Počet vysokoškolsky vzdělaných se za posledních 20 let zvýšil téměř o 134 procent a tvoří čtvrtinu pracujících v Česku. Pořád jich je ale mnohem míň než absolventů středních škol. Naopak pomalu se snižuje počet vyučených na trhu práce - je jich téměř o půl milionu méně než v roce 1995. Obecně ale platí, že firmy sice stále častěji požadují vyšší vzdělání, dokážou ale ocenit i lidi bez maturity.
Vysokoškoláků nyní přibývá v mnoha firmách. Zatímco před dvaceti lety byl takto vzdělaný každý desátý zaměstnanec v Česku, dnes jich už je téměř čtvrtina - to je o sedm set tisíc lidí víc. Nejvíc se zvyšuje vzdělanost žen. „Ten nárůst byl opravdu enormní, protože došlo k zvýšení o 464 tisíc. To je vlastně trojnásobek oproti roku 1995,“ konstatuje Marta Petráňová z odboru statistiky trhu práce Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Obchodně technický zástupce firmy Prefa Ondřej Lochman vystudoval brněnské Vysoké učení technické. Práci nehledal, firmě ho doporučil kamarád. Teď už u ní pracuje přes tři roky. Přijímali ho na pozici obchodně technického zástupce, ale kromě obchodu občas i výrobky ve firmě projektuje. Podobně jako on se o obchod a přípravu výroby stará dalších dvacet lidí. A asi desítka z nich je vysokoškolsky vzdělaná. V této firmě dají hodně na doporučení, zvláště právě tam, kde potřebují vysokoškoláky.
Naopak problém mají pořád spíš u řemeslníků a vyučených, které potřebují přímo do provozu. „Není takový zájem o učební obory. Myslím si, že takových deset bych jich byl schopen jistě zaměstnat,“ říká vedoucí výroby Prefy Martin Němeček.
Nedostatek řemeslníků řeší tedy i tady. Dělají tu hlavně podlahy a vyrábějí třeba i dveře. Ve firmě pracuje asi pět podlahářů a zhruba dvanáct truhlářů. Práci by tu ale našlo dalších deset lidí. Jedinou podmínkou by bylo mít výuční list.
Jenže lidí s výučním listem na trhu práce ubývá, za posledních dvacet let je jich méně o 460 tisíc. Dříve tvořili skoro polovinu pracovníků v Česku. Dnes je to 35 procent.
Třeba Radek Kaláb se o práci bát nemusí. Je ve třetím ročníku na Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze. Do výroby chodí na praxi už od září. Když se osvědčí, tak si ho tu nechají i pak. „Na maturitu nepůjdu, protože tohle mi stačí,“ říká.
Na maturitu nehledí ani vedení firmy. Kvůli nedostatku pracovníků si ale i takoví lidé brzy finančně polepší. „V dnešní době jsou podlaháři i truhláři lépe hodnocení a snažíme se nové zaměstnance samozřejmě na tyhle lepší peníze nalákat,“ souhlasí výrobní ředitel firmy Lukor Josef Kavánek.
I přesto je ale zatím pořád nejvíc lidí na trhu práce právě s maturitou - asi 37 procent. A jejich počet se jako jediný výrazně nezměnil ani v posledních dvaceti letech.
Firmy častěji hledají mladé s vyšším vzděláním
I proto, že firmy nyní častěji hledají mladší zaměstnance s vyšším vzděláním, se mění způsob, jak volná místa inzerují. Pokud chtějí oslovit právě tuto skupinu, stále častěji s nabídkami přecházejí třeba na sociální sítě.
Padesát zaměstnanců ve firmě Dama vyrábí hutní a spojovací materiály. Teď tady pracují hlavně ti, kteří mají střední školu anebo učiliště. „Upřímně si ale lidi podle vzdělání nevybírám. Vybírám si je podle znalostí a možná i podle toho, jak na mě zapůsobí,“ vysvětluje ředitelka firmy Dama Iveta Kotenová.
Nové zaměstnance shánějí třeba i na facebooku, ale pořád oslovují i agentury anebo inzertní weby. Hodně ale sázejí i na to, že firma existuje už dvacet let a lidi ji znají. „Ta doba se určitě od začátků mého podnikání změnila, protože kdysi, když jsem začínala, tak v podstatě všichni lidi, kteří sem přišli, přišli většinou na doporučení kolegů, kteří se mnou pracovali,“ dodává Kotenová.
Řadě zaměstnavatelů pomáhají vhodné zaměstnance najít personální společnosti. Obyčejné inzeráty už nestačí. „Hodně funguje celkově personalisovaná komunikace, kdy firma musí být nějak pravidelně vidět, komunikovat se svými uchazeči,“ říká ředitel kariérního showroomu Proudly Jan Klusoň.
Kvůli nedostatku lidí se tak i například ve firmě Faurecia rozhodli uchazeče oslovovat všemi způsoby. Třeba i dělníky do výroby už hledají nejen přes sociální sítě, ale i videoprezentací. „Velmi brzy jsme si uvědomili, že nám zaměstnanci nestojí před branami, to znamená, že musíme bedlivě sledovat to, co dělá konkurence, a například i pro výrobní pozice jsme museli přejít na sociální sítě,“ konstatuje manažerka lidských zdrojů společnosti Faurecia Jana Patková.
A stejně tak, jako se mění komunikace firem při hledání zaměstnanců, mění se i způsob, jakým lidé práci hledají. I tady platí, že klesá zájem o inzeráty, naopak stoupá počet těch, kteří se zaměstnají díky sociálním sítím nebo zprostředkovatelským agenturám. Ale téměř každý nezaměstnaný často stále dává na doporučení od známých.
