Frankfurt nad Mohanem - Kniha Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla získala cenu frankfurtského veletrhu za nejlepší ekonomickou knihu roku. Cenu už šestým rokem vyhlašuje frankfurtský knižní veletrh společně s deníkem Handelsblatt a investiční bankou Goldman Sachs.
Kniha českého ekonoma vyšla v Německu na začátku letošního roku a dostalo se jí velmi pozitivního přijetí jak mezi odborníky, tak čtenáři. Stejné úspěchy slaví podle jejího českého vydavatele i v dalších zemích. Po vydáních v němčině, angličtině, polštině nebo čínštině se nyní připravují její překlady do francouzštiny, španělštiny, korejštiny či turečtiny.
„Na ekonomii mě vždycky bavilo nejen to samotné jádro, které se učí na školách, ale bavily mě ty okrajové věci kolem, tam, kde je překryv s filozofií, mýty, uměním nebo vírou. Na bakaláři jsem psal práci na ekonomické myšlení Tomáše Akvinského. Tenkrát mě to zaujalo a mělo to i dobrý ohlas v akademické sféře, tak jsem se tomu věnoval a postupoval jsem v historii dozadu, až jsem se dostal až k tomu Gilgamešovi,“ popsal Sedláček vznik své knihy.
Zahraniční recenze vyzdvihují Sedláčkův vypravěčský talent, originální přístup k dějinám ekonomie i morální kontext příbuzný s Havlem nebo Patočkou. „Já jsem doteď nepochopil ani úspěch v české verzi. Vždycky jsem si myslel, že si to píšu sám do šuplíku a jednou, pokud to vydám, si to přečte 500, možná 1000 lidí. Vysvětluji si to tak, že německy mluvící národy mají větší zodpovědnost za budoucnost Evropy než jiní, protože jsou u kormidla a právě od nich se očekává řešení. Proto se možná snaží nalézat odpovědi i v jiných, méně standardních vodách, které jsem se trochu snažil v té knize nabídnout,“ komentoval Sedláček po předání ceny.
Kniha „Ekonomie dobra a zla“ ukazuje, jak barvitě uměli o majetku, vlastním užitku a společenském blahu přemýšlet naši předkové. Autor bere čtenáře ke kořenům naší civilizace a na příkladech starých Sumerů, Hebrejců, antických myslitelů či filozofa Descartesa ilustruje, jak inspirativní je sledovat proměny lidského tázání z hlediska ekonomie, pokud je zasazena do širšího kontextu, uvádí na svých webových stránkách Nakladatelství 65.pole, které knihu vydalo v České republice.
Sedláček: Přestali jsme umět myslet v souvislostech
Podle Sedláčka jsme na rozdíl od našich předků ztratili schopnost chápání, že všechno spolu souvisí. „V některých věcech se naši předci chovali rozumněji než my. Máme tisíce ekonomů, kteří jsou každoročně produkováni z vysokých ekonomických škol, kteří jsou zdatně vycvičeni v matematickém modelování. Jsme ale fachidioti. Jsme uzavřeni do svého malého světa, ve kterém všechno vychází, což je pěkný, ale nikde jinde to zrovna moc nefunguje. Takto nás kritizují sociologové, umělci či filozofové už dlouho. Snažil jsem se jim vyjít vstříc a jako ekonom na jejich kritiku najít argumenty,“ říká Sedláček.
Do finále letos postoupilo deset titulů. Není obvyklé, aby se mezi nimi objevilo dílo zahraničního autora, v případě Tomáše Sedláčka to ovšem odpovídá zájmu, s jakým se jeho kniha v německy mluvících zemích setkala. V Německu a v Rakousku se Ekonomie dobra a zla dočkala velmi příznivého přijetí odbornou kritikou a rychle pronikla mezi nejprodávanější díla v kategorii naučné literatury. Ve Švýcarsku se dokonce ocitla na prvním místě v žebříčku non-fiction bestsellerů.
