Volkswagen slíbil, že auta evropských zákazníků opraví nejpozději do podzimu 2017

Všechny své vozy prodané v Evropské unii opraví automobilka Volkswagen do podzimu příštího roku tak, aby byly souladu s unijními pravidly o emisích. Automobilka to slíbila po schůzce s evropskou komisařkou pro ochranu spotřebitelů Věrou Jourovou, uvedl mluvčí komise Christian Wigand. Kvůli skandálu kolem měření emisí čelí automobilka žalobám. Investoři, kteří u soudu v německém Braunschweigu zažalovali Volkswagen o odškodné, požadují celkem 8,2 miliardy eur (téměř 222 miliard korun).

„Volkswagen se dnes zavázal k celoevropskému akčnímu plánu, který je důležitým krokem ke spravedlivému přístupu k zákazníkům,“ uvedla eurokomisařka Věra Jourová. Bude prý pečlivě sledovat, zda firma svůj závazek skutečně plní, a hodlá proto dál spolupracovat se spotřebitelskými organizacemi, úřady v jednotlivých členských zemích i se společností samotnou.

Ještě do konce letošního roku by měla automobilka informovat dotčené zákazníky v každé zemi Evropské unie o tom, jak konkrétně to hodlá udělat.

Se zástupcem firmy Franciskem Javierem Garciou Sanzem se nyní komisařka setkala poté, co Volkswagen odmítl, že by v souvislosti se svým emisním skandálem porušil pravidla EU na ochranu spotřebitelů. Ke kompenzacím tak firma nevidí důvod.

Jourová přitom počátkem září dala jednoznačně najevo, že firma by měla odškodnit nejen své americké zákazníky. O věci následně diskutovala s představiteli více než tří desítek organizací na ochranu spotřebitelů z unijních zemí. Upozornila ale také, že v EU je věc komplikovaná a o případném odškodnění nakonec budou v jednotlivých státech rozhodovat národní soudy.

Soud musel najmout dalšího člověka, aby zvládl příliv žalob na VW

Žaloby na automobilku ale přicházejí i od investorů. Soud v Braunschweigu obdržel na Volkswagen celkem asi 1400 žalob. Z toho zhruba 750 jich dorazilo v pondělí, což byl první úřední den po ročním výročí vypuknutí skandálu. Investoři se obávali, že tento den by mohl být konečným termínem pro podání žalob. Kvůli přílivu žalob na automobilku musel soud najmout novou pracovní sílu a rozšířit skladovací prostory.

Volkswagen loni v září přiznal, že po celém světě nainstaloval do zhruba 11 milionů naftových aut software, který umožňuje manipulovat s měřením emisí. Aféra se týká rovněž asi 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

Skandál vedl k prudkému poklesu ceny akcií Volkswagenu, což přineslo investorům značné ztráty. Investoři nyní tvrdí, že je vedení Volkswagenu o podvodech kolem měření emisí včas neinformovalo. Volkswagen ale taková obvinění odmítá.

Největší nárok na odškodné, a to ve výši 3,3 miliardy eur (téměř 90 miliard korun), předložil soudu v Braunschweigu již před půl rokem na pokyn skupiny institucionálních investorů advokát Andreas Tulip. Žaloby o odškodné podaly také například německé státní penzijní fondy, upozorňuje agentura Reuters.

Volkswagen
Zdroj: Reuters

Volkswagen si zatím dal na výdaje spojené s řešením skandálu stranou 16,2 miliardy eur (asi 438 miliard korun). Analytik Frank Schwope ze společnosti NordLB nicméně v létě odhadl, že skandál bude stát automobilku 25 miliard až 35 miliard eur (zhruba 676 miliard až 946 miliard korun). Volkswagen už v červnu přistoupil na to, že v USA za urovnání vládních a spotřebitelských žalob souvisejících se skandálem zaplatí až 15,3 miliardy dolarů (zhruba 370 miliard korun).

V srpnu se Volkswagen navíc dohodl, že za problémy spojené se skandálem odškodní také své americké prodejce. Podle zdrojů agentury Reuters automobilka na toto odškodnění prodejců vynaloží více než 1,2 miliardy dolarů (29 miliard korun).

Majitelé dotčených vozů v USA se podle červnové dohody mohou rozhodnout, zda budou požadovat úpravu auta, nebo aby Volkswagen jejich vůz odkoupil. Dohoda také předpokládá, že majitelé obdrží odškodné 5100 až 10 tisíc dolarů (123 až 242 tisíc korun). Volkswagen však odmítá výzvy, aby podobným způsobem odškodnil také evropské zákazníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...