Praha – Pokud vládní kabinet neprosadí spolu s Poslaneckou sněmovnou návrh legislativních změn pro snížení rozpočtového deficitu pro příští rok, který představil ministr financí Eduard Janota, bude sestaven rozpočet s rekordním schodkem ve výši 230 miliard korun. Shodli se na tom členové vlády na středečním mimořádném večerním jednání. Úsporný balíček, který by měl schodek srazit na 160 či 165 miliard, podle premiéra Jana Fischera vyžaduje ještě jedno kolo rozpravy. Na příští schůzi si proto vláda vyhradila příští středu. Fischer také prozradil, že i přes akceptování schodku 230 miliard uspokojil ve středu večer některé požadavky ministerstev.
Kabinet by chtěl svůj návrh ještě před rozpuštěním sněmovny předložit k co nejrychlejšímu projednání. Janota chce svým opatřením ušetřit až 70 miliard korun. Úspory hodlá rovnoměrně rozložit na příjmovou i výdajovou složku. Opatření mají na jedné straně zvýšit příjmy zhruba o 33 miliard a na druhé straně snížit výdaje o 38 miliard. Z konkrétních návrhů vzbuzuje nejvíce reakcí zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty o dvě procenta a horní sazby o jedno procento. Mezi další Janotovy návrhy na snížení schodku rozpočtu patří zdvojnásobení daně z nemovitosti, snížení příspěvku na stavební spoření o třetinu u všech smluv. Ministr plánuje také zvýšit spotřební daň nejen u benzinu a nafty, ale i u alkoholu a cigaret.
Petr Nečas, místopředseda ODS:
„Ten tzv. Janotův balíček je trochu jako yetti, všichni o něm mluví, ale nikdo neví, jak ve skutečnosti vypadá.“
Mělo by také dojít ke zvýšení úrovně, od které se už neplatí sociální a zdravotní pojištění, ze čtyřnásobku průměrné mzdy na šestinásobek. Hranice, kdy se už nebude platit pojistné, se tak dostane asi na 145 000 korun měsíční mzdy. Vedle opatření na straně příjmů státní pokladny Janota počítá i se snížením výdajů. Ušetřit osm miliard chce zmrazením plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Dále odmítá valorizaci důchodů. Stagnovat mají platy ve státní správě a úspory se navrhují i u investic a výdajů ministerstev, čímž by se uspořilo 25 miliard. Na mandatorních výdajích hodlá Janota ušetřit 16,4 miliardy. Škrtat by se mohlo na přídavcích na děti, nemocenských, mateřské i rodičovské a příspěvcích na sociální služby.
A právě návrh z pera ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky, který počítá se snížením porodného a mateřské a zrušením slev na sociálním pojištění, vyvolal vlnu nevole. Šimečkův plán se nezamlouvá ani Janotovi. „S tímto návrhem přišel pan ministr Šimerka a já s tím nesouhlasím, je to kontraproduktivní, tato sleva byla zavedena v rámci protikrizových opatření,“ prohlásil Janota.
Co na úspory politici?
Pavel Severa, člen TOP 09:
„Je škoda, že velkým stranám chybí odvaha postavit se čelem k nepopulárním opatřením, která v krizi musíme přijmout.“
Konečné slovo v diskusi o výši shodku nakonec ale budou mít politici. Buď ho vláda předloží ještě Poslanecké sněmovně před jejím rozpuštěním, nebo přímo Senátu. Zda najde úsporný rozpočet dostatečnou podporu, zůstává nejisté. Největší námitky mají zelení. „Ten rozpočet počítá s 12miliardovým škrtem v oblasti školství a naopak s 24miliardovým navýšením v oblasti dopravní infrastruktury. Cesta z krize ale nevede po betonu, nýbrž skrz vzdělané lidi,“ prohlásil předseda Strany zelených Ondřej Liška.
Podpořit úsporný rozpočet by mohla jen TOP 09 a se dvěma výhradami i ODS. Zmizet by podle ní muselo snížení podpory stavebního spoření a o balíčku by se muselo jednat vcelku. Podporu úspornému plánu úřednické vlády vyjádřil také prezident Václav Klaus, který ho považuje za velmi racionální.
