Výplatní páska před 25 lety a dnes: Po očištění od inflace mají Češi v peněžence o dva tisíce víc

V roce 1990 si Češi přišli v průměru na zhruba 3300 korun, loni už se ale výdělky vyšplhaly na více než 26 tisíc. Na první pohled obrovský skok. V ekonomice ale nic nefunguje samostatně a při porovnání mezd tak musí do hry vstoupit inflace. Pokud o ní tedy výdělky očistíme, tak jsme si za 25 let od revoluce polepšili o něco málo přes dva tisíce.

Vůbec nejvyšší inflace v polistopadové éře nastala už v roce 1991, tehdy vzrostla o 56,6 procenta. Příčinou byly reformy související s přechodem na tržní ekonomiku. Liberalizovaly se ceny a zahraniční obchod, nastala devalvace měny a zavedena byla například i směnitelnost koruny. Svou roli zřejmě sehrálo i zrušení takzvané záporné daně, v důsledku čehož výrazně stouply ceny výrobků.

V roce 1991 tak sice průměrná nominální mzda vzrostla o přibližně 500 korun, ve skutečnosti ale po očištění od vysoké inflace byla o osm stokorun nižší než v roce 1990.

Vývoj průměrné mzdy
Zdroj: ČSÚ/peníze.cz
  • opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. Jde o oslabení reálné hodnoty dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje. Je-li v ekonomice přítomna inflace spotřebitelských cen, pak na nákup téhož koše zboží a služeb spotřebitel potřebuje čím dál více jednotek měny dané země.
  • Zdroj: ČNB

„Tyto reformy byly ale z pohledu české ekonomiky nutné, a proto se na negativní dopad skokového růstu cen do vývoje reálných mezd na samém počátku 90. let dá nahlížet spíše jako na důsledek přechodu na tržní systém,“ dodává analytik České spořitelny Jiří Polanský.

Při pohledu na vývoj mezd očištěných od inflace je navíc vidět, že se výdělky dostaly na hodnotu z roku 1990 až po pěti letech.

Pokles, tentokrát ale cyklický

Další období, kdy si Češi vydělali méně, i když byla jejich nominální výplata vyšší, byl rok 1998. Recesi v roce 1997 tehdy totiž vystřídalo období nízkého ekonomického růstu a inflace se dostala přes 10 procent.

„V letech 1999 a 2000 se i přes zpomalení míry inflace do vývoje mezd přelila nízká ekonomická aktivita v české ekonomice a rostoucí míra nezaměstnanosti. Na rozdíl od situace na počátku 90. let byl tento vývoj ovlivněn nepříznivým cyklickým vývojem české ekonomiky,“ vysvětluje Polanský.

A po cyklickém propadu nastal opět růst. „Předkrizové období (2005 až 2007) bylo velmi podobné současné situaci. Nezaměstnanost se dostávala na rekordní minima a mzdy musely růst rychleji než ekonomika. Zaměstnavatelé neměli kde brát pracovní sílu a přetahovali se o ni proto mezi sebou pomocí mezd,“ říká ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

A pak přišla krize a mzdy … rostly

V době, kdy se dostala finanční krize na své nejhlubší dno, tedy v roce 2009, reálná mzda v Česku paradoxně rostla. „Stálo za tím hlavně propouštění nízkopříjmových pracovníků. V zásadě se mzdy moc nezvedaly, ale z výpočtu vypadávali ti, kteří průměr nejvíce snižovali,“ dodává Zeisel.

Nebýt finanční krize 2008, průměrná mzda by nyní mohla být kolem 33 tisíc korun.
Michal Brožka
analytik Raiffeisenbank

Období 2012 a 2013 je pak jediné za posledních 25 let, kdy klesly jednak mzdy očištěné o inflaci, ale i výdělky nominální – to znamená jediné období, kdy si průměrný Čech oproti předchozímu roku pohoršil i na výplatní pásce.

Od roku 2014 začala česká ekonomika opět stoupat. Mzdy ale zůstaly trochu pozadu, protože firmy potřebovaly nejprve zalepit poměrně hluboké díry po recesi.

„Pro firmu je relativně nákladné propouštět během recese své kvalifikované zaměstnance a navíc jim obvykle nemůže snížit mzdy. Proto jde často větší část dopadů negativního vývoje ekonomiky na úkor firem (zisků, investic) a jen menší část se odrazí ve mzdách. Navíc po recesi jsou i odbory mírnější ve svých požadavcích a jejich vyjednávací síla se zvyšuje postupně s tím, jak zrychluje ekonomický růst,“ doplňuje analytik České spořitelny Polanský.

Kdysi dávno byli lidé, kteří věřili, že doženeme Evropu. A opravdu až do roku 2008 jsme ji doháněli. Platy rostly a my bohatli. Teď sice platy také rostou, ale rostou pomaleji než na západě, takže už nám zase ujíždí vlak.
Vladimír Pikora
hlavní ekonom Next Finance

Mzdy nyní sice v nominálních hodnotách nerostou tak výrazně, ale díky nízké inflaci zrychlují reálné výdělky. A podle analytiků by měly jak nominální, tak reálné mzdy slušně růst i v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...