté místo. Obchodování s jüany, jejichž oficiální název je žen-min pi, se za poslední tři roky více než ztrojnásobilo. Mezinárodní role eura se naproti tomu snížila.

Jüany
Zdroj: ČTK/AP/Xie Zhengyi

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 17 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...