Vláda už chystá další změny v důchodech, podle expertů jsou nutné

Praha - Sněmovnou dnes prošla první etapa důchodové reformy, podle níž budou Češi od roku 2030 odcházet do důchodu v 65 letech. Podle návrhu ministra Nečase se bude penzijní věk zvyšovat postupně, o několik měsíců za rok. Podle expertů i ministra samotného však jde teprve o první krok, který ani reformou nazývat nelze. Výrazné změny celého důchodového systému by teprve měly přijít, ministerstvo již chystá novou koncepci důchodového připojištění

Prodlužování věku odchodu do důchodu je podle mnohých pouze nutnou úpravou. „Jsou to jen nezbytné parametrické změny, které budou stabilizovat náš systém,“ říká ministr financí Miroslav Kalousek.

Věk odchodu do důchodu se plynule zvyšuje od roku 1996, současný Nečasův návrh je oproti minulosti mírnější pro matky s dětmi. Ženy, které měly víc než jedno dítě, půjdou do důchodu o několik let dřív. Další změnou v současném návrhu je prodloužení doby povinného pojištění na důchod o deset let. Změny se ale dotknou až dnešních třicátníků.

Na řadě jsou penzijní fondy

Vláda již připravuje nový zákon upravující penzijní připojištění, který by měl vstoupit v platnost od roku 2010. Vedle stávajících penzijních fondů by měly vzniknout nové, takzvané účastnické fondy, které by zřejmě nabídly vyšší výnos, ale za cenu mírného rizika. Lidé si budou moci vybrat, zda do nových fondů přestoupit nebo nadále spořit ve stávajících penzijních fondech.

Účastnické fondy se mají podobat spíše podílovým fondům, měly by tedy mít průhlednější hospodaření. Majetek majitelů fondů a vklady občanů budou oddělené, bude tedy jasně vidět, kolik správce fondu podílníkům účtuje. V případě problémů fondů proto také nebudou úspory zahrnuty do konkurzní podstaty, což zvýší bezpečnost uložených peněz. Tuto změnu vítá ekonom Miroslav Zámečník. „Současný stav má za následek i to, že penzijní fondy přenášejí své náklady na své stávající klienty,“ říká.

Účastnické fondy nabídnou vyšší výnosy

Oproti stávajícím penzijním fondům by ty nové účastnické měly nabídnout větší zhodnocení peněz. Lidé si sami podle své míry preference rizika a doby, která jim zbývá do důchodu, vyberou jeden z nabízených investičních plánů. Zřejmě se ale zruší tzv. garance minimálně nulového zhodnocení, lidé tak už budou muset zvažovat riziko ztráty části úspor. To ale na druhou stranu umožní majitelům fondů agresivněji investovat.

„Penzijní připojištění je dlouhodobý produkt, a tudíž by mladší klienti měli větší možnost investovat s větším rizikem a výnosem,“ vítá připravovaný návrh mluvčí penzijního fondu ČP Petr Brousil.

Lidé už si zřejmě vždy stihnou vybrat celé úspory

Více zvýhodněné by podle ministra Nečase měly být příspěvky na důchody od zaměstnavatele. Návrh by také měl řešit současnou praxi, kdy takzvané doživotně vyplácené penze jsou o 30 až 40 procent nižší než skutečně naspořené peníze. Lidé tedy dnes umírají dříve, než stihnou své úspory vyčerpat. V novém systému má proto být doživotně vyplácený důchod zvýhodněn. Uvažuje se také o tom, že by se nevyčerpaná část úspor po smrti střadatele převedla do jeho dědictví.

Vláda chce změnami penzijního připojištění přitáhnout do systému více lidí a nepřímo odlehčit systému běžných důchodů. Časem může být systém rozšířen o možnost nasměrovat část povinně placeného sociálního pojištění ze mzdy do soukromých fondů místo do státního rozpočtu. Právě nedostatek soukromých zdrojů v systému je podle expertů českým nedostatkem. „Jsme výjimečná země v tom, že naši důchodci přijímají důchody z 90 procent od státu. V jiných státech je 25 z nějakých forem spoření,“ říká předseda Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
01:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
01:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
včera v 15:43

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...