Ministerstva po výzvě premiéra z minulého týdne v rezervách našla devět miliard korun na zvýšení rozpočtu pro příští rok. Na navýšení rozpočtu vysokých škol tak bude, řekl před pondělním jednáním vlády ministr financí Ivan Pilný (ANO). Po jednání rozšířeného předsednictva vlády pak uvedl, že do příjmové části rozpočtu na příští rok by měla ještě přispět ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Představitelé vládní koalice ale zatím neupřesnili, s jakou částkou mohou vysoké školy počítat.
„Jsem po dnešku optimista, věřím, že příští týden dokončíme debatu o rozpočtu, zbytek už je věcí ministra financí. Předpokládám, že on dojedná ty zbývající podrobnosti ve vztahu k ministerstvům,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Pilný si myslí, že ministerstva z rezerv dají dohromady požadovaných 10 miliard korun na navýšení rozpočtu vysokých škol a další vládní priority. Ráno uvedl, že k dispozici má po výzvě premiéra navíc devět miliard. Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím do tohoto balíku dodalo zhruba dvě miliardy korun.
„Ona tam ještě udělá nějaké úpravy v tom smyslu, aby se ta částka zvětšila. Má udělat úpravy, aby částka narostla a mohli jsme šířeji vyhovět požadavkům, které tam jsou,“ uvedl Pilný. Marksová by se s tím měla podle něj „nějak popasovat“. Ministryně před jednáním novinářům řekla, že její úřad plánuje uvolnit 1,96 miliardy korun.
Dva úřady výzvu premiéra nevyslyšely
Ministr školství Stanislav Štech (ČSSD) si myslí, že částka vybraná z rezerv by mohla být nakonec i vyšší než devět miliard. Počká si na konečnou debatu o rozpočtu, myslí, že peníze se najdou.
Pilný uvedl, že dva úřady výzvu premiéra nevyslyšely, čtvrtinu rezerv neposkytl ani úřad vlády. „Odmítly participaci, státní hmotné rezervy a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a také Úřad vlády k mému překvapení nesplnil úkol,“ řekl Pilný. O rozpočtu bude kabinet definitivně rozhodovat za týden.
O navýšení financí pro vysoké školy v pondělí stejně jako minulý týden přišly před Strakovu akademii žádat zhruba dvě desítky doktorandů. S hesly „Mgr Žebrák“ či „Ing Chudák“ chtěli mladí vysokoškolští pedagogové upozornit na nízké platy doktorandů a sliby vládní koalice na zlepšení situace ve školství.
Štech doktorandy, jejichž stipendium v současnosti činí 7500 korun, podpořil. Uvedl, že letos se rozpočet zřejmě zvýšit podaří, chtěl by ale, aby tomu tak bylo i v příštích letech. Rád by, aby se vláda zavázala k růstu procenta na školství z hrubého domácího produktu, jak je tomu u armády.
V kapitole ministerstva školství navrhuje Pilný na příští rok 161 miliard korun, tedy méně než před prázdninami, kdy to bylo 168 miliard korun. Rozpočet školství by se měl dál odvíjet právě od růstu platů učitelů a dalších zaměstnanců. Letos ministerstvo hospodaří se 156 miliardami korun.
Mezi priority, podle nichž plánuje vláda peníze z rezerv rozdělit, patří vedle vysokého školství také například doprava. „Pokládám za důležité, abychom řešili financování vysokých škol, investice v dopravě, dost finančních prostředků na policii, bezpečnostní opatření,“ uvedl Sobotka. Ve výčtu uvedl také prostředky pro ministerstvo zemědělství, o nichž v pondělí předsednictvo vlády debatovalo.
Podle opozice je celý rozpočet chybně sestavený. „Návrh je připraven špatně. Budoucí vláda ho bude muset změnit a přepracovat,“ míní Zbyněk Stanjura (ODS). „Osobně bych se zaměřil na přehodnocení rozhodnutí využití přebytku z roku 2016, kde bylo poměrně značné množství zdrojů posunuto do dluhové služby,“ řekl ekonomický expert komunistické strany Jiří Dolejš.
Výhrady s rozpočtem mají podnikatelé i odbory
O podobě rozpočtu na příští rok jedala v pondělí také tripartita. Podle podnikatelů je návrh, který připravilo ministerstvo financí a projednává kabinet, politický a nesystémový.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by státní fond dopravní infrastruktury potřeboval pro příští rok ještě 8,5 miliardy, technologická agentura na aplikovaný výzkum pak 665 milionů. Víc by podle podnikatelů měly mít i vysoké školy. „Požádali jsme ministra financí o přidání,“ řekl Hanák.
Zaměstnavatelům také vadí rostoucí mandatorní a neinvestiční výdaje, které by mohly v budoucnu v době hospodářského útlumu způsobit Česku problémy.
Odbory zas nejsou spokojeny s tím, že státní pokladna ani příští rok nepočítá s tím, že by se zvýšilo životní minimum. To se několik let nezměnilo, pro samotného dospělého činí 3410 korun. Od částky minima se odvíjejí různé dávky. „Nejsme spokojeni s tím, že se životní minimum nevyvíjí. Od doby, co se nezvýšilo, ztratilo hodnotu osm až devět procent,“ uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Odbory pak dál trvají na zvýšení platových tarifů učitelům o 15 procent a ostatním pracovníkům veřejného sektoru o deset procent, a to od listopadu. Kvůli nespokojenosti s platy vstoupily odbory už dříve do stávkové pohotovosti. Chtějí v ní zůstat, dokud vláda o růstu platů nerozhodne. Na protesty jsou připraveny i vysoké školy.
Podle zaměstnavatelů i odborů vláda nezvládla za své volební období reformovat školství a posílit technické vzdělávání. Firmám chybí také stavební legislativa či e-government. Podle odborářů se mohlo udělat víc pro ochranu zaměstnanců, víc se měly kontrolovat agentury práce. Kabinet, odboroví předáci i zaměstnavatelé si ale jinak vzájemný dialog pochvalují. Podle premiéra byla spolupráce „velmi intenzivní, otevřená, poctivá“ a jednání se konala každé dva měsíce. „Udrželi jsme celé čtyři roky sociální smír,“ řekl Sobotka.
