Zlín - Obuvnické stroje jsou možná rychlejší než za první republiky, princip výroby bot se ale od dob průmyslníka Bati příliš nezměnil. Byl to právě on, kdo před 87 lety zavedl kruhovou výrobu a stejným způsobem se boty na Zlínsku vyrábějí dodnes. Principy tzv. batismu si připomněly desítky podnikatelů v rámci konference Baťův odkaz Evropě - Zodpovědné podnikání.
„Když jsme přemýšleli, jak výrobu poskládat, tak se ukázalo, že kruhový princip je zatím nepřekonatelný,“ přiznal výrobce obuvi Jaroslav Navrátil, který okopíroval základní výrobní postup od zlínského obuvnického magnáta. Sám Baťa se zase inspiroval ve Spojených státech u Henryho Forda.
Baťův odkaz žije v podnikatelské sféře stále, mininálně při výrobě bot. Kruhová výroba obuvi, kdy se každý pracovník stará jen o určitou část boty (podrážku, jazyk či svršek) byla doménou baťovských závodů. Obuvnický gigant začal takto vyrábět boty v roce 1927.
Stejný princip funguje při výrobě bot i v 21. století. Firma ze Štípy u Zlína už tři desítky let vyrábí sportovní obuv. Ročně jí prodá 150 tisíc párů, samotná výroba je ale prakticky stejná jako za Bati. Desítka zaměstnanců stihne za hodinu vyrobit asi stovku párů.
Jiný trh - jiný tvar chodidla
Obuvník Baťa si při výrobě zakládal také na znalosti lokálního trhu, na který míří jeho boty. Stejně uvažují i současní výrobci bot. Například obuvnická společnost ze Štípy nabízí evropským zákazníkům hned pět šířek bot. Ruská noha je nejširší, nejužší je zase noha Francouze. Český zákazník je někde uprostřed. „Máme přece jen blíž k té slovanské anatomii než k té západní,“ odhadl Navrátil.
Přestože dnes ve Zlíně působí jen čtyři poslední obuvnické firmy s několika stovkami zaměstnanců, podnikatelský kult jménem Baťa funguje dál. Konference připomněla nejen baťovské principy při výrobě, ale i ve firemní kultuře nebo školství.
Baťovo podnikání
Když začala Baťova rodina podnikat na počátku 20. století v obuvnictví, zaměstával Tomáš Baťa asi 120 lidí. Za první světové války mu pomohla rakousko-uherská armádní zakázka. Ve třicátých letech začala akciová společnost pod vedením bratra Jana Antonína Bati expandovat. Kromě obuvi vyráběla také pneumatiky, umělá vlákna, pryž, hračky, jízdní kola, letadla nebo pletací a obráběcí stroje.
Ke koncernu patřila rovněž stavební výroba, pojišťovna Atlas, uhelné doly, 63 zahraničních společností, železniční trať Otrokovice-Vizovice, cestovní kancelář, vlastní dopravní společnost, letiště v Otrokovicích, obchodní domy, cca 8 tisíc prodejen v tuzemsku a více než 8 tisíc v zahraničí, bytový fond, vlastní pole a lesy. Koncern zaměstnával více než 67 000 lidí, z toho přes 25 000 pracovalo v zahraničí.
