Praha - Kabinet Bohuslava Sobotky schválil nejdůležitější ekonomický dokument, konkrétně návrh státního rozpočtu na příští rok. Ten počítá se schodkem 100 miliard korun a také se snížením DPH na léky, knihy a dětskou výživu na deset procent, růstem platů hasičů, učitelů, policistů či úředníků nebo vyššími investicemi. Teď návrh poputuje do sněmovny a jako poslední jej musí podepsat prezident. Miloš Zeman už ve vysílání ČT dopředu slíbil, že rozpočet podepíše.
Podle schváleného návrhu se platy státních zaměstnanců zvýší už od letošního listopadu, a to o 3,5 procenta. Původně měly mzdy stoupnout až od příštího roku. Na zvýšení platů půjde letos zhruba jedna miliarda korun, kterou stát na jiné původně plánované výdaje neutratí. Víc dostanou i důchodci – penze by měly od ledna vzrůst průměrně o 200 korun.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)
„Vzhledem k tomu, že se letošní státní rozpočet vyvíjí velmi uspokojivě a dosáhneme výrazně nižšího schodku, rozhodli jsme se zlepšit odměňování zaměstnanců veřejného sektoru už v letošním roce. Jde o jedno z prorůstových opatření vlády, které směřuje k podpoře vyšší spotřeby domácností.“
Prezident Zeman označil návrh rozpočtu jako dobrý a podepíše jej. Splnil podle něj podmínky, které byly jednoduché: „To znamená, že investice musí růst rychleji než spotřeba domácností a spotřeba domácností musí růst rychleji než spotřeba vlády.“
Více přidáno dostalo v rámci rozpočtu ministerstvo spravedlnosti, platy bezpečnostních složek podle informací ČT vzrostou o pět procent. Rozpočet dále počítá se zrušením zdravotnických poplatků, zvýšením daňových slev na druhé a další dítě či zvýšením důchodů v průměru o 200 korun. Zákony, které s těmito plány vlády počítají, nyní projednává sněmovna. Stát bude platit i vyšší odvody zdravotního pojištění za děti, důchodce, studenty či nezaměstnané.
- Celkové výdaje rozpočtu na příští rok mají podle ministerstva financí dosáhnout 1,219 bilionu korun a příjmy pak 1,119 bilionu. Schodek je tudíž avizovaných 100 miliard.
- Daňové příjmy včetně sociálního a zdravotního pojištění by měly vyšplhat na 975,6 miliardy, tedy o 3,2 procenta více než letos schválený rozpočet.
- Mandatorní (povinné) výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv by měly příští rok stoupnout o 1,6 procenta na 714,7 miliardy.
Největší škrty čekají ministerstvo životního prostředí
Největší meziroční růst výdajů na příští rok má mít ministerstvo pro místní rozvoj, a to o téměř 26 procent na 14,7 miliardy korun. Největší pokles příjmů je navržen pro ministerstvo životního prostředí, a to téměř o 28 procent na 9,4 miliardy korun.
Hlavní bitvu o peníze na příští rok tak mají ministři za sebou. Takzvaného porcování medvěda ve sněmovně se nebojí. „Nepředpokládám, že by do toho sněmovna zasahovala. Pokud tu máme koalici, tak by měl být respektován materiál, který byl udělán na vládě,“ myslí si ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Odbory i svaz průmyslu přitom vidí rozpočet pozitivně. Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly se v něm objevují prostředky na projekty, které v budoucnu ekonomice pomohou. „Jsem rád, že je důraz kladen na investice a podporu růstu,“ dodává prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Analytici jsou k rozpočtu skeptičtí, stejně jako opozice
Ovšem pravicová opozice návrh kritizuje. Nelíbí se jí hlavně plánovaný stomiliardový schodek. V době růstu by podle ní měl být deficit nižší. „Vláda hodlá utratit o desítky miliard více, než je nezbytné jenom pro to, aby rozdala dárečky. A tím samozřejmě zkomplikuje budoucnost našim dětem,“ varuje předseda poslaneckého klubu TOP 09 a exšéf státní kasy Miroslav Kalousek.
Podobně to vidí i ekonomický odborník ODS Jan Skopeček. Ten viní koaliční vládu, že podkopává budoucí stabilitu, ekonomický růst a tím i životní úroveň obyvatel. Skopeček poukázal na to, že podobné schodky navrhovaly vlády za ekonomické recese, a kritizoval další růst mandatorních výdajů.
Komunisté zase volají po vyšších prorůstových výdajích. „Nemyslím si, že ten rozpočet je nějak výrazně prorůstový. Spíš sází na očekávání, že ekonomika bude šlapat,“ řekl v rozhovoru pro ČT místopředseda KSČM Jiří Dolejš. O „rozpočtový šťouchanec, který by nahodil motor ekonomiky“, se podle něj nejedná.
Také analytici míní, že rozpočet je málo ambiciózní především v tlaku na úspory a snížení schodku. „Při očekávaném nezanedbatelném růstu ekonomiky v letošním i příštím roce by schodek rozpočtu měl být určitě nižší než plánovaných sto miliard. Zdá se, že pro ministra financí (Andreje) Babiše bylo jedinou metou dosáhnout nižšího deficitu, než jaký pro rok 2015 plánoval jeho opoziční rival (Miroslav) Kalousek,“ domnívá se hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management
„Vláda místo toho, aby využila mírné oživení v české ekonomice k dalšímu narovnání rozpočtu, dále utrácí. Vypadá to tak, že vyrovnaný rozpočet zůstane v ČR hudbou velice, velice vzdálené budoucnosti.“
„Navržený státní rozpočet má sice nižší deficit než rozpočet schválený na letošní rok, nicméně při očekávaném vývoji ekonomiky se zdá být málo ambiciózní,“ doplnil hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Babiš: Jsou spokojení všichni kromě Kalouska
Kritiku, že rozpočet není dostatečně ambiciózní, ministr financí odmítl. „Původní rozpočet měl deficit 120 miliard. My říkáme 100 miliard. Takže pokud umím počítat, tak je to snížení o dvacet procent,“ ohradil se Babiš a dodal: „Je to poprvé, kdy rozpočet chválí zaměstnavatelé, odbory, prezident je spokojený, koalice je spokojená. Akorát Kalousek nebude spokojený.“ Znovu zopakoval, že veřejný dluh by se v roce 2015 neměl zvýšit.
Ministr financí Andrej Babiš v Událostech, komentářích:
„Myslím, že v rámci rozpočtu mohou být všichni spokojeni - živnostníci, malé i střední firmy, podnikatelé. Nezvýšili jsme daně, na druhé straně navyšujeme platy státních zaměstnanců, navyšujeme důchody, takže i odboráři byli spokojení.“
Deficit veřejných financí by se měl i příští rok udržet pod požadovanou tříprocentní hranicí. Podle vyjádření premiéra Sobotky stoupne na 2,6 procenta z letošních 1,5 procenta. Ve schodku je ovšem zahrnuta jednorázová účetní operace v podobě prodloužení pronájmu stíhaček Gripen.
