Výnos první emise státních dluhopisů stoupl o 22 procent

Praha - Výnos první letošní emise státních dluhopisů se vyšplhal o 22 procent v porovnání se srovnatelnou emisí z října loňského roku. Průměrný výnos osmimiliardové emise dluhopisů s dvouletou splatností stoupl na 1,954 procenta, zatímco 26. října loni to bylo 1,599 procenta, jak informují na svých stránkách ČNB a Patria.cz.

Podle analytika Komerční banky Miroslava Frayera je růst výnosů důsledkem situace na trzích a není to problém České republiky jako takové: „Celkově bych tedy neřekl, že dnešní vyšší výnos by měl být něčím zvláštním či dokonce nebezpečným.“

Poptávka po dluhopisech byla vysoká a ministerstvu financí se podařilo prodat množství na horní hranici stanoveného pásma. „České dluhopisy navíc představují určitou alternativu pro investory, a nenesou tak vysoké riziko jako dluhopisy problémových zemí,“ doplnil Frayer.

Nedařilo se portugalským a německým dluhopisům

Na druhou stranu výnosy z emisí portugalských a německých dluhopisů dnes klesly. Portugalsko prodalo krátkodobé pokladniční poukázky v objemu jedné miliardy eur (asi 25,7 miliardy korun) s průměrným úrokem 4,35 procenta, což je pokles proti úroku 4,87 procenta v prosincové aukci.

Německo pak dnes na trhu umístilo papíry se splatností deset let, za které získalo 4,06 miliardy eur (asi 104,2 miliardy korun). Průměrný výnos klesl na 1,93 procenta, zatímco v minulé srovnatelné aukci loni v listopadu výnos činil 1,98 procenta. Naopak výnosy maďarských státních dluhopisů výrazně rostou. Analytici vidí hlavní příčinu právě v propadu forintu, jehož se zbavují domácí i zahraniční investoři.

Maďarské forinty
Zdroj: BEA KALLOS/ISIFA/EPA

České ministerstvo financí plánuje v lednu na trhu prodat dluhopisy až za 17 miliard korun, a to se splatností v letech 2014 a 2017. V lednu chce také investorům nabídnout pokladniční poukázky za 16 miliard korun. Za celý rok si úřad chce půjčit 243,4 miliardy korun. Z toho 20 až 40 miliard korun si chce ministerstvo půjčit formou státních dluhopisů pro občany. První emise by se měla uskutečnit v červnu a druhá v prosinci.

Výnos jednoletého státního dluhopisu byl v rámci loňské listopadové pilotní emisi dluhopisů pro občany stanoven dvě procenta. U pětileté splatnosti jsou k dispozici dva typy dluhopisů, pětiletý kuponový dluhopis a pětiletý reinvestiční dluhopis. U obou je rostoucí úroková sazba, efektivní zhodnocení by mělo činit přes tři procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 2 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 22 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
včera v 14:41

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...